Biskup Williamson – Komentář Eleison CCCVII (2013)
(307)
1. června
2013
OCHROMENÁ AUTORITA
Mnoho
dobrých duší si přeje, aby byla založena Kongregace, která by nahradila
Bratrstvo sv. Pia X. Zatímco však sdílím jejich obavu, že FSSPX je v
současnosti rozhodně na cestě k ochromení své dříve tak skvělé obrany katolické
Víry a života, a i když mám proto pochopení pro jejich přání vidět jinou
podobnou Kongregaci zaujmout její místo, nevěřím, že je to možné a myslím si,
že stojí za to vysvětlit proč.
Když
arcibiskup Lefebvre v roce 1970 sepsal listinu základních myšlenek, v souladu s
nimiž by budoucí FSSPX bylo založeno a fungovalo, jmenovitě jeho Stanovy, bylo
pro něj velice důležité získat jejich oficiální schválení od biskupa katolické
diecéze, v níž původní dům FSSPX sídlil. Pokud šlo o něj, získání nebo
nezískání tohoto souhlasu znamenalo naprostý rozdíl mezi založením Kongregace
katolické Církve a spuštěním vlastního soukromého sdružení. Měl velký zájem na
založení katolické Kongregace, mnohem méně zájmu na spuštění soukromé
instituce.
Ve
skutečnosti, když jel navštívit biskupa Charriéra z diecéze Ženeva, Lausanne a
Fribourg, aby získal ono schválení, příliš nedoufal. Koncilní revoluce byla
tehdy v plném proudu a byla přímo v rozporu s tím, co Stanovy navrhovaly. Díky
Bohu však biskup Charriére dal své schválení, snad proto, že věděl, že půjde
brzy poté do důchodu. V každém případě se arcibiskup rozjásaný vrátil do Écônu
a jedna zpráva dokonce říká, že ve vzduchu vítězoslavně mával Stanovami.
Znamenalo to
pro něj, že od nynějška, pokud šlo o něj, měl autoritu Církve pro vybudování
církevní Kongregace, a zatímco se Řím o pár let později mohl pokusit vzít
toto oprávnění zpět, byl tento pokus vnitřní podstatou dle církevního práva tak
nespravedlivý, že arcibiskup nikdy neváhal nadále uplatňovat uvnitř
FSSPX všechnu autoritu klasického představeného Kongregace. Tato klasická
katolická autorita má takovou moc, že když ji koncilní papeži využili ke
lžím, byli schopní prakticky zničit univerzální Církev, a tím, že je
využita k praktické dohodě s koncilním Římem, v podstatě nyní ničí FSSPX. Na
druhou stranu, pokud jde o autoritu nad kněžími, jeptiškami a laiky vně
FSSPX, nepřisuzoval si arcibiskup Lefebvre sám nikdy žádnou jinou, než autoritu
otce, rádce a přítele.
Dny biskupa
Charriéra jsou však od té doby dávno pryč. Kolik duševně zdravých biskupů v
konvenční Církvi zůstalo? A jak by kterýkoliv z nich dnes mohl schválit
tradiční a protikoncilní Stanovy? Je to jako by se hned poté, co se arcibiskup dostal
z katolického hradu s katolickými Stanovami ve svých rukách, zřítila za ním
koncilní padací mříž. „Jsou duševně nemocní, ale mají autoritu,“ jak řekl jeden
ze čtyř teologů FSSPX o římských teolozích po naukových rozhovorech z let
2009-2011. FSSPX je jistě poslední v řadě z klasických kongregací, které měly
být založeny, přinejmenším do doby po Trestu. A netrvalo dlouho.
Proto, dle
mého názoru, „Co se nedá vyléčit, to se musí přetrpět“. A proto právě teď
počítám, že budu o trochu více, než otcem, rádcem a přítelem pro jakékoliv duše
volající po biskupském vedení a podpoře. I to je dostatečný úkol. Kéž je Bůh s
námi všemi.
Kyrie
Eleison
Zdroj: http://www.dinoscopus.org
Překlad: D. Grof