neděle 21. června 2020

Komentář Eleison DCLXXV – Obdivuhodné přeorientování (2020)


Komentář Eleison DCLXXV – Obdivuhodné přeorientování (2020)
(675)
20. června 2020
OBDIVUHODNÉ PŘEORIENTOVÁNÍ
Zde je shrnutí veřejného dopisu, který 9. června napsal arcibiskup Viganó k Druhému vatikánskému koncilu:
Bravo, biskupe Schneidere, za váš nedávný esej o koncilu a jeho falešné náboženské svobodě. Lidé hovoří o „duchu tohoto koncilu“. Kdy se však hovořilo o „duchu Tridentu“ nebo nějakého jiného katolického koncilu? Nikdy, protože všechny ostatní koncily prostě následovaly ducha Církve. Dobrý biskup by si však měl dávat pozor na zdůrazňování „omylů“, které potřebují „opravu“ v minulé nauce Církve, protože ať už mohou být jakékoliv, nebyly zdaleka takové, jaké přinesl Druhý vatikánský koncil. Ty jsou (dokonce i obsahově) srovnatelné s omyly Pistojské synody (1794), která byla Církví později odsouzena.
Na Druhém vatikánském koncilu byli mnozí z nás podvedeni. V dobré víře jsme až příliš mnoho tolerovali údajné dobré úmysly těch, kteří prosazovali ekumenismus, který se později změnil na falešnou nauku o Církvi. Dnes již mnozí katolíci nevěří, že mimo katolickou Církev není spásy. A právě v textech Druhého vatikánského koncilu se nacházejí dvojznačnosti, které otevřely cestu tomuto podkopání Víry. Začalo to mezináboženskými setkáními, ale skončí to nějakým univerzálním náboženstvím, z něhož bude pravý Bůh vykázán. To vše bylo naplánováno již dávno. Početné omyly dneška mají své kořeny v Druhém vatikánském koncilu, v jehož textech lze zpětně snadno vysledovat dnešní mnohonásobnou zradu pravé katolické víry a praxe. Druhý vatikánský koncil se dnes používá k ospravedlnění všech úchylek, přičemž jeho texty se ukazují jako mimořádně obtížně interpretovatelné a odporují předešlé Tradici Církve takovým způsobem, jakým jí žádný jiný koncil nikdy neodporoval.
Klidně teď přiznávám, že jsem byl tehdy příliš bezvýhradně poslušný vůči autoritám Církve. Myslím si, že mnozí z nás si tehdy neuměli představit, že by byla hierarchie nevěrná Církvi, jak to vidíme zvláště v současném pontifikátu. S volbou papeže Františka konspirátorům nakonec spadla maska. Konečně se osvobodili od Benedikta XVI., který byl příznivě nakloněn Tridentu, a získali svobodu vytvořit Novocírkev, nahradit starou Církev zednářskou náhražkou za formu i podstatu katolicismu. Demokratizace, synodalita, ženské kněžky, panekumenismus, dialog, demytologizace papežství, politicky korektní, genderová teorie, sodomie, homosexuální sňatky, antikoncepce, podpora imigrace, ekologismus – pokud u toho všeho nedokážeme rozpoznat jejich kořeny ve Druhém vatikánském koncilu, pak na ně nebude lék.
Takové rozpoznání „vyžaduje velkou pokoru, především uznat, že jsme byli po desítky let v dobré víře vedeni do omylu lidmi, kteří ustanovení jako autority, nevěděli, jak dohlížet na Kristovo stádo a chránit ho. Tito pastýři, kteří ve zlé víře nebo dokonce s podlým úmyslem zradili Církev, musí být identifikováni a exkomunikováni. Měli jsme až příliš mnoho prodejných lidí, kteří se starali víc o to, aby se zalíbili nepřátelům Krista, než aby byli věrní Jeho Církvi.
Stejně jako jsem poctivě a klidně uposlechl pochybné příkazy před šedesáti lety a věřil jsem, že představují milující hlas Církve, tak dnes se stejným klidem a poctivostí uznávám, že jsem byl oklamán. Nemohu nyní setrvat ve svém omylu. Nemohu ani tvrdit, že jsem viděl jasně od počátku. Všichni jsme věděli, že koncil je více méně revolucí, nikdo z nás si však neuměl představit, jak ničivá bude. Mohli bychom říct, že Benedikt XVI. ji zpomalil, Františkův pontifikát však prokázal nade všechnu možnou pochybnost, že mezi pastýři na vrcholu Církve panuje naprostá apostaze, zatímco ovce pod nimi jsou opouštěné a v podstatě vysmívané.
Deklarace z Abú Zabí („Boha těší všechna náboženství“) byla pro katolíky neodpustitelná. Pravá křesťanská láska nečiní kompromis s omylem. A pokud František jednoho dne odmítne tuto hru dál hrát, bude odstraněn, stejně jako byl odstraněn Benedikt XVI., a bude nahrazen. Pravda však zůstává a zvítězí: „Mimo katolickou Církev není spásy.“
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof