neděle 13. října 2019

Komentář Eleison DCXXXIX – Přítomnost, moc (2019)


Komentář Eleison DCXXXIX – Přítomnost, moc (2019)
(639)
12. října 2019
PŘÍTOMNOST, MOC
Zatímco se „západní civilizace“ před našima očima rozpadá stále rychleji, je naprosto nutné si pamatovat, že „Naše pomoc je ve jménu Pána“, a v přímluvě Jeho Matky, a v nikom a ničem menším. Ale jen málo lidí, dokonce i katolíků, si plně uvědomuje, jak blízko nás a jak mocný všemohoucí Bůh je. Kdyby si to uvědomili, mohli by se o dost snadněji obrátit k modlitbě, která je dnes ve skutečnosti jedinou vážnou překážkou postupu zla. Skrze spravedlivý trest za apostazi lidstva nechal Bůh všechny ostatní prostředky vlivu a moci upadnout pod nadvládu Jeho nepřátel.
Kdo je však Bůh? „Otec všemohoucí, stvořitel nebe i země, všeho viditelného i neviditelného.“
Za prvé, Otec. „Stvořitel nebe i země“, ne však jen výrobce, který vyrobí produkt a pak jej ponechá, aby si ve světě sám razil cestu. Nejlepším přirovnáním, aby se ilustrovala Boží péče a Jeho láska ke stvořením, jež tvoří, je láska lidského otce ke svým dětem, která normálně trvá až do jeho nebo jejich smrti a i poté. Láska lidského otce je však konečná, Boží láska je nekonečná.
Za druhé, všemohoucí. Asi nejprostší způsob, jak pochopit sílu a moc Boha, je přijímat učení Církve, že Bůh je Stvořitelem a každé jiné bytí, které existuje, je stvořením, jež Bůh stvořil, a toto stvoření je z ničeho. Kdykoliv my, lidské bytosti, cokoliv „tvoříme“, je to vždy z nějakého již dříve existujícího materiálu, například židle ze dřeva, dům z cihel, cihly z písku [sic] atd. Čím víc o tom přemýšlím, tím těžším se stává představit si cokoliv stvořené z ničeho, a to z dobrého důvodu, že všechny změny, které kolem sebe znám, jsou z něčeho. Kdybych uměl pochopit něco pocházející z ničeho, začal bych chápat smysl „všemohoucího“.
Za třetí, stvořitel všeho. Všech materiálních či „viditelných“ věcí až na úplný konec nejvzdálenější galaxie. Sv. Ignác z Loyoly stával vně svého pokoje v Římě a jen hleděl na hvězdy v noci, aby měl užitek z demonstrace nekonečné Boží moci. A mnohem víc, i všech věcí duchovních či „neviditelných“ jako i duše, která dává život a vlohy rozumu a svobodné vůle každé živé lidské bytosti, a to ani nemluvíme o zcela nehmotných devíti andělských kůrech. Pochybujete, že existují, když jsou nehmotní? Ještě pochybujete, že existuje mnohem větší než lidská inteligence rozkazující dnes zlu kolem nás?
Zatímco však mnozí lidé mohou být připraveni připustit, že nic nemohlo začít existovat bez Stvořitele, to, co jen nemnozí chápou je, že tvůrčí čin Boží pokračuje v každou chvíli, kdy existující věc nadále existuje, takže kdyby Bůh na jediný okamžik přestal existující věc udržovat jako existující, okamžitě by se proměnila v nicotu, z níž vzešla. Pomoct může příklad. Aby se nastartoval elektrický vlak, musí jeho strojvůdce k sobě přitáhnout to, čemu se říká „tlačítko mrtvého muže“, musí jej však k sobě stále přitahovat, aby se vlak pohyboval, protože vypínač nebo páčka je napínaná pružinou, takže když ji pustí, páčka se automaticky vrátí zpět a vlak se zastaví. Tímto způsobem je vlak chráněn, aby nekontrolovatelně neuháněl vpřed, kdyby strojvůdce u vypínače například umřel. A tak se vlak rozjede, když se prvně zatáhne za páčku, ale za tutéž páčku se musí nadále tahat, aby vlak jel.
Stejným způsobem Bůh tvoří stvořené v jeho prvním okamžiku, ale ono by se proměnilo v nicotu, kdyby On nadále neudržoval onen tvůrčí akt nebo „nezachovával“ toto stvoření po dobu trvání existence té věci. Jinak řečeno, stejně jako první přitažení páčky rozjíždí vlak, ale tatáž páčka se musí nadále přitahovat, aby vlak jel, tak jediným rozdílem mezi Božím tvořením stvoření a jeho zachováním je rozdíl mezi první chvílí její existence a každou následující chvílí. A tak v každou chvíli, kdy existuji, je ve mně aktivní Bůh, tvořící–zachovávající mou duši i mé tělo. A tak je přítomnější všemu ze mě, než já sám sobě, když dělá to, co může dělat jen Bůh, konkrétně zachovávat mě, abych se nestal nicotou. A já pochybuji, že je mocný? Nebo pochybuji, že je mi blízký? Nebo pochybuji, že se o mě stará?
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof