Komentář Eleison DCLXII – Zlovolnost modernismu – III (2020)
(662)
21. března
2020
ZLOVOLNOST
MODERNISMU – III
Pokud existuje nějaká
věc, kterou dnes potřebuje katolický kněz znát a důkladně chápat, je to jedna
klíčová věta z jádra velké encykliky sv. Pia X. Pascendi, sepsané v roce
1907 na obranu Církve a lidstva před smrtící hrozbou modernismu. Modernismus je
takové myšlenkové a akční hnutí, díky kterému se lidé vzdávají toho, aby měnili
svět tak, aby se přizpůsobil Kristu a Jeho Církvi, a namísto toho pracují na
změně Krista a Jeho Církve, aby vyhovovali modernímu světu. A jaká je ona
klíčová věta z Pascendi, díky níž se tak má učinit? Tady je. Pochází z odstavce 6 této encykliky:
„Lidský rozum je omezen
na pouhé jevy, totiž na věci, které se jeví, a na způsob, v jakém se
jeví; mezí těchto překračovati ani nesmí ani nemůže.“
Jinak řečeno, lidský
rozum, který vlastně po celý den poznává, co je za tím, co se jeví
smyslům, je nakonec moderním člověkem prohlášen za neschopný poznávat co
je za tím, co se jeví! Jinak řečeno, to, co mi připadá jako dveře, může být
zeď, co mi připadá jako zeď, mohou být ve skutečnosti dveře. Z
čehož by mohlo vyplynout, že bych se možná měl pokusit projít spíš skrz zeď než
skrz dveře! To je samozřejmě taková naprostá hloupost, že nikdo nebude
překvapen, když zjistí, že dokonce i stoupenci Immanuela Kanta (1732–1804),
který tuto hloupost vymyslel, se sotva kdy ve skutečnosti pokusí projít skrz
zeď. Jinak řečeno, v životě se jim daří díky tomu, že svou vlastní
filozofii neberou vážně. To je důvod, proč si moderní filozofie sama o sobě
získala tak špatné jméno. Přesto naprosto hloupý Kant svrchovaně vládne na
katedrách filozofie skoro všech „univerzit“ naší doby! Jak je to možné?
Je to proto, že Kant je
veliký Osvoboditel. Je to on, kdo jednou provždy osvobodil rozum od reality. Je
to on, kdo vyhlásil, že rozum je svobodný na vnější realitě, protože k ní nemá
žádný přístup! Rozum se nemůže dostat k realitě, jaká je sama o sobě, „Ding an
sich“, protože se nemůže dostat za to, co mu ukazují smysly. Nezáleží na tom,
že mohu 24 hodin 7 dní v týdnu žít jen díky tomu, že mi moje smysly říkají, co
je kolem mě reálné a že je můj rozum nebo intelekt schopný rozluštit nebo
„zpracovat“, co mi mé smysly říkají. Od Kanta mě realita kolem zajímá stále
méně. To, na čem záleží, je „transcendentální filozofie“, jak to nazývá, tj. myšlení,
které zdolá výšiny a prozkoumá hlubiny mé fantazie zcela nezávisle na nudné
každodenní realitě jako jsou dveře a zdi. Můj rozum vzlétl! Můj rozum je
osvobozen od reality! Od nynějška je „pravdivé“ vše, co chci! Ve skutečnosti na
sebe slovo „Pravda“ vzalo zcela jiný význam. Ve skutečnosti na sebe všechna
slova vzala transcendentní význam. V mé hlavě vládne svoboda!
Jestliže trváte na tom,
že mě stáhnete zpět do toho, co nazýváte reálný svět, mohu se přesto rozhodnout
předpokládat, jako všichni ubozí univerzitně nevzdělaní, že abych nadále přežil
(„uff!“) v nudném světě („uff!“), je lepší nepokoušet se chodit skrz to, co
vypadá jako zdi, a že bude nejlepší nepokoušet se jíst kamení. Jinými slovy,
můj rozum je transcendentálně nadřazený a osvobozený ode všeho základního
„zdravého rozumu“ („uff!“), ale přesto stále mohu jednat v souladu s ním – když
chci – pro účely každodenního života („uff!“).
Svoboda je skutečným
náboženstvím moderního člověka a je to zjevně takové náboženství, které v
životech až příliš mnoha katolíků zcela vypadá jako náboženství, ale nemá nic z
jeho podstaty. Jak říká sv. Pavel: „...v posledních dnech...
budou [lidé] na oko sice zbožní, ale podstatu zbožnosti budou zapírati...”
(II Tim. III, 1-5), jinak řečeno zachovají si zevnějšek, ale popřou podstatu.
Čím jsou takoví katolíci? Jsou právě takovými kantovskými katolíky, neboli
modernisty, jelikož skoro každý je dnes kantovec, protože skoro každý dnes
uctívá svobodu a je to Kant, který jim nakonec dal klíč k tomu, aby se
dostali z vězení Boží reality a utekli do oblak transcendentální modernity.
Vždy se mohu Bohu znovu podrobit, na jak dlouho se rozhodnu, ale už mě nemůže
držet v poutech. Jsem svobodný, jsem svobodný, jsem svobodný!
Neuvěřitelná
zvrácenost, pýcha a proradnost Kanta by měla vyjít na světlo.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof