Fotografie z roku 1983 ukazuje budoucího papeže Lva na mírovém shromáždění organizovaném komunisty v Římě (2026)
Italský levicový aktivista Luca Casarini zveřejnil snímek z roku 1983, na němž je tehdejší P. Prevost na shromáždění podporovaném komunisty, a naznačil, že nový papež ideologicky „nezměnil směr“.
P. Robert Prevost (vpravo) se účastní mírového protestu vedeného komunistickou stranou v roce 1983 v Římě v Itálii.
20. dubna 2026
Nově objevená fotografie pořízená v roce 1983 v Římě ukazuje mladého Roberta Francise Prevosta, nynějšího papeže Lva XIV., jak se účastní levicové masové demonstrace proti rozmístění raket NATO.
Dne 14. dubna zveřejnil Luca Casarini, italský levicový aktivista známý svou rolí v „antiglobalistickém“ hnutí a v poslední době i pro svou práci při záchranných operacích migrantů ve Středozemním moři, fotografii na svém profilu na Facebooku, která ukazuje mladého otce Roberta Prevosta během mírového pochodu. Několik zpravodajských médií od té doby tuto informaci převzalo.
„Ušel jsi dlouhou cestu, bratře Roberte. Ale nezměnil jsi směr,“ komentoval Casarini svůj příspěvek.
Během velkého pochodu za mír dne 22. října 1983, který se konal v Římě proti instalaci řízených střel s plochou dráhou letu NATO v Comisu na Sicílii a po celé Evropě, byl vyfotografován mladý Prevost – nedávno vysvěcený a studující kanonické právo – ve skupině členů augustiniánského řádu, kteří nesli transparent s nápisem „Giovani agostiniani per la pace“ („Mladí augustiniáni za mír“).
Protest, který přitáhl skoro milion účastníků, se konal v době zvýšeného napětí studené války a rozsáhlé mobilizace za jaderné odzbrojení a byl organizován širokou koalicí pacifistických skupin a politických organizací, včetně Italské komunistické strany (PCI), Italské komunistické federace mládeže (FGCI) a mírových výborů aktivních na základnách NATO.
Černobílá fotografie, která se v poslední době hojně šířila na sociálních sítích, ukazuje Prevosta v přední řadě demonstrantů. Podle zdrojů byla fotografie pořízena Giannim Novellim, knězem Kongregace posvátných stigmat, známým svým angažmá v Základních církevních společenstvích a vůdčí rolí v Cipax, Mezikonfesním centru pro mír.
Novelli hrál významnou roli v církevních kruzích spojovaných s nenásilným a mírovým aktivismem a stal se vůdčí postavou tzv. iniciativy „katolického disentu“ po Druhém vatikánském koncilu. Po odchodu ze svého řeholního řádu se věnoval pacifismu v ekumenickém smyslu.
Základní církevní společenství (španělsky Comunidades eclesiales de base), která vznikala v 60. a 70. letech 20. století v Itálii a v Latinské Americe, hrála roli v podpoře angažovanosti zdola v levicově orientovaných sociálních a politických otázkách. Na tato společenství později s mimořádným zájmem pohlížel papež František.
Objevená fotografie byla poprvé zveřejněna o deset let později, v roce 1993, v italském časopise Mosaico di pace, v rámci článku věnovaného křesťanskému nenásilí. Tehdy byla fotografie představena jako součást širšího zamyšlení o zapojení katolických skupin do mírových hnutí v období studené války.
Desítky let poté, co byla tato fotografie pořízena, znovu upoutala veřejnou pozornost. Podle stejných zdrojů předal kopii fotografie arcibiskup Giovanni Ricchiutti, národní prezident organizace Pax Christi, v listopadu 2025 papeži Lvu XIV. při oficiálním setkání.
Demonstrace, které se Prevost účastnil, tvořila součást širšího hnutí proti rozmisťování raket v Evropě na konci 70. a v 80. letech. Instalace střel s plochou dráhou letu na italské letecké základně v Comisu se stala jádrem mezinárodního protestu, který přivedl aktivisty, náboženské představitele a politické skupiny ke koordinované akci. Římské shromáždění představovalo v té době jednu z největších takových mobilizačních akcí v Itálii i ve světě.
Globální mobilizace proti raketám však byla součástí širší mezinárodní scény odporu proti studené válce – často podporované SSSR, která zahrnovala mírovou propagandu zaměřenou na podkopání americké jaderné strategie namířené proti Sovětskému svazu.
Je dost dobře možné, že Prevost se spíše účastnil z důvodů podpory míru a jaderného odzbrojení než kvůli organizátorům – komunistům. Stále se to však z jeho strany jeví velmi naivní, protože organizátoři byli součástí Italské komunistické strany (nechvalně známé buňky SSSR přímo financované z kremelských fondů).
Italská komunistická strana zejména působila – jak dnes historici obecně uznávají – jako sovětská propagandistická pobočka. Pacifismus, který Rusové propagovali, také sloužil k vnitřnímu narušování a zpomalování odstrašovacího úsilí bloku NATO.
Fotografii lze také najít mezi snímky uchovávanými v historickém archivu Italské komunistické strany. Spolu s augustiniány (viz zde) se akce účastnili také členové několika dalších řeholních řádů jako například františkáni a jezuité. Demonstrace pořádané v oněch dnech i v jiných významných evropských městech jako jsou Londýn, Paříž, Amsterdam a Bonn, svedly dohromady lidi všech náboženství a politického směřování, ačkoliv byla jasně namířena proti NATO.
Magisterium katolické Církve učí, že socialismus ve všech svých podobách, včetně komunismu, je neomylně odsouzen. Jak uvedl papež Pius XI. ve své encyklice z roku 1937 Divini redemptoris, [čl. 58]: „Jelikož komunismus je zevnitř zvrácený, opravdu mu nemůže pomáhat nikdo, kdo má v úmyslu uchránit před zkázou křesťanský a slušný způsob života. Kdyby však někdo tak pobloudil, že by mu pomáhal uchytit se v jeho zemi, pak on první by byl potrestán za svůj omyl.“
Luca Casarini byl osobně pozván papežem Františkem, aby se účastnil Synody o synodalitě konané ve Vatikánu od 4. do 29. října 2023, jako jeden z laických hostů s právem vystoupit, ale ne hlasovat. Jeho přítomnost byla jak velice symbolická, tak kontroverzní.
Zdroj: LifeSiteNews
Překlad: D. Grof