Výcvik
křesťanského vojáka: ovládání smyslů (2014)
Úvahy z příručky pro
mladé lidi jsou užitečné pro nás všechny
Nikdy nebudeme schopní se
kontrolovat, dokud se nenaučíme kontrolovat své vnější smysly, protože vše, co
poznáváme, přichází skrze naše smysly.
Jestliže se očím dovolí dívat na vše, co chtějí
vidět, často člověka svedou k necudnosti, chtivosti, závisti, pýše,
obžerství a jiným hříchům. Křesťanský voják získává sílu ovládáním svých očí,
když se chtějí dívat na zakázané věci, tím, že si vytvoří návyk, kdy odmítne
dívat se zvláště z čisté zvědavosti dokonce i na věci, které jsou
dovolené.
Zkusili jste někdy projít
kolem atraktivní výkladní skříně, aniž byste se na ní podívali? Jste schopní
zavřít knihu, když vás volá vaše matka, i když jste právě uprostřed vzrušující
pasáže? Jak často podléháte zvědavosti: „Kdo to je?“ – když někdo vchází do
knihovny, studovny nebo k vám domů? Kolik katalogů a webových stránek vás
zaujalo dráždivými titulky? Udělejte si seznam praktických příležitostí
k procvičení tohoto ovládání očí. Je to jedno z tajemství svatosti a
vnitřní spokojenosti.
Uším
by se nemělo dovolit všemu naslouchat. Křesťan, který vážně usiluje o
spokojenost, někdy odmítne naslouchat, zvláště, je-li motivem pouhá zvědavost.
Takové skutky sebezáporu vytvářejí sílu odmítnout naslouchat bezcitnému hovoru
nebo nevhodné řeči. Drby a pomluvy se šíří k dychtivým uším: Jak často
povzbuzujete druhé k těmto hříchům tím, že jim nasloucháte? A co hudba a
zprávy v rádiu, které dělají senzaci z nevhodného chování? Kolik možností
můžete dát na seznam k procvičení ovládání zvědavosti uší?
Ovládat se mají nejen oči
a uši, ale i čichové smysly.
Používá-li se parfém, měl by se užívat s křesťanskou umírněností. Jeho
nadměrné používání je zajisté znamením nekřesťanské změkčilosti a
přecitlivělosti.
Existuje mnoho možností,
jak se cvičit v kázni ohledně svého jazyka,
jak pokud jde o řeč, tak o vnímání chuti. Podívejte se, kolik příkladů můžete
vyjmenovat, kde je v pořádku kontrola řeči. Co se týká jídla, příliš
mnoho, příliš bohaté nebo příliš výrazně ochucené jídlo oslabuje kontrolu nad
vašimi smysly. Praktikujete u stolu nějaké drobné skutky sebezáporu nebo
umrtvování? Jíte někdy alespoň trochu něčeho, co nemáte rádi? Berete si někdy
trochu méně něčeho, co máte velmi rádi? Jste schopní se vzdát druhého kousku
koláče nebo dortu? Odepřete si někdy sladkosti? Zkusili jste někdy experiment,
kdy jdete kolem vystavených svůdných sladkostí, aniž byste si nějaké koupili, i
když jste po nich toužili a měli v kapse peníze, které jste mohli volně
utratit? Dali jste někdy peníze jako almužnu na misie nebo chudým z lásky
ke Kristu?
Naše dotykové smysly se také
musí držet na uzdě. Oddávat se jim tím, že trvám ve všem na pohodlí a komfortu,
ustupuji tělesné lenosti nebo dovoluji laskání a mazlení, je nebezpečné. Skrze
tento smysl se snadno vzedmou vášně a svatá čistota je pak v nebezpečí.
Ctnost čistoty je tak
krásná a vzácná, že bychom měli přijmout každé bezpečnostní opatření a využít
každé zabezpečení, abychom ji ochránili. Duch Svatý v Knize moudrosti
říká: „Lepší je bezdětnost při ctnostném žití; památka na ctnost je nesmrtelná
a dochází uznání u Boha i u lidí.“ (Kniha moudrosti 4:1) Náš Pán chválí čistotu
srdce: „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou viděti Boha.“ (Mt. 5:8)
Proto pokud nejsme čistého srdce, nezískáme nekonečnou odměnu blahoslaveného
patření. Ukázňování našeho dotekového smyslu je jednou z cest, jak
zachovat svůj poklad čistoty.
Zaujímáte vždy
nejpohodlnější pozici? Všímáte si správného držení těla při chůzi, stání nebo
sezení? Stěžujete si hned na chlad či horko? Trváte na tom nejlepším, i když
jiný člen rodiny možná bude muset kvůli tomu činit oběť? Trváte na nejlepším
oděvu a odmítáte nosit cokoliv, co je třeba jen maličko z módy? Vybíráte
si obvykle nejpohodlnější křeslo pro sebe?
Toto praktikování
sebekázně - toto ovládání smyslů – je abecedou toho, jak žít křesťanský život.
Jsou tu tací, kteří se stali dospělými věkem, aniž se vůbec ještě začali učit
abecedu duchovního života?
Máme příklad světců,
který nás povzbuzuje v praktikování sebezapření nebo sebekázně, protože
oni všichni praktikovali bdělou kontrolu nad svými smysly. Mnozí z nich
vynikají tím, že trestali své tělo přísným pokáním.
Naším nejlepším pokáním
obvykle bude být věrnými při plnění svých povinností vůči Bohu, našemu bližnímu
a sobě samým. Ve skutečnosti jsou malé věci obtížnější a mnohem důležitější.
Vezměte si například ochotné přijímání malých zkoušek a trápení, které nám
Prozřetelnost dovoluje trpět a malé
skutky sebezáporu, které jsou nutné pro ovládání svého těla a smyslů,
abychom došli své věčné spásy.
Půst
a újma
Náš Pán se postil
čtyřicet dní a čtyřicet nocí před tím, než započal svou misi. Církev, věrná
Jeho učení, ustanovila předvelikonoční půst, půst o vigiliích a suchých dnech a
podobně i o pátcích, aby dala svým dětem možnost omezit své chutě a tak
odčiňovat své hříchy.
Modlitba
Modlitba je mocným
nadpřirozeným prostředkem, jak získat kontrolu nad svými smysly. Naše prosby
k našemu nebeskému Otci o světlo, sílu a odvahu praktikovat sebezápor pro
lásku k němu, se vždy dočká reakce. On zná naše slabosti a naší úplnou
závislost na Něm a vždy nám dá nezbytnou sílu bojovat se svými slabostmi. My
ale samozřejmě musíme spolupracovat. Proto bychom se v obtížích a pokušeních
měli okamžitě obracet k Němu skrze pokornou, důvěřující a vytrvalou
modlitbu. Protože On řekl: „Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete;
tlucte, a bude vám otevřeno! Neboť každý, kdo prosí, dostává; a kdo hledá,
nalézá; a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.“ (Mt. 7:7-8)
Hlavní
protijed proti jedu žádostivosti
Skvělým prostředkem, jak
působit proti potížím žádostivosti, je Svátost oltářní a pobožnost
k blahoslavené Panně Marii.
Svaté
přijímání
Časté přijímání Svátosti
oltářní je nejmocnějším prostředkem kontroly našich nezvladatelných vášní a
pokušení. Ve Svátosti oltářní přijímáme Tělo Ježíše Krista, v němž
skutečně byly přítomny všechny vášně, ale podrobené Jeho vůli a pod dokonalou
kontrolou. Přijímáme Jeho Tělo, Krev, Duši a Božství – celého Krista, který je
zdrojem všech našich milostí.
Pobožnost
k blahoslavené Panně Marii
V Marii,
Neposkvrněné Panně, byly všechny vášně také pod dokonalou kontrolou vůle. Ona
však ví, jak silné v nás jsou a tak je Ta, kterou rádi nazýváme svou
Neposkvrněnou Matkou a Královnou, dychtivá pomoci Svým dětem v jejich boji
získat štěstí. Ona, která byla bez poskvrny hříchu, má moc získat milosti pro
ty, kteří musí bojovat s nepřítelem v sobě.
Při naší snaze být
ostražití proti svým slabostem, se můžeme denně modlit: „Kéž v nás pošetilost
nečistoty nenalezne místo. Ať umírněnost v jídle a pití udolá pýchu našeho
těla, takže když je den u konce a noc se dle Božího záměru navrátila, můžeme
být shledáni bez hříchu skrze své sebeovládání a pět tak chválu na Něj: Bohu
Otci, buď sláva, a Jeho jedinému Synu v Duchu Svatém nyní i vždycky. Amen“.
(Z Our Quest for Happiness, P. Clarence E.
Elwell, Ph.D. a kol. – mírně upravila Susan Vennari.)
Zdroj: Catholic Family News
Překlad: D.
Grof