Komentář Eleison DCCCLIV – Izrael – Hamás (2023)
(854)
25. listopadu 2023
IZRAEL – HAMÁS
Čtenáři by mohli ocenit, když něco řekneme o šíleném střetu mezi Izraelem a Hamásem, který začal 7. října. Náš Pán Ježíš Kristus je v samotném jeho středu. Zde jsou dva citáty. První je z Písma svatého, Slova Božího (a nikoliv jen slova sv. Pavla), z Tes. II, 14–16:
„Neboť vy, bratři, stali jste se následovníky křesťanských obcí Božích v Judsku (shromážděných) v Kristu Ježíši. Vždyť jste přece utrpěli od svých soukmenovců totéž, co i oni od židů. Ti zabili dokonce i Pána Ježíše a proroky a nás pronásledovali. Bohu nejsou milí a na všechny lidi nevraží. Nám totiž zabraňují kázati pohanům, aby došli spásy. Tak jen stále naplňují míru svých hříchů. Ale hněv [Boží], jenž na ně přišel, dosáhl vrcholu.“
Dva komentáře k tomuto prvnímu citátu. Za prvé, pokud je někdo v pokušení si myslet, že sv. Pavel byl „antisemita“, ať si přečte List Římanům IX, 1–5 o tom, jak sv. Pavel miloval a ctil své soukmenovce Židy, což mu však nebránilo v tom, aby o nich říkal pravdu. Židé ho mohou zavrhovat jako toho, kdo nenávidí Židy, to je však s odkazem na citát z Listu Římanům zjevně mylné. A za druhé, jsou tu dva tisíce let dějin, které ukazují, jak Židé už od Ukřižování skutečně trvale pronásledovali katolickou Církev. Viz například kniha Maurice Pinaye Spiknutí proti Církvi, sepsaná týmem katolických kněží, aby varovala všechny biskupy na Druhém vatikánském koncilu před nebezpečím židovského vlivu na koncilu. Tomuto varování se bohužel nevěnovala dostatečná pozornost. Církev tomuto vlivu do velké míry podlehla.
Mnohem pozoruhodnějším důkazem toho, že Židé se za 2000 let nezměnili oproti tomu, jak je výše vylíčil sv. Pavel, je však to, jak pravidelně „sekají trávník“ v Palestině, což je jejich vlastní hebrejský výraz pro krutý útlak Palestinců, který dnes opět pozorujeme. Vezměte si například tento proslov izraelského novináře Gideona Levyho na konferenci s názvem „Izraelská lobby: Je dobrá pro USA? Je dobrá pro Izrael?“ v National Press Club ve Washingtonu D.C. 10. dubna 2015. Shrnuto:
„Izrael žije v popírání. Toto popíraní je pro izraelskou společnost zničující. Izrael se obklopil štíty a zdmi – nejen hmotnými, ale i mentálními. Existuje v dějinách nějaký příklad, kdy nějaká země žila stále se zbraní v ruce? Izrael je závislý na okupaci. Neexistuje žádná šance na změnu v izraelské společnosti. Má příliš vymytý mozek. Izrael je ztracený případ. Jak Izraelci žijí s touto realitou? Jak žijí v pokoji s brutální okupací Gazy a Západního břehu? Zde jsou tři důvody:
1. Většina, pokud ne všichni, Izraelci věří, že jsou vyvoleným národem. Pokud jsou vyvolení, pak mají právo, dělat vše, co chtějí.
2. Nikdy v dějinách neexistovala okupace, při níž se okupant prezentuje jako oběť. Nejen jako oběť, ale jako jediná oběť. Izrael přijal za vlastní dvojí strategii – na jedné straně být obětí, na druhé manipulace. S obětí přichází také holokaust. Golda Meirová, ministerská předsedkyně Izraele v letech 1969–1974, řekla, že po holokaustu „mají Židé právo dělat, co chtějí“.
3. Systematická dehumanizace palestinského lidu. Pokud nejsou Palestinci lidmi, pak tu není žádná otázka lidských práv. Skoro žádní Izraelci nebudou s Palestinci zacházet jako s lidmi. Izrael je demokracie pro jeho židovské občany (pokud přemýšlejí jako většina), ale v Gaze a na Západním břehu je to apartheidní režim. Tento sdílený soubor přesvědčení Izraelcům umožňuje žít v pokoji s probíhajícími zločiny. Proč by se měli Izraelci měnit? Co je stimulem?
Jinými slovy, říká tento inteligentní a relativně čestný Žid, neexistuje žádné řešení. Můžete nás jen nechat dělat si, co se nám zlíbí... To ale nemůže být pravda. Pravým řešením je katolická Víra. Když měly duše ve středověku Víru, Židé byli spíše hrozbou než problémem. Když však duše upřednostňují mamon (peníze) před Bohem, pak Bůh používá Židy, aby bičovali jejich záda, aby všechny nepadly do pekla.
Kyrie elesion
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof