Dopis rektora semináře – Vzestup arcibiskupa Lefebvra rok po jeho smrti (1992)
Biskup Richard Williamson
Winona, 1. dubna 1992
před týdnem bylo první výročí úmrtí arcibiskupa Lefebvra. Před jeho smrtí ho vládci moderního světa srazili tak hluboko, jak jen mohli, ale co člověk ponížil, to Bůh povyšuje. Stejně tiše, jak žil, tak tiše stoupá arcibiskupovo jméno a bude stoupat dál, dokud se jeho jméno za Antikrista opět nestane nadávkou – „Bez něj bychom mohli mít situaci bez opozice,“ řeknou pak.
Teď je ale v bezpečí [nebeského] domova a jeho úspěch už nic nezmění. Je zapsán do historie. Jeho slova a činy stojí jako skála. Čím dál víc lidí si čte jeho slova a čím dál víc lidí píše o jeho činech a jak ďábel dobře ví, nic víc s tím nemůže dělat. Všechny údery zasadil arcibiskupovi za jeho života, ale po jeho smrti může ďábel udělat jen to, že nechá arcibiskupa zvítězit. Čím divočejší je bouře, kterou ďábel na svět a Církev svolává, tím zřejmější totiž bude, že arcibiskup měl pravdu a bude se k němu obracet víc lidí, zejména mladých.
Je mi líto slušných učitelů v rámci Novus ordo systému, až zjistí, že se nejlepší část mladých myslí a duší před nimi obrací k „lefebvrismu“ jako mladé rostliny ke světlu, a pak budou systémem nuceni Lefebvra opět srazit a stále ho srážet. Pak buď jejich slušnost zmizí, nebo se v několika málo případech se systémem rozejdou, ale vražda vyjde najevo.
Na klasický případ vražedné vůle se podívejte v nedávném filmu Olivera Stonea „JFK“, který nyní koluje v anglicky mluvícím světě. Ve světě utápějícím se ve lžích je to velká rána zasazená ve prospěch pravdy. Není to náboženský film a skutečně nevinné a bezbranné oči a uši by se měly raději podívat na sestříhanou videokazetu, až bude vydána, nežli nyní vidět některé scény v úplné verzi filmu. Prezident Kennedy ani nebyl náboženský hrdina, to zdaleka ne, ba dokonce v Božích očích byl jeho atentát možná dokonce jakýmsi trestem za jeho hříchy – to se dozvíme u Posledního soudu.
V každém případě však měl odvahu, hodlal vládnout, jak uzná za vhodné, a s rostoucí podporou amerického lidu, stále více ohrožoval mocné, kteří stáli za establishmentem, zejména některými kroky, které podnikal proti Federálnímu rezervnímu systému. A tak předtím než je mohl zlomit, využili establishmentu k tomu, aby zlomili jeho, aby ho zastřelili, což by se dalo nazvat zločinem století, přímo na veřejnosti, na Dealey Plaza v Dallasu, aby demonstrovali svou moc a varovali všechny budoucí prezidenty, aby už nikdy nebrali vážně myšlenku vládnutí prostřednictvím lidu pro lid.
To je příběh, který začíná vyprávět [režisér] Oliver Stone. V žádném případě nám nevypráví celý příběh, ale zatímco někteří diváci tohoto filmu nebo čtenáři tohoto dopisu mohou být v pokušení popřít, že by jejich demokratická vláda mohla někdy mít vinu na takovém zločinu, mohu vás ujistit díky přímým kontaktům Bratrstva v Texasu a Louisianě, že tolik, kolik Oliver Stone z příběhu vypráví, je v podstatě pravda.
Ale, Excelence, držte se dál od kontroverzní politiky! Držte se náboženství! Vážení čtenáři, mou starostí je páté, osmé a především první přikázání. Páté: vražda na Dealey Plaza nemohla být flagrantnějším porušením přikázání „nezabiješ“. Osmé: následné skrývání pravdy je neustálým popíráním spravedlnosti, vražděním pravých svědků a předváděním falešných. První: Protože si mnoho lidí dělá modlu z demokracie a ze své země falešného boha, odmítají uvěřit, že jejich vůdci a jejich vláda by někdy mohli udělat takovou věc.
Sekularismus je náboženstvím, jehož církví je stát, jeho Biblí je ústava a kněžími jsou jeho politici. Jak by si mohl náš prezident namočit ruce v krvi nebo zakrývat stopy krve?
Katolíci by na takové modlářství neměli nikdy skočit a mnozí budou protestovat, že nic nemůže být dál od jejich smýšlení než taková pošetilost. Opravdu? A pokud se toto modlářství šikovně promísí s láskou k vlasti? A pokud je jejich vlast založena na principu svobody a rovnosti pro všechna náboženství, jinak řečeno na principu, že na pravdě v náboženství nezáleží?
Nevím, jestli je Oliver Stone katolík, vlastně má pověst naprostého liberála, ale „JFK“ je v každém případě film statečného muže, který miluje pravdu. Podívejte se na něj, abyste pod leskem a pozlátkem viděli, jaké 20. století skutečně je. Podívejte se na něj, abyste uhodli, kdo jsou vládci moderního světa. Podívejte se na něj, abyste si připomněli pravdivost Jeremiášových slov (XVII, 5): „Toto praví Hospodin: Kletý člověk, který spoléhá na člověka, kdo za svou oporu pokládá smrtelníka, ale od Pána odstupuje svým srdcem!“
Naopak, pokračuje prorok (XVII, 7): „Požehnaný člověk, který doufá v Hospodina, jehož oporou jest Hospodin!“ Takový byl arcibiskup Lefebvre. Kdyby hluboce nedůvěřoval v Boha, propadl by vzteku a zoufalství nad mocí lidí, kteří vraždí Církev, a to na stejném ďábelském počátku 60. let dávno předtím, než založil Bratrstvo. Protože však důvěřoval pouze Bohu, znovu a znovu začínal od nuly a nyní jeho věc nezadržitelně spěje k vítězství, protože to byla a je Boží věc.
Vhodnou poctou arcibiskupovi k jeho prvnímu výročí úmrtí je zveřejnění dopisu našeho generálního představeného kardinálu Oddimu ze 7. ledna letošního roku v rámci jeho přiloženého dopisu přátelům a dobrodincům. Přečtěte si jej, abyste se ujistili, že arcibiskupovo smýšlení nadále řídí Bratrstvo: úcta k Římu, ale ne k apostazi; láska k omylným, ale vymýcení omylů.
Přiloženo je rovněž schéma televize. Myslím si, že jeho užitečnost spočívá v rozdělení na tři části: na jedné straně nepřátelé televize nemohou popřít, že jako stroj je jako každý stroj použitelná k dobrému i zlému (část 1); na druhé straně jen málokdo z přátel televize bude popírat, že dnešní programy obsahují bezpočet hrůz (část 3); ale často uniká pozornosti, že i kdyby naprogramování stroje bylo andělské, přesto ze své podstaty, jakmile je instalován v průměrné moderní domácnosti, bude běžný účinek televize více či méně závažně škodlivý v různých směrech (část 2). Stejně jako voda a oheň je televize dobrým sluhou a zlým pánem, ale vzhledem k moderním životním podmínkám a prvotnímu hříchu se televize mnohem snadněji než oheň nebo voda mění z dobrého sluhy ve zlého pána. Samozřejmě, že pokud někdo popírá prvotní hřích, má s tím jen malý problém – a ti, kteří mají s televizí jen malý problém, se skutečně musí sami sebe ptát, jestli věří v prvotní hřích. Teoreticky samozřejmě. Ale prakticky...?
...
+ Richard Williamson
Zdroj: Bishop Williamson´s Letters
Překlad: D. Grof