Komentář Eleison DCCCXXX – Rodinné svědectví (2023)
(830)
10. června 2023
RODINNÉ SVĚDECTVÍ
Autorem následujícího dlouhého citátu je dospělý muž se svou vlastní malou firmou v Londýně, jehož rodina od Boha obdržela velké milosti, jakmile sám reagoval na zvláštní milost z nebe a sám začal jednat jako katolický otec rodiny a začal vést katolickou rodinnou modlitbu. V tom, co píše, je několik lekcí pro poučení: Bůh existuje. Stále působí, zvláště skrze Svou Matku. Lidská rodina je stále taková, jakou ji naplánoval, a otec rodiny má stále být jejím vůdcem do nebe. Je přirozené, nikoliv nepřirozené, aby jej žena a děti následovali. Prvotním nástrojem k obnovení tohoto Bohem daného řádu v domovech je svatý růženec Naší Paní. Jestliže moderní duše trpí kvůli nepořádku v domovech, závisí na otci, aby je nasměroval k nebi a obnovil řád díky své modlitbě, víře a příkladu.
Bylo mi 49 let, byl jsem ženatý a měl šest dětí a teoreticky jsem byl katolíkem, ale můj katolicismus byl toho druhu, že peklo není skutečné – prostě jen nebuď Hitler a budeš v pohodě. Pak jsem však – čímž jsem si jistý – dostal velmi jemnou, ale neoblomnou pobídku od Naší Paní, která mi měla ukázat, že katolický život, který jsem žil, není dostatečný, protože peklo je skutečné a já jsem na cestě do něj… Velmi brzy poté jsem navštívil svou první tradiční latinskou mši krátce potom, co jsem byl spolu s asi čtyřiceti lidmi na víkendu hovorů s tradičním knězem. Všechny ty hovory stály za to, darem zde však bylo to, že jsem seděl u oběda s dalšími lidmi, z nichž skoro všichni byli jako já ve středním věku a byli k tradiční Víře povoláni později jako já. Většina říkala podobnou věc – Proč trvalo tak dlouho nalézt pravou Víru? Pomyslel jsem si, že kdybych ji dostal před dvaceti lety, moje děti by stále byly katolické, chodily na mši atd. Bylo to hořkosladké setkání.
Cestou domů jsem ženě řekl, že zítra se pomodlím několik ranních modliteb. Připojila se ke mně. Bez nějakého plánování jsem si našel krátkou novénu k svatému Josefovi a poprosil o pár požehnání od svého patrona. Přečetl jsem si stránku z Evangelia a asi na deset minut jsme si v tichosti sedli před sochu Naší Paní. Toho večera jsem si asi v 19 hodin kleknul v obývacím pokoji a modlil se růženec. Moje žena, která pokojem procházela, se ke mně přidala.
Další ráno jsem se se svou ženou pomodlil stejné ranní modlitby a přidaly se dvě děti (bylo jim 14 a 15 let). A podobně se v obývacím pokoji večer shromáždily všechny děti na růženec. Nevzpomínám si, že bych jim to oznámil nebo je požádal, aby se přidaly. Pokud si dobře vzpomínám, myslím si, že jsem jen těm, co seděly v kuchyni, řekl, že se budu ve vedlejším pokoji modlit růženec. Odešel jsem, abych tak učinil a ony se všechny přidaly. Další ráno se všech pět ze šesti dětí žijících doma (nejstarší bylo v internátní škole) objevilo a přidaly se k ranní modlitbě. A od té doby to tak v podstatě zůstalo. Nikdy jsme nepřerušili růženec. Život rodiny předtím a potom je tak odlišný, že jsem došel k závěru, že Naše Paní do našeho domu vpustila Milost.
Jak se tento řád dostal do našeho domova? Začalo to tím, že jsem chtěl spasit svou duši, a proto jsem vedl veřejnou rodinnou modlitbu a pak růženec. Moje žena docela přirozeně následovala svého manžela a pak našeho příkladu následovaly děti, aniž by jim to jejich rodiče přikazovali. Zpozoroval jsem, že jsem je strhnul s sebou a že sdílejí mou úlevu, když jsem věděl, že nebe, peklo, smrt a soud jsou skutečné a máme podle toho jednat. Můj nejstarší syn (19) nyní vážně přemýšlí o kněžství a moje nejstarší dcera chce odejít z univerzity v Cambridge, kde, jak říká, jen „rozdává rány v uspořádání vytvořeném pro muže“. Namísto toho se chce „nakonec naučit dovednosti užitečné pro manželství a mateřství“. Druhá dcera (18) plánuje cestu po klášterech ve Francii, protože cítí, že ji volá klášterní život. Zaručuji, že před třemi lety by žádné z těchto dětí takto nepřemýšlelo. Všechno je to zázrak Milosti.
Proč moje rodina? Jak řekl Augustin: Nemám ponětí. Ale jak řekl Augustin: Něco bych s tím měl dělat!
Kyrie elesion
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof