Chrabrost a ničemnost (2017)
18. března
2017
„Formální
korekce stále na cestě...“ – jen si počkejte. Uvidíte. Každým dnem ti preláti
vystoupí se silným prohlášením. Zvěsti kolují po Věčném městě a skrze web i po
světě, avšak vše, co jsme obdrželi, je jen pořádná dávka čekání a nevidíme nic.
Co tatáž římská továrna na šeptandu a výmluvy vyprodukovala předtím? Vzpomínáte
na velké setkání mezi kardinálem Burkem a biskupem Schneiderem dříve tento rok?
Které nikdy nevyústilo v nic moc. Podíváme-li se zpět na falešnou synodu
[o rodině] II, existoval tam vychvalovaný odpor konzervativních kardinálů.
V roce 2014 kardinál Pell vzbudil pozornost svými řádky o jednom
z nejneobvyklejších papežů v historii a 37 antipapežích. Pokaždé nás
naši konzervativní přátelé ujišťují, že už
je to tady. Přesto cokoliv, co taková mlhavá prohlášení údajně ohlašují,
neustále zklamává. Odpor vůči bergogliovskému buldozeru v reakci na
otevřené útoky na katolíky, svaté kněžství a Nejsvětější svátost oltářní nadále
neexistuje. Žádní kněží nepovstanou. Proto by šuškandové kampaně ze strany
řeholního bratra a přátel naznačující katolické povstání vedené římskými
církevními zbabělci, kteří se v noci pomočují, nemělo vyvolávat žádný
dojem a mělo by být hodno pouze té nejskrovnější pozornosti katolíků.
Sovětští komunisté věnovali s bezkonkurenčním úspěchem
ohromné množství času a úsilí k oklamání Západu skrze strategické
používání dezinformací. Pro stranické aparátčíky minulých desetiletí (a
pravděpodobně i nyní) má to slovo vysoce technický a diskrétní význam.
Dezinformace sebou nese zveřejnění pečlivě vytvořených prohlášení, která
zamýšlejí nejen svést odpůrce komunismu k neproduktivní aktivitě, ale také
uspíšit dlouhodobé politické cíle komunistů, a tím se rozšiřuje daleko za pouhý
momentální klam. Dezinformační kampaně v sovětském stylu byly (a já věřím, že stále jsou) vytvářeny
podle vzorců. Jeden takový vzorec byl oficiálně pojmenován slabost a evoluce (*). Za pomoci tohoto vzorce se Sověti snažili
přesvědčit Západ, že ekonomická zaostalost zemí východního bloku natolik brzdí
inovace a technologický rozvoj, že se ruští komunisté ve skutečnosti stávají
méně ideologickými. To je mylné. Komunismus je ryzí a nesmiřitelná ideologie. „Slabost
a evoluce“ sloužily k rozdělení odporu Západu a k tomu, aby přilákaly
mezinárodní pomoc takzvaným umírněným za železnou oponou, čímž by se finančně
podpořil samotný komunismus. Tzv. pád komunismu včetně doslovného zhroucení
betonové berlínské zdi možná docela dobře bylo nejen předem plánovanou
demolicí, ale byly to významné historické úspěchy (a nikoliv poslední)
dlouhodobých politických cílů dosažených částečně díky dezinformaci.
Možná bychom
my, katolíci z komunikačního prostoru (ti z nás pohánění láskou ke
Svaté Matce, abychom hovořili, bojovali a povzbuzovali, jak jen můžeme), měli
přijmout hlubší a bystřejší pochopení římského „mlýnku na fámy“ tak, že ke
svému porozumění jejich zpráv přičleníme zásadu strategické dezinformace. Ať už
je řeholní bratr a jeho utajení kamarádi kdokoliv, přinejmenším jeden
z nich sedí u stolu s Bergogliem. Nevadí skutečnost, že nevkusný,
v nose se dloubající, odpadlický slizoun by bezpochyby prověřil i naše
nejpevnější dávivé reflexy, očekává se však, že uvěříme, že takový
bergogliovský zasvěcenec si zachovává hluboce ukrytou lásku k Tradici?
Mimo to, mohly by tyto šuškané náznaky tam a onde, spolu s výše zmíněným
prázdným pózováním tolika prelátů, sloužit dlouhodobému Novus Ordo politickému
cíli? Konkrétně řečeno, udržují záměrně závany vatikánského větru narážek
iluzi, že kdesi v hierarchii čeká na svůj čas nějaký skutečný člověk se
skutečnou páteří, který se nebojí konfliktu, aby spustil vytouženou
protiofenzívu? Je čas, aby katolíci přestali být tak přespříliš naivní.
Jestliže je válka peklem, pak je pekelným také psychologický boj proti naivním
věřícím, kteří však mají dobré úmysly. Hořká zkušenost nás učí, že kardinál,
který dnes hrozí svou rétorickou pěstí Bergogliovi, zítra podepíše přísahu
věrnosti „Miluji Jorgeho“. Cožpak
jsme už předtím neslyšeli vytváření zvěstí ze strany onoho řeholního bratra?
Došla jakákoliv z těchto zvěstí k jakémukoliv jedinému příkladu ryzí
kontrarevoluční aktivity? Ať dubia
zodpoví tuto otázku, a dokud nebude nezvratně prokázán opak, předpokládejme, že
římský „mlýnek na fámy“ je ovládán vatikánskými ničemy.
Dost diskusí o ničemech. Co my? Cyklus OODA je zkratkou
fráze používané ve vojenské terminologii, která popisuje rozhodovací cyklus,
mající čtyři fáze – ve válečném kabinetu, celou cestu na frontové linie a ve
všech bodech mezi tím. Aby byl bojovník úspěšný, musí Pozorovat, Orientovat se,
Rozhodovat se a Jednat [anglicky Observe, Orient, Decide, Act = OODA – pozn.
překl.]. My, katolíci z komunikačního prostoru, děláme slušnou práci
v pozorování toho, co se děje vůči Svaté Matce. Bohužel však padáme za
oběť ďábelskému zmatení; zastavujeme se před postupem, myslíme si, že tentokrát preláti budou jednat. A
hádejte co? Je to více, než polovina životnosti onoho tentokrát to bude jinak, ale nic se nezměnilo. Proto se musí změnit
naše myšlení. Jednoznačně se musíme vzájemně podporovat, abychom dovršili druhý
krok v cyklu OODA a zorientovali se v bitvě. To nás přivádí
k uznání katolické chrabrosti některých bratrů, kteří se dlouho namáhají,
a kteří nám mohou pomoct znovu se spojit s akcí katolického myšlení, jak
formulovalo své myšlenky před pseudokoncilem z 60. let 20. století,
s autory na Tradition In Action (TIA).
Ne, nesouhlasím s každým postojem, který zaujímají v současných
otázkách, a ano, ty jsou zde hodně zmiňovány. Vysvětlující síla jejich teorie falešné
pravice je do velké míry prostě nepopiratelná. Prohledejte internet
ohledně jakéhokoliv domnělého příkladu, jak nějaký konzervativec v posledních
čtyřech letech zaujal rázný postoj, a jak to nevyústilo v naprosto nic.
Pak si zase sedněte a aplikujte teorii z TIA, že opozice je kontrolovaná
progresivisty, aby zabránila tomu, aby nastala pravá kontrarevoluce. A ne,
FSSPX nespadá mimo parametry této teorie. Teorie o kontrolované opozici nám
vyplňuje mezeru, pokud jde o dezinformační vzorec používaný Novus Ordo sektou,
vzorec, který by se dal popsat jako odporuj
a ustupuj. To jest, kardinál „Nastrčená loutka“ předvede přesvědčivou
ukázku katolicismu proti Jorgemu Apostatovi, aby pak na tři měsíce zmizel a
znovu objevil němotu se ztrátou paměti. Řeholní bratr a jeho utajení kamarádi
vypustí pár fám, jen abychom nadále věřili. Když je veřejnost vyčerpána jedním
příběhem, vzorec se obnoví a další „Nastrčená loutka“ vše opakuje pro
následující akt. Jestliže pochopíme, jak si s námi tito lidé hrají, pak
bychom si navzájem měli připomínat, že konzervativní kavalérie nepřijede na
pomoc, protože neexistuje, a že když
ten a ten kardinál přijde s dalším veřejným výstupem, nemá se mu věřit.
Nepotřebujeme supertajný zdroj v Římě, abychom věděli, že byli za pomoci dubií oklamáni. Co potřebujeme, je
správný výkladový rámec. Ve skutečnosti vůbec nemusíme předvídat další
nepřítelův krok. Abychom se zorientovali a postoupili ke kroku číslo 3 OODA
cyklu, Rozhodnout se, potřebujeme jen správně pochopit, co už se děje –
strategický dezinformační vzorec k potlačení kontrarevolučního podnětu.
Tento vzorec postupně vyvstává ze struktury, v níž jsou oponenti vybráni a
kontrolováni samotným nepřítelem. Když tedy vycítíte, že tzv. tradiční blog
propadá dezinformačnímu vzorci „odporuj a ustup“ a dostanete zákaz [přístupu na
tento blog], protože jste zpochybnili tohoto bloggera, který popírá teorii o
kontrolované opozici, berte to jako odznak své chrabrosti. A u nás zanechte
komentář kdykoliv.
Poznámky:
(*) Golitsyn
Anatoliy; New Lies for Old, the Communist
Strategy of Deception and Disinformation; Dodd, Mead andCompany, Inc.; New
York, 1984.
Zdroj: Cognitive Gateway
Překlad: D.
Grof