Savonarola: Nadcházející obnova Církve (1494)
Poznámka REX!: Následující text je výňatkem z kázání Girolama Savonaroly z roku 1494. Předkládá v něm deset znamení Boží nelibosti s Církví, která naznačují její nadcházející obnovu. V jeho době se jednalo o prorocké kázání vzhledem k pozdější protireformaci, která následovala po trestu, jímž byla protestantská revoluce. Ta byla přitom reakcí na úpadkové období tzv. renesance. Zdá se však, že toto kázání má nadčasovou platnost a snad ještě více koresponduje s naší dobou než s dobou tehdejší.
***
13. ledna 1494
…
Začněme nyní deseti důvody, jež jsem citoval během mnoha minulých let, a které názorně ukazují a prokazují [nadcházející] obnovu Církve. Některé tyto důvody jsou jen pravděpodobné a lze je tedy rozporovat. Jiné jsou prokazatelné a nelze je tedy rozporovat, protože se zakládají na Písmu svatém. Ty, které vám řeknu, jsou všechny prokazatelné, všechny se zakládají na Písmu svatém.
První je propter pollutionem praelatorum [kvůli mravní nečistotě prelátů]. Když vidíte dobrou hlavu, řeknete, že i tělo je dobré. Když je hlava špatná, běda i tělu. Když tedy Bůh dopustí žádostivost, chlípnost a jiné neřesti u hlavy vlády, věřte, že Boží trest je blízko. Dokážu vám to – jděte a přečtěte si 2. Knihu královskou o Sedekjášově konci, kde se říká: Hospodin se hněval na Jerusalem [2. Královská 24:20]. Rovněž v 1. Knize královské, kde se píše, že Bůh dopustil, aby David [sic, Saul?] hřešil, aby potrestal lid. Totéž čteme o Manasesovi. Když tedy vidíte, že Bůh dopouští, že hlavy Církve překypují špatností a svatokupectvím, řeknete si, že potrestání lidu se blíží. Neříkám, že to u hlav Církve nastalo nyní, říkám „až to uvidíte“.
Druhý je propter absumptionem [kvůli odstranění] dobrých a spravedlivých. Kdykoliv Bůh odebere pryč svaté a dobré, řekněte si, že trest je blízko. To lze prokázat: Když chtěl Bůh seslat potopu, odstranil Noeho a jeho rodinu [Genesis 6]. Rovněž zachránil Lota ze Sodomy, když ji chtěl sežehnout [Genesis 19]. Zamyslete se nad tím, kolik lze dnes nalézt těch, které můžete nazvat spravedlivými a dobrými, a řeknete si tedy, že trest je blízko a že hněv a meč Boží se pohnuly.
Třetím je propter exclusionem iustorum [kvůli vyloučení spravedlivých]. Když vidíte, že pán či vůdce vlády nechce u sebe dobré a spravedlivé, ale vyhání je, protože nechce, aby se říkala pravda, řeknete si, že Boží trest je blízko.
Čtvrtý je propter desiderum iustorum [kvůli touze spravedlivých]. Když uvidíte, že všichni lidé dobrého života touží po trestu a volají po něm, věřte, že musí brzy přijít. Podívejte se dnes a uvidíte, jestli všichni nevolají po trestu. Věř mi, Florencie, tvé potrestání by již přišlo, kdyby nebylo modliteb a pobožností ze strany dobrých. Věř mi, že bys dnes byla pustinou.
Pátým je propter obstinationem peccatorum [kvůli zatvrzelosti hříšníků]. Když jsou hříšníci zatvrzelí a nechtějí se obrátit k Bohu a necení si a neváží těch, kteří je volají na dobrou cestu, ale neustále jdou od desíti k pěti a jsou zatvrzelí ve svých neřestech, řeknete si, že Bůh je rozhněvaný. Tento důvod a dva předcházející důvody lze prokázat tím, co Bůh učinil Jeruzalému, když poslal tolik proroků a svatých mužů, aby se pokusili obrátit lid, ale on zůstal zatvrzelý a chytal je a kamenoval, přičemž se zdálo, že všichni dobří volají po trestu. Podobně bylo sesláno mnoho zázraků faraónovi, ale on zůstal zatvrzelý [Ex. 7–10]. A tak, Florencie, očekávej trest, protože víš, jak dlouho se ti říká, aby ses obrátila, a ty přesto zůstáváš zatvrzelá. A ty, Říme, Říme! Tobě to bylo také řečeno, a přesto zůstáváš ve své zatvrzelosti. Očekávej tedy hněv Boží.
Šestý je propter multitudinem peccatorum [kvůli velkému počtu hříšníků]. Kvůli Davidově pýše byl poslán mor. Zamyslete se nad tím, zda je Řím plný pýchy, chtíče, chamtivosti a svatokupectví! Zamyslete se nad tím, zda se jeho hříchy neustále znásobují, a řeknete si proto, že trest je blízko a i obnova Církve je blízko.
Sedmý je propter exclusionem virtutum primarum, scilicet charitatis et fidei [kvůli přehlížení základních ctností, tj. lásky a víry]. V době prvotní Církve nežil nikdo bez úplné víry a úplné lásky. Zamyslete se nad tím, kolik z nich je dnes ve světě. Ty, Florencie, se chceš namísto toho starat o svou ctižádost. A každý prosazuje jen sám sebe. Věř, že nemáš žádný jiný nápravný prostředek než pokání, protože trest Boží je blízko.
Osmý je propter negationem credendorum [kvůli popírání víry]. Zamyslete se nad tím, že se dnes zdá, že nikdo nevěří a nemá už žádnou víru a všichni v podstatě říkají: „No a co?“ Když toto vidíte, řeknete si, že trest je blízko.
Devátý je propter perditum cultum divinum [kvůli úpadku bohoslužby]. Běžte a podívejte se, co se děje v Božích chrámech a s jakou zbožností je lidé navštěvují. Bohoslužba je dnes zruinovaná! Řeknete si: „Ó, je zde tolik řeholníků a tolik kněží, víc, než zde kdy bylo předtím! Kéž bychom jich měli méně!“ Ó, kněží, kněží, propter te ora est haec tempestas! [Kvůli vám povstala tato bouře!] Vy jste příčinou vší této špatnosti! A přesto si každý myslí, že je požehnaný, jestliže má v domě kněze. Já vám však říkám, že přijde doba – a to brzy – kdy budou říkat: „Požehnaný je ten dům bez tonzury v něm!“
Desátý je propter universalem opinionem [kvůli všeobecnému názoru]. Podívejte, všichni se zdají kázat o trestu a souženích a očekávají je, a všichni, jak se zdá, cítí, že by bylo spravedlivé, že by měl přijít trest za tak velikou nepravost. Opat Jáchym [z Fiore] a mnozí další hlásají a ohlašují, že tento trest musí v takové době přijít.
Toto jsou důvody, proč jsem vám kázal o obnově Církve.
...
Zdroj: The Selected Writings of Girolamo Savonarola, Yale University Press, New Haven and London, 2006, str. 62–64
Překlad: D. Grof