středa 9. března 2016

Maria a muslimové (1952)

 
Maria a muslimové (1952)
Biskup Fulton J. Sheen
Moc islámu
Když Mohamed nepochopil pojem Nejsvětější trojice, učinil z Krista proroka a vyhlásil Jej za totéž, co jsou pro křesťany Izaiáš a Jan Křtitel jako proroci ohlašující Krista.
Křesťanský evropský Západ sotva unikl zničení z rukou muslimů. V jednu chvíli byli zastaveni poblíž Tours a v jinou chvíli, později v čase, před branami Vídně. Církev na severu Afriky byla prakticky zničena muslimskou silou a v současnosti začínají muslimové znovu povstávat.
Jestliže je mohamedánství herezí, jak věří Hilaire Belloc, je to jediná hereze, která nikdy neochabla. Jiné hereze měly chvilkovou vitalitu a pak došly naukového úpadku se smrtí vůdce a nakonec se postupně vytratily do neurčitého sociálního hnutí. Naopak mohamedánství mělo jen svou první fázi. Nikdy nebyla doba, kdy ochablo ať již početně, nebo v oddanosti svých stoupenců.
Misijní úsilí Církve vůči této skupině je, alespoň povrchně, neúspěchem, protože muslimy je doposud takřka nemožné obrátit. Důvodem je, že stát se křesťanem je pro stoupence Mohameda velice podobné jako pro křesťana stát se židem. Muslimové věří, že mají konečné a definitivní Boží zjevení světu, a že Kristus byl pouze prorokem ohlašujícím Mohameda, posledního z opravdových Božích proroků.
V současnosti se nenávist muslimských zemí proti Západu stává nenávistí proti křesťanství samotnému. Ačkoliv to státníci ještě nevzali v potaz, stále existuje vážné nebezpečí, že světská moc islámu se může vrátit a s ní i hrozba, že může otřást Západem, který přestal být křesťanský a prohlašuje se za velkou protikřesťanskou světovou mocnost. Muslimští spisovatelé říkají: „Když roj sarančat zatemní země, nese s sebou na svých křídlech tato arabská slova: Jsme Božím hejnem, každý z nás má devadesát devět vajec, a kdybychom jich měli sto, zpustošili bychom svět se vším, co je na něm.“
Problémem je, jak zabráníme vylíhnutí tomu stému vejci? Pevně věříme, že obavy, které někteří chovají, co se týká muslimů, se neuskuteční, ale že místo toho mohamedánství bude nakonec obráceno na křesťanství – a to způsobem, který dokonce ani někteří z našich misionářů nikdy nepředpokládali. Věříme, že se to nestane přímo skrze křesťanské učení, ale skrze povolání muslimů k uctívání Matky Boží. Argumentace je tato:
Maria, Matka Boží
Korán, který je Biblí muslimů, má mnoho pasáží, týkajících se Blahoslavené Panny Marie. Korán především věří v její Neposkvrněné početí a také v její panenský porod. Třetí kapitola Koránu klade historii Mariiny rodiny do rodokmenu, který jde zpět přes Abraháma, Noeho k Adamovi. Když se porovná popis narození Panny Marie v koránu s apokryfním evangeliem o narození Panny Marie, člověk je v pokušení věřit, že Mohamed se velice odkazoval na posledně zmíněné. Obě knihy popisují stáří a jednoznačnou neplodnost matky Panny Marie. Když však matka Panny Marie počne, v koránu říká: „Ach Hospodine, slibuji a zasvěcuji tobě to, co je již ve mně. Přijmi to ode mě.“
Když se Maria narodí, matka říká: „A zasvěcuji jí se vším jejím potomstvem tvé ochraně, ach Hospodine, proti Satanovi!“
Korán opomíjí Josefa v životě Marie, ale muslimská tradice zná jeho jméno a je s ním poněkud obeznámena. Josef v této tradici promlouvá k Marii, která je pannou. Když zjišťoval, jak počala Ježíše bez otce, Maria odpověděla: „Cožpak nevíš, že Bůh, když stvořil pšenici, nepotřeboval semeno, a že Bůh svou mocí přiměl vyrůst stromy bez pomoci deště? Vše, co Bůh musel učinit, bylo říct: ´Staň se, a stalo se.´“
Korán má také verše o Zvěstování Panny Marie, Navštívení Panny Marie a Narození Páně. Andělé jsou vyobrazeni, jak doprovázejí Blahoslavenou Pannu Marii a říkají: „Ach Maria, Bůh si tě vyvolil a očistil tě a vybral nade všemi ženami země.“
V devatenácté kapitole koránu je 41 veršů o Ježíši a Marii. Tak silně se zde obhajuje panenství Marie, že korán, ve čtvrté knize, přisoudil zavržení Židů jejich hrozné pomluvě vůči Panně Marii.
Význam Fatimy
Maria je tedy pro muslimy skutečná Sayyida neboli Panna. Jedinou její vážnou konkurentkou v jejich náboženském přesvědčení by byla Fatima, dcera samotného Mohameda. Po smrti Fatimy však Mohamed napsal: „Ty budeš nejblahoslavenější ze všech žen v ráji po Marii.“  V obměně tohoto textu Fatima říká: „Překonávám všechny ženy, s výjimkou Marie.“
To nás přivádí k našemu druhému bodu, konkrétně proč by se měla Blahoslavená Matka ve 20. století zjevit ve vesničce Fatima, aby všem budoucím generacím byla známá jako „Naše Paní z Fatimy“. Protože se nikdy nic neděje mimo nebe, s výjimkou všech jemných detailů, věřím, že Blahoslavená Panna si zvolila, aby byla známá jako „Naše Paní z Fatimy“ jako příslib a znamení naděje muslimskému lidu, a jako ujištění, že oni, kteří jí prokazují tolik úcty, jednoho dne přijmou také jejího Božího Syna.
Důkaz na podporu těchto názorů se nachází v historické skutečnosti, že muslimové po staletí okupovali Portugalsko. V době, kdy byli nakonec vyhnáni, měl poslední muslimský vůdce nádhernou dceru jménem Fatima. Zamiloval se do ní jeden katolický chlapec a ona kvůli němu nejen zůstala, když muslimové odešli, ale dokonce i přijala Víru. Mladý manžel ji tolik miloval, že změnil i jméno města, kde žil, na Fatimu. A tak i samo místo, kde se Naše Paní v roce 1917 zjevila, nese historickou spojitost s Fatimou, Mohamedovou dcerou.
Posledním důkazem vztahu Fatimy k muslimům je nadšené přijetí, které muslimové v Africe a Indii a jinde přichystali poutní soše Naší Paní z Fatimy, jak byla zmíněna dříve. Muslimové navštěvovali bohoslužby k poctě Naší Paní, povolili náboženská procesí a dokonce i modlitby před svými mešitami, a v Mosambiku se muslimové, kteří nebyli obrácení, začali stávat křesťany, jakmile byla socha Naší Paní z Fatimy vztyčena.
Misijní strategie
Misionáři v budoucnosti budou čím dál víc vidět, že jejich apoštolát mezi muslimy bude úspěšný do té míry, do jaké hlásají Naší Paní z Fatimy. Maria je příchodem Krista, přináší Krista lidem před tím, než se Kristus narodí. V apologetické snaze je vždy nejlepší začít s tím, co už lidé přijímají. Protože muslimové mají zbožnou úctu k Marii, naši misionáři by se měli spokojit jen s šířením a rozvíjením této zbožné úcty, s plným uvědoměním si, že Naše Blahoslavená Paní dovede muslimy ten zbytek cesty k jejímu Božímu Synu. Ona je navždy „zrádcem“ v tom smyslu, že nepřijme žádnou zbožnou úctu k sobě, ale dovede vždy každého ke svému Božímu Synu. Jako ti, kteří ztratí úctu k ní, ztratí víru v Božství Kristovo, tak i ti, kteří zintenzivní úctu k ní, postupně získají tuto víru.
Mnozí naši velcí misionáři v Africe již zlomili hořkou nenávist a předsudky muslimů vůči křesťanům skrze své skutky křesťanské lásky, své školy a nemocnice. Zbývá nyní použít další přístup, konkrétně ten, že se vezme 41. kapitola koránu a ukáže se jim, že byla vzata z Lukášova evangelia, že Maria by nemohla být dokonce ani v jejich vlastních očích nejblahoslavenější ze všech žen nebe, kdyby také neporodila Spasitele světa. Jestliže Judita a Ester byly předobrazem Marie, tak Fatima docela dobře může být pozdějším obrazem Marie! Muslimové musí být připraveni uznat, že jestliže Fatima musí dát v úctě přednost Blahoslavené Matce, je to proto, že se liší od všech jiných matek světa a že bez Krista by nebyla ničím.
Zdroj: Fulton J. Sheen, The World´s First Love, Mary, the Mother of God, 1952, kapitola 17
Překlad: D. Grof