Komentář Eleison CDLXVII – Vykolejení směřování (2016)
(467)
25. června
2016
VYKOLEJENÍ SMĚŘOVÁNÍ
Mnozí
katolíci, kteří milují Církev a chápou, co by pro ni Bratrstvo sv. Pia X. mohlo
a mělo dělat, byli povzbuzeni nedávnými slovy jednoho z jeho biskupů.
Mysleli si, že možná ještě může být odvráceno od dohody, díky níž by se vydalo
pod nadvládu některých (objektivně) nejhorších nepřátel Církev v celé její
historii – neomodernistických oficiálních představitelů dnešního Říma. Skutečně
bylo řečeno mnoho dobrých věcí v kázání biskupa de Galarrety při posledních
kněžských svěceních 3. června ve Winoně v Minnesotě, než se [seminář]
přesune do Virginie. Žádný stoupenec katolické Víry by si však neměl dělat
příliš velké naděje.
Jeho kázání
začalo tím, že propojilo katolické kněžství s Naším Pánem Ježíšem Kristem
jakožto jedinou Cestou, Pravdou a Životem. Ale, pokračoval, v dnešní
Církvi existuje relativismus v nauce, který otevírá dveře relativismu v mravech
a takovým pohoršením jako je nedávná římská synoda, která dokonce zvažuje
podávání Svatého přijímání rozvedeným a „znovusezdaným“ párům. Biskup řekl, že
tato pohoršení mají kořeny v Druhém vatikánském koncilu, a kritizoval
koncil, že je špatným stromem, z nějž jsou logicky pouze špatné plody.
Msgr. Pozzo před pár týdny vyvolal naděje, že Bratrstvo, aby získalo oficiální
uznání od Říma, nebude muset přijmout koncil, ale biskup správně poukázal na
to, že papež František i kardinál Müller od té doby takové naděje zmařili, když
vyjasnili, že jejich uznání Bratrstva bude stále vyžadovat toto přijetí.
Biskup uzavřel
kázání: „Proto je také jasné, že boj
(Bratrstva) pokračuje. Jak náš generální představený, biskup Fellay, řekl,
máme-li si vybrat mezi vírou a kompromisem, byla již volba provedena – žádný
kompromis.“ Bojovná slova, biskup však okamžitě připojil případná „zadní
vrátka“ toho druhu, který u něj dobře známe: „Bůh jistě může změnit okolnosti a uvést nás do jiné situace, v což
my všichni doufáme.“ Nemohly by totiž „změněné podmínky“ zahrnovat nějakou důmyslnou
shodu přijatelnou Římu i generálnímu představenému, kterou by posledně zmíněný
mohl přijmout? (Ani se nedá použít to, že biskup de Galarreta předem citoval
slova generálního představeného proti své vlastní politice, protože vlastní
slova tohoto generálního představeného jej obvykle nezavazují.)
To, co důrazně
naznačuje, že bojovná slova ve skutečnosti neodpovídají vlastním úmyslům
generálního představeného, je rychlost, s jakou byl text, který je zahrnoval,
odstraněn (aby byl pozměněn nebo vyhozen?) tak brzy potom, co byl umístěn na
oficiální webové stránky Bratrstva v USA. Jaký méně významný oficiální
představitel Bratrstva by mohl vydat příkaz v podstatě se zříci slov
jednoho z jeho vlastních biskupů? Takovou ideu docela potvrzuje přednáška
přednesená 5. června druhým nejvyšším mužem ve vedení Bratrstva k farníkům
kostela Bratrstva v Houstonu v Texasu, jíž se vedení od té doby nezřeklo
(komentáře kurzivou):
P. Pfluger
řekl, že není nic špatného na tom, jít s Římem (iluze); že Bratrstvo půjde, jaké je (iluze); že se musíme pohnout s dobou a nyní je čas být
v Římě (iluze); že si arcibiskup
Lefebvre ve své době také mnohokrát odporoval (iluze – viz Komentář
Eleison z 11. června),
a nakonec, že tady a teď musíme důvěřovat biskupu Fellaymu (po všech jeho „terminologických
nepřesnostech“? – iluze!). První asistent Bratrstva však může víc než
svobodně říkat takové věci, protože jsou věrné směřování ve vedení Bratrstva,
vydat se pod nadvládu Říma.
Na závěr,
milí čtenáři, se kvůli všemu dobrému, co by pravé Bratrstvo mohlo a mělo dělat
pro univerzální Církev, všemi prostředky modlete za zázrak vykolejení tohoto
směřování k Římu, a vyviňte všechen tlak, jaký můžete, na představené,
kteří se budou účastnit schůzky na konci června (ještě ne generální kapituly,
ale připravující takovou osudovou kapitulu), aby se učinili nástrojem Božím při
vykolejování tohoto směřování.
Kyrie
Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof