Poslední
tajemství – mlčení sester (2014)
The Fatima Crusader č.
110, podzim 2014
Antonio
Socci
Poznámka překladatele: Antonio Socci je známý badatel
v problematice tzv. třetího fatimského tajemství. Ve svém článku se zabývá
novými skutečnostmi, které se objevily na základě nedávno publikované biografie
sestry Lucie, kterou sepsaly sestry z jejího kláštera v Coimbře.
Vzhledem k tomu, že tyto sestry jeho vývody nezpochybnily ani nijak
nekomentovaly, znamená to, že na světlo zřejmě vyšel další důkaz, že třetí
fatimské tajemství nebylo zveřejněno celé.
***
V detektivním
příběhu „třetího fatimského tajemství“, což je proroctví, které prochází celým
20. stoletím a zdá se, že spěchá ke svému konečnému naplnění, došlo
k novému vývoji.
Tato přelomová zpráva
je obsažena v oficiální publikaci kláštera v Coimbře, kde sestra
Lucia dos Santos, poslední vizionářka, žila a (v roce 2005) zemřela. Je to nová
kniha nazvaná „Un caminho sob o olhar de
Maria“ („Cesta pod dohledem Marie“)
a jde o biografii sestry Lucie sepsanou spolusestrami s cennými
nepublikovanými dokumenty této vizionářky. Než se na tato nová fakta podíváme,
je potřeba si dobře připomenout, čím je událost z Fatimy.
Sestra
Lucie
Příběh
století
Uprostřed požáru velké
války se 13. května 1917 v portugalské vesnici zjevila třem dětem pasáčkům
Panna Maria.
Laický tisk se posmíval
„jelimanům“, kteří uvěřili tomu, že Panna Maria dá veřejné znamení své
přítomnosti. Třem dětem předem ohlásila, že dá znamení a při posledním zjevení
z 13. října bylo sedmdesát tisíc lidí shromážděných v Cova da
Iria svědky slunce otáčejícího se na obloze [a pak se vrhajícího k zemi] – což
byl úkaz, o němž druhý den podaly zprávu noviny (dokonce i ty antiklerikální).
[Český článek o této události zde.]
Ve zjevení z 13.
července Panna Maria svěřila dětem poselství pro celý svět. Bylo to velké
proroctví týkající se nadcházejících desetiletí, jestliže se lidstvo neobrátí
k Bohu.
Ve skutečnosti se vše
naplnilo: bolševická revoluce v Rusku, rozšíření komunismu, krvavé pronásledování
Církve a nakonec tragická druhá světová válka. Existovala také třetí část
tajemství, která měla být – jak řekla Panna Maria – odhalena v roce 1960.
Když toto datum nastalo, Jan XXIII. celou věc skryl. Tak strašný byl obsah.
Tím vyprovokoval velké
množství hypotéz. V roce 2000 Jan Pavel II. zveřejnil text třetího
tajemství, který obsahuje proslulé vidění „biskupa v bílém“, kdy papež
prochází zničeným městem a překračuje mrtvá těla a pak [vidění obsahuje]
mučednickou smrt Svatého Otce, biskupů, kněží a věřících.
Z mnoha prvků mohl
člověk rozpoznat, že toto vidění není celé. Mezi mnoha jinými autory jsem i já
publikoval knihu „Čtvrté fatimské tajemství“, kde jsem ukazoval, že chybí část,
která byla napsána a odeslána později se slovy Panny Marie vysvětlujícími totéž
vidění. Sám sekretář Jana XXIII., Monsignor Capovilla, který vše viděl
z první ruky, naznačil v rozhovoru se Solideem Paolinim existenci
tohoto tajemného „dodatku“. Ze strany Církve je oficiálně popíráno, že existuje
a že jsou v něm proroctví týkající se této doby.
Papež
Benedikt XVI. promlouvá v roce 2010
Jasné výslovné
potvrzení ale přišlo od Benedikta XVI. samotného, který během neočekávané pouti
do Fatimy 13. května 2010 prohlásil: „Ten,
kdo si myslí, že prorocké poslání Fatimy je uzavřeno, klame sám sebe.“
A dodal: „Jsou zde naznačeny budoucí skutečnosti,
které se postupně začínají projevovat ... jsou ohlašována utrpení Církve.“
Dají se však taková
proroctví nalézt v onom textu [vidění]?
Následující dvě
papežova vyjádření z onoho proslovu ve Fatimě také ponoukají
k zamyšlení: „Člověk má moc
rozpoutat koloběh smrti a hrůzy, ale není schopen jej zastavit.“ A pak: „Existuje riziko, že víra bude
v rozsáhlých oblastech země udušena jako plamen bez paliva.“
Z těchto slov
papeže Benedikta XVI. tedy člověk rozpoznává, že je ve třetím tajemství
skutečně něco jiného a že je to pro svět a Církev dramatické. Možná je to právě
kvůli této návštěvě papeže, že byla vydána tato kniha, z níž prosvítají
další malé drahocenné kousky pravdy.
Tato kniha ve
skutečnosti vychází z dopisů sestry Lucie a z nepublikovaného deníku
„Moje cesta“. V těchto dříve
nepublikovaných věcech je působivý popis toho, jak sestra Lucie překonala
hrůzu, která ji zabraňovala sepsat třetí tajemství.
Nepublikovaný
popis
Kolem 16. hodiny 3.
ledna 1944 požádala Lucie v klášterní kapli před svatostánkem Ježíše, aby
projevil Svou vůli: „Pak jsem cítila
přátelskou ruku, mateřskou a láskyplnou, jak se dotkla mého ramene.“
A Matka Boží jí řekla:
„ Buď v pokoji a sepiš, co jsem ti
nařídila, ne však to, co ti bylo dáno k pochopení jeho smyslu“, čímž
nepřímo narážela na smysl onoho vidění, které ji Panna Maria sama zjevila.
„Okamžitě poté“, řekla sestra Lucie, „jsem pocítila, že je můj duch zaplaven tajemným světlem, kterým je Bůh
a v Něm jsem viděla a slyšela: bodec kopí jako plamen, který je nestranný,
se dotkne zemské osy a ta se chvěje – hory, velkoměsta, města a vesnice jsou
pohřbeny se svými obyvateli. Moře, řeky, oblaka vystupují ze svých hranic a
zaplavují a berou s sebou ve víru domy a lidi v množství, které se
nedá spočítat. To je očista světa od hříchu, v němž je pohroužen.
Nenávist, ctižádost vyvolají ničivou válku. Poté, co jsem ucítila své zběsile
bušící srdce, řekl hebký hlas v mém duchu: ‘V čase jedna víra, jeden
křest, jedna Církev, svatá, všeobecná, apoštolská. Na věčnosti nebe!‘ Toto
slovo ‘nebe‘ naplnilo mé srdce pokojem a štěstím tak, že skoro aniž bych si
toho byla vědoma, opakovala jsem si po dlouhou dobu dál pro sebe: nebe, nebe.“
Tento nepublikovaný
materiál, z něhož jsem právě citoval, je velmi zajímavým dokumentem, na
základě nějž ti, kteří jsou znalí věci, mohou snadno potvrdit dějinnou
rekonstrukci, podle níž se třetí tajemství skládá ze dvou částí: jedna část,
vidění, byla sepsána a odeslána jako první, zatímco druhá část – ta, která je
podle slov Panny Marie „smyslem“ vidění – byla sepsána a odeslána později.
A také proslulý a
tajemný „dodatek“, který naznačoval Capovilla. A dosud nepublikovaný text, kde
podle všeho spočívá část, která nejvíce vyděsila sestru Lucii. Tatáž část,
která vyděsila Jana XXIII. (ale před ním také Pia XII.) a kterou se Roncalli
rozhodl nezveřejnit protože – podle něj – mohla být jen myšlenkou sestry Lucie,
která neměla nadpřirozený původ.
Taková část, jejíž
existence se nadále oficiálně popírá. A počátek odhalení, které učinil Benedikt
XVI. v roce 2010, jež vedlo také ke zveřejnění této knihy, se dnes znovu
otevírá.
Kdo
umlčel tyto dobré sestry?
Je to demonstrováno
tím, co se stalo Solideovi Paolinimu, velkému italskému odborníkovi na Fatimu,
který když přezkoumal stránky této knihy, jíž jsem mu poslal, napsal do
kláštera v Coimbře a požadoval, aby mohl konzultovat dvě nepublikované
práce zmíněné v knize, protože věří, že jsou v nich bližší
podrobnosti k utajené části.
Dopis dorazil na své
místo (jak dosvědčuje stvrzenka), ale zůstal bez odpovědi. Paolini pak napsal
znovu a šel rovnou k jádru věci a zeptal se, zda sestra Lucie vůbec někdy
svěřila papíru „smysl toho vidění“, jež jí bylo shůry dáno, aby jej pochopila,
a jehož zapsání se na návrh Panny Marie vyhnula: „Pokud jde o materiály, kde jsem vás žádal o konzultaci, je v nich
nějaký odkaz na ‘něco víc‘, co se týká třetího fatimského tajemství, jak ještě
nebylo doslova publikováno?“
Dopis byl doručen 6.
června. Ale také zůstal bez odpovědi. Přesto by bývalo bylo snadné říci „ne“.
Očividně byla odpověď „ano“, ale nemohla být dána, protože by to bylo výbušné. Sestry
tedy mlčí.
Nicméně vidění, které
jsem právě citoval, se odvolává na dva prvky, které jsou podle všeho obsaženy
v nepublikovaném textu tajemství: proroctví ohromné katastrofy pro svět a
velká apostaze v Církvi. Apokalyptická zkouška, na jejímž konci – řekla
sama Panna Maria ve Fatimě – „mé
Neposkvrněné Srdce zvítězí“.
Na toto „vítězství“,
v něž se doufá, odkazoval papež Benedikt XVI. v roce 2010: „Kéž sedm let, které nás dělí od stého výročí
zjevení (2017) uspíší prorokované vítězství Neposkvrněného Srdce Panny Marie a
slávy Nejsvětější Trojice.“
Znamená to, že dnes,
v roce 2014, jsme již vstoupili do této strašné zkoušky? Vlastně, když
čtete noviny...
Zdroj:
The Fatima Crusader
Překlad:
D. Grof