neděle 27. října 2019

Slovo bloggera 9 – Svátek Krista Krále (2019)


Slovo bloggera 9 – Svátek Krista Krále (2019)
27. října 2019
http://vrc.princeton.edu/sinai/files/original/7250/4557.jpg
Modlitba ke Kristu Králi
Pane Ježíši Kriste,
uznávám Tě za Krále světa. Všechno, co bylo stvořeno – pro Tebe je stvořeno. Jednej tedy se mnou podle svého práva. Obnovuji svůj křestní slib: Odříkám se zlého ducha, i všech skutků jeho i vší pýchy jeho. Slibuji, že budu žíti jako řádný Křesťan. Zvláště se zavazuji, že vše vynaložím, aby zvítězila práva Boží a Tvé svaté Církve. Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti své nepatrné skutky, aby všechna srdce uznala Tvé svaté království a aby zavládl Tvůj pokoj na celém světě.
Amen
***
Vážení čtenáři,
každý rok na svátek Ježíše Krista Krále, jenž byl záměrně zvolen pro spuštění tohoto blogu, si dovoluji napsat několik slov těm, které to zajímá, i když mám postupem času potřebu psát těch slov stále míň. Letos je to už osm let, co se vám REX! pokouší přinášet články, které by vám, jak věřím, mohly být k užitku, poučení či zamyšlení. Nakolik se to daří, není na mém posouzení, ale činím tak v nejlepší víře.
Každým rokem jsem Slovo bloggera končil poděkováním všem, kteří články pozorně čtou, kriticky promýšlejí a případně slušnou formou propagují. Zvláště jsem pak vždy děkoval těm, kteří autora podporují modlitbou. Tentokrát bych chtěl tímto poděkováním naopak začít ... a vlastně i skončit zároveň. V posledním roce jsem se totiž znovu opakovaně přesvědčil o síle modlitby, zvlášť té, kterou obětujeme za druhé. Všem známým i neznámým dobrodincům proto letos obzvláště děkuji právě za to! Jsem přesvědčen, že víc než kdy jindy v dějinách Církve žijeme v době, kdy si Bůh přeje, abychom se za sebe modlili navzájem, vydávali svědectví a osvědčovali svou křesťanskou lásku. Nejvíc pak modlitbou za nepřátele, a to nejen za ty velké, eschatologické, ale snad ještě víc za ty malé a blízké, kdy se v nás přes bolestné křivdy a trápení často všechno vzpouzí. Tyto modlitby jsou budováním neviditelné duchovní pevnosti kolem nás samých i kolem těch, za něž se modlíme, v době, kdy Zlý a jeho démonická vojska útočí na všech frontách s nejvyšší zuřivostí, protože dobře vědí, že jim nezbývá mnoho času. Je proto úkolem každého vojáka Kristova každý den spravovat pobořené hradby pevnosti, snažit se předvídat místo dalšího útoku, a tyto hradby ještě zesilovat neúnavnou sebeobětující modlitbou. Kristův voják neplýtvá slovy na zbytečnosti a neztrácí drahocenný čas. Kristův voják bojuje nejsilnější zbraní, kterou jako řadový vojín má k dispozici – modlitbou Sv. růžence, patnáct desátků denně.
V naší bitvě máme jednu jistotu – vede nás Ten, který nikdy nemůže prohrát – On je totiž „jediný Vladař, Král králů a Pán pánů ... jemu přísluší čest a vláda na věky.“ (I Tim. 6:15-16) Budeme-li se tedy věrně držet v Jeho vojsku a poslušně plnit Jeho rozkazy, bude konečné Vítězství patřit i nám.
Vive Christus Rex!
autor