neděle 12. června 2016

Naděje a sny (2016)



Naděje a sny (2016)
Kázání P. Martina Fuchse v Praze 12. června 2016
***
Čtyři stromy hovořily o svých nadějích a snech. První strom chtěl být dřevěnou truhlicí na poklad, naplněnou zlatem a drahými kameny. Druhý snil o tom, že bude materiálem slavného sochaře. Třetí se chtěl stát největší lodí na světě a čtvrtý toužil stát se nejvyšším stromem v lese.
Jeden po druhém byly stromy pokáceny. A zdálo se, že jejich sny se nesplní. První byl použit jako žlab pro zvířata, nikoliv jako truhlice na poklad. Druhý nebyl přinesen do ateliéru slavného sochaře, ale do prosté dílny chudého a neznámého tesaře. Třetí nebyl použit na velkou loď, ale na prostou rybářskou loďku. A čtvrtý byl dalek toho, aby byl nejvyšším stromem v lese. Dřevaři jej vyhodili.
Všechny čtyři měly naděje a zdálo se, že jejich sny se nenaplní. Nebo mohly ještě počítat, že se jejich naděje jednoho dne realizují?
Žlab byl použit jako postýlka pro Našeho Pána Ježíše Krista. Druhý strom byl přinesen do dílny svatého Josefa, kde Ježíš pomáhal svému pěstounovi. Byl pak použit nejslavnějším sochařem, jakého kdy svět viděl.
Třetí nebyl použit pro největší loď, ale na rybářskou loďku svatého Petra, z níž kázal Náš Pán.
A čtvrtý byl dán skupině římských vojáků, kteří jej použili k přípravě oltáře, na němž Náš Spasitel obětoval Sám sebe Svému nebeskému Otci.
Všechny naděje se vyplnily zcela odlišným, ale mnohem dokonalejším způsobem.
Žlab
První strom se stal žlabem Našeho Pána. Bůh nám chtěl ukázat, že není králem jako králové, kteří žili v palácích. Byl bohatý, ale vzdal se všeho Svého bohatství, aby se stal chudým a aby utěšil chudé.
Dřevo prvního stromu je možné stále obdivovat v kostele Santa Maria Maggiore v Římě. Neslo nejdrahocennější poklad, jaký kdy tento svět nesl.
Dřevo v dílně tesaře
Druhé dřevo bylo přineseno do dílny svatého Josefa. Ano, Nový zákon nám říká, že svatý Josef byl tesařem. „Ježíš byl považován za syna tesařova.“ (Matouš 13:55, Marek 6:3)
Když Písmo svaté zmiňuje tento druh práce, slovo „tesař“ obvykle neznamená pouze toho, kdo dělá střechy, ale někoho, kdo konstruuje celé domy, všechny druhy nábytku a nářadí.
V 2. knize Samuelově 5:11 čteme: „Týrský král Chíram poslal k Davidovi posly; poslal mu cedrové dřevo, tesaře a kameníky; ti postavili Davidovi dům.“
A v 2. knize Paralipomenon 24:12: „Král i Jójada je vydávali tomu, kdo pracoval na služebném díle při Hospodinově domě. Byli tu dělníci, kameníci a jiní řemeslníci, kteří obnovovali Hospodinův dům...“
V 1. knize Ezdrášově 3:7: „Dali peníze kameníkům a tesařům, potravu, nápoj a olej Sidóňanům a Týřanům, aby dopravovali cedrové dříví z Libanónu k moři do Jafy podle povolení, které jim dal perský král Kýros.“ Aby znovu postavili židovský chrám.
Když Písmo svaté hovoří o tesařích, popisuje muže s technickými dovednostmi, kteří tvrdě pracovali, aby si vydělali všechen nutný výdělek pro život, práci a bohoslužbu.
A nyní Stvořitel všehomíru pracoval v Nazaretě a později odešel do nebe, aby připravil místo pro nás.
„V domě mého Otce je příbytků mnoho, kdyby nebylo, byl bych vám to řekl. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li a připravím-li vám místo, přijdu opět a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.“ (Jan 14:2-4)
Rybářská loďka svatého Petra
Nyní přicházíme ke třetímu stromu, ačkoliv se stal pouze loďkou prostého rybáře, byla to loďka, na kterou svět nikdy nezapomene.
Po období příprav v Nazaretě Náš Pán odložil kladivo stranou a odešel do vesnice Kafarnaum na březích Galilejského jezera. Povolal pár rybářů, aby se stali jeho učedníky.
S loďkou svatého Petra jezdil z místa na místo, aby kázal a konal zázraky.
Z této loďky Petr rybařil celou noc, aniž by cokoliv chytil. Ráno byl svědkem velikého zázraku: Náš Pán „řekl k Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a rozestřete sítě k lovu!“ Ale Šimon mu odvětil: „Mistře, celou noc jsme se namáhali, a nic jsme nechytili; ale na tvé slovo rozestřu síť.“
Když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb. Síť se jim trhala. I pokynuli svým druhům na jiné loďce, aby jim přišli pomoci. I přišli a naplnili obě loďky, takže se potápěly. Když to uzřel Šimon Petr, padl před Ježíše k nohám a řekl: „Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný!“ Úžas totiž pojal jej i všechny jeho druhy nad lovem ryb, který učinili; podobně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli společníky Šimonovými. I řekl Ježíš Šimonovi: „Neboj se, od nynějška budeš rybářem lidí!“ (Lukáš 5:4-10)
Jednou Náš Pán v této loďce spal. Jednou ji použil jako svou kazatelnu. Tato loďka viděla Našeho Spasitele připlouvat k učedníkům na vlnách a On také nařídil velké větrné bouři: „Buď ticho, upokoj se.“ (Marek 4:39)
Ačkoliv se Ježíš neučil kázat, Jeho kázání byla nejproslulejšími proslovy, jaké kdy svět slyšel. Nemusel ve svých proslovech opravovat jediné slovo. Byl Bohem, který nemohl ani lhát ani podvádět.
Ačkoliv neměl titul z psychologie, věděl o lidském srdci víc než jakýkoliv psycholog nebo farář. Ačkoliv nikdy nestudoval medicínu, uzdravoval všechny nemocné, které k Němu přivedli. Ačkoliv nedostal manažerské kurzy, založil organizaci, která změnila svět. A Jeho poselství skrze staletí změnilo miliony lidí. Ano, „Syn člověka nepřišel, aby mu bylo slouženo, nýbrž aby sloužil...“ (Matouš 20:28)
Nakonec tato rybářská loďka také měla vidět vzkříšeného Spasitele. Když se učedníci po Velkém pátku smutně vrátili ke svému předešlému zaměstnání, zjevil se jim u Tiberiadského jezera, aby je utěšil. (Jan 21:3)
Kříž na Golgotě
Čtvrtý strom se chtěl stát nejvyšším stromem a stal se jím, takže byl vidět po celém světě. Jeho dřevo bylo použito pro oltář Božího Syna.
Když dnes kráčíme lesem, zamysleme se trochu nad touto legendou o čtyřech stromech: žlab, materiál pro tesaře, rybářská loďka a Kříž.
Všechny čtyři stromy zjevně musely pohřbít své naděje, ale všechny jejich naděje se naplnily zcela odlišným, ale mnohem dokonalejším způsobem.
Nenechme se odradit, když náš život vezme zcela jiný směr, než jsme si na počátku mysleli.
Necháme-li se vést Bohem, také naše přání budou naplněna mnohem dokonalejším způsobem. Amen.
Překlad: D. Grof