sobota 24. srpna 2024

Komentář Eleison DCCCXCIII – Olympijské pohoršení

 

Komentář Eleison DCCCXCIII – Olympijské pohoršení

(893)

24. srpna 2024


OLYMPIJSKÉ POHORŠENÍ

Když zahajovací ceremoniál olympijských her konaný nedávno v Paříži ve Francii zahrnoval rouhavou ukázku Poslední večeře, kterou náš Božský Pán pořádal se Svými apoštoly v předvečer Svého ukřižování, vyvolalo to takové pohoršení, že nejrůznější komentátoři na protest říkali a psali nejrůznější pravdivé věci. Díky Bohu! Závěrečný ceremoniál her měl dvojznačný charakter, ale ne tak zřetelně pohoršující. Ať však nikoho nepřekvapuje, že pohoršení nastalo. Místo toho se všichni zamysleme nad všemi důsledky – Paříž páchá sebevraždu a s ní i takzvaná „západní civilizace“.

Nelze se divit, že nastalo pohoršení, protože je to jen poslední z řady takových veřejných a stále vážnějších urážek všemohoucího Boha. Organizují je Jeho nepřátelé, aby využili a podpořili stále rostoucí nedostatek pravého náboženství u Jeho přátel. Základní odpadlictví, kdy se křesťanstvo odvrátilo od Krista, sahá přinejmenším do konce středověku. V moderní době se prudce šířilo s Francouzskou revolucí v roce 1789 s centrem v Paříži, která zahájila zednářskou francouzskou republiku, jež nahradila katolického krále Francie. Za spuštěním moderních olympijských her v 90. letech 19. století stálo svobodné zednářství, což je opět speciální nepřítel Boha, aby propagovalo pohanský sport, kterého se například účastnilo stále více žen ve stále skrovnějším oblečení. „Umělec“, jemuž byl svěřen návrh pohoršlivého zahajovacího ceremoniálu, jej na internetu ospravedlňoval tak, že chtěl připomenout „republikánské hodnoty“ Francie. Jinak řečeno, jenom navazoval na Francouzskou revoluci.

Ještě někdo nechápe, že tato jednotlivá pohoršení jsou jen součástí všeobecné války našeho světa proti Bohu? V roce 2024 je nejhorší skutečností to, že nejvyšší představitelé francouzského státu museli o připravovaném pohoršení vědět a museli mu dát zelenou. Pokud jde o olympijské činitele, ti samozřejmě také museli dát povolení, pokud to nebyla jejich původní idea. Ale co má prosím pěkně společného výsměch Poslední večeři Páně se sportovními hrami? Ohromné množství lidí má dnes tak malou představu o významu náboženství, že si ani nedokážou představit, že by v životě lidí hrálo nějakou vážnou roli, ale přitom je tu a hluboce ovlivňuje sport a hry, které tak milují.

Na závěr si uveďme dva citáty, jeden mrzký z „Protokolů sionských mudrců“, druhý Božsky vznešený, který je komentářem Poslední večeře v Písmu svatém. Zde je úryvek z 13. protokolu:

Aby lid nemohl o politice nikdy rozumně uvažovat, rozptýlíme jej kromě toho zábavami, hrami, a ostatními náruživostmi. Brzy začneme vypisovat soutěže všeho druhu v oblasti umění a sportu. Zájem o nové podniky dokonale odvrátí mysl lidu od otázek, v nichž bychom se s ním dostali do konfliktu.

A z Písma svatého, Lk. XXII, 15–20:

 „»Velmi jsem toužil jísti tohoto beránka s vámi ještě před svým utrpením...« »Toto je Tělo mé, které se za vás vydává...« »Tento kalich je nová úmluva (potvrzená) mou Krví, která se za vás vylévá...«“ A komentář: V tu chvíli se Náš Pán tváří téměř zklamaně, jako by už neměl nic, co by mohl svým apoštolům předat.

Kyrie eleison

Zdroj: The St. Marcel Initiative

Překlad: D. Grof