středa 12. června 2019

Postrádáme kdysi bojovného ducha FSSPX (2019)


Postrádáme kdysi bojovného ducha FSSPX (2019)
Louie Verrecchio
31. května 2019
Archbishop Lefebvre 4-2016
Reakce na Otevřený dopis obviňující Františka z hereze byla většinou taková, jak mohl člověk očekávat, počínaje tím, jak bergogliovci začali bránit společný zájem.
„Papež František je papežem, a když mluví, je to Magisterium,“ řekl na obranu šéfa kardinál Lorenzo Baldisseri.
Pierangelo Sequeri, ředitel Papežského teologického institutu Jana Pavla II., zaujal přezíravější postoj, když řekl:  „Svět církevního brebentění je obydlen nevýraznými nulami, které jednají jako by byly papežem Řehořem Velikým, Tomášem Akvinským a Bonaventurou.“
Sequeri si ve své obhajobě jen bere příklad z Bergogliova chování.
Ve svém nedávném rozhovoru s mexickou novinářkou Valentinou Alazraki zveřejněném 28. května byl František tázán, jak reaguje na obvinění, že je heretik. Odpověděl: „Se smyslem pro humor, má dcero.“ Jinak řečeno, směje se tomu.
Pak zjevně v odkazu na signatáře tohoto Otevřeného dopisu řekl: „Také se za ně modlím, protože se mýlí a jsou to ubozí lidé, někteří z nich jsou zmanipulovaní. A kdo jsou ti, kteří podepsali...?“
Jinými slovy, kdo si myslí, že jsou? Typické chování elitářského diktátora.
Mezi všemi ne až tak očekávanými reakcemi vyniká reakce poskytnutá Bratrstvem sv. Pia X., protože se rozhodlo kolektivně vyjádřit ohledně nebezpečí a rizik vyvolaných tímto Otevřeným dopisem. V pozoruhodně slabém prohlášení, které hraničí až se zženštilostí, FSSPX tuto snahu překřtilo na „ztrátu času“ a v jedné části prohlašuje:
Vzhledem k radikálnímu způsobu, jímž jsou nástupci apoštolů vyzýváni [tímto Otevřeným dopisem], se musíme zeptat, jaké výsledky se od takové akce očekávají. Je toto způsob, jak dělat věci s prozíravostí? Má to šanci na úspěch?
Přestanou zainteresovaní rodiče drogově závislého dítěte odsuzovat destruktivní chování svého potomka, protože činit to jen stěží uspěje, nebo nadále nabízejí tvrdou nápravu prostě proto, že je to služba pravdě, čin křesťanské lásky, a tudíž vždy a všude správná věc, která se má udělat?
Není potřeba odpovídat.
Pokud nic jiného, zanechává toto prohlášení FSSPX jen malou pochybnost, jde-li o stav (nebo možná přítomnost) kdysi výrazné páteře Bratrstva. A přesto má tu troufalost říct, jako by stále mělo onoho bojovného ducha:
Navíc nebezpečím tohoto přístupu může být to, že jeho autory přiměje odchýlit se od pokračujícího boje.
Skalní obhájci FSSPX – to jest ti, kteří fandí Bratrstvu bez ohledu na to, co udělá nebo neudělá – rychle poukážou na to, že toto prohlášení správně identifikuje kořen příčiny bergogliovského nebezpečí; Druhý vatikánský koncil:
Riskujeme, že budeme uchváceni současným zlem a zapomeneme, že má své kořeny, že je logickým důsledkem poskvrněného procesu jakožto svého původu. Jako kolísaví lidé někteří věří, že mohou [pozitivně] zveličit nedávnou minulost, aby lépe odsoudili současnost, včetně toho, že se spoléhají na Magisterium papežů koncilu – od Pavla VI. do Benedikta XVI. – aby odporovali Františkovi.
Je skutečně pravda, že člověk určitě nemůže porazit Františka a jemu podobné a jeho hereze zbraněmi poskytnutými především falešnými koncilními „světci“, kteří jsou všichni hereziarchy. Řekněme jen, že když lidé podobní Janu Pavlu II. předloží jednotlivou pravdu – jak to učinil ve Familiaris Consortio – je to stále tradice; tj. protilátka proti Bergogliově herezi, jak je předkládána v Amoris Laetitia.
I tak se to, co navrhuje FSSPX, podobá tomu, naléhat na někoho, aby odložil hasičskou hadici, když se žhář pokouší spálit dům, protože konec konců jsou skutečným problémem jeho pyromanští rodiče; bez ohledu na ony nevinné, kteří mezitím hynou.
Prohlášení FSSPX končí tvrzením, že prostě jen následuje příkladu arcibiskupa Lefebvra.
Toto oblíbené zdůvodnění „Co by Marcel udělal“ je patetické a začíná být už dosti zastaralé. Je také medvědí službou památce arcibiskupa Lefebvra, člověka, který nikdy nečelil ničemu třebas vzdáleně podobnému jako je tento papež, který doslova učí – v údajně papežském výnosu – že Sám Bůh chce cizoložství a vytvořil Boží zákon, jejž někteří lidé prostě nemohou dodržet.
Tváří v tvář této nehorázné urážce Všemohoucího nedokáže FSSPX – což jsou lidé, kteří si budují svou licenci na stále více chatrném tvrzení, že mají výlučná práva na určování věrných stoupenců arcibiskupa Lefebvra – nic lepšího, než dávat rozhřešení Bergogliovi z hereze v Amoris Laetitia, protože jen zamýšlel předložit „pomůcku k promýšlení, dialogu a pastorační praxi“ (viz krajně slabé zhodnocení tohoto textu ze strany P. Jeana-Michela Gleizeho, jež nyní dokonce slouží jako „oficiální postoj“ Bratrstva).
Zdroj: AKA Catholic
Překlad: D. Grof