Komentář Eleison DCCLXV – Poučení ohledně povolání? (2022)
(765)
12. března 2022
POUČENÍ OHLEDNĚ POVOLÁNÍ?
Dokonce i dnes mohou mladí lidé cítit, že mají náboženské povolání a pak se mohou ptát blízkých starších lidí na radu. Matka Církev je však v současnosti ve velkém strádání, takže není snadné jim poradit. Následující se může zdát dost negativní, jde však o jeden takový pokus poradit.
Milí mladí lidé,
vaše přání sloužit Bohu je vznešené, ale v dnešní krizi Církve nebuďte překvapení nebo zklamaní, jestliže na své cestě naleznete zvláštní překážky. Již od 60. let 20. století, kdy duchovní na Druhém vatikánském koncilu úmyslně oddělili autoritu Našeho Pána od Pravdy našeho Pána, byli všichni katolíci přinuceni vybrat si mezi přilnutím k Jeho autoritě na úkor Jeho Pravdy, nebo přilnutím k Jeho Pravdě na úkor toho, že budou muset neuposlechnout to, co se zdá být Jeho autoritou. Nyní se vy sami – Bůh vám žehnej – zabýváte svým povoláním v hnutí katolické Tradice, jinak řečeno lnete spíše k neměnné pravdě než k zdánlivé autoritě. To však znamená, že riskujete, že nad sebou nebudete mít jasného zástupce Boží autority.
To znamená, že přijdete do kontaktu s celou řadou služebníků katolické Tradice, kteří se zapojují do drsných a více či méně pohoršlivých bojů mezi sebou, protože nad nimi již není ona autorita, na níž by se mohli obrátit, aby urovnala jejich spor. Ať už byl jejich spor osobní nebo, což je důležitější, věroučný, vždy zde byla hierarchická autorita schopná vyslovit se k jejich rozdílným názorům a v případě nutnosti je přimět ke shodě. Nedostatek takové autority je cenou, kterou katoličtí tradicionalisté jakoby platí za to, že lnou k neměnné katolické Pravdě. A to je stav Církve, který musí trvat přinejmenším, dokud Bůh nezasáhne, což určitě udělá, aby papeže postavil zpět na nohy, aby obnovil autoritu a znovu sjednotil katolickou autoritu a katolickou Pravdu.
Co tedy toto vše znamená pro vás? Zabývejte se nadále svým povoláním, nevzdávejte se své snahy, ale buďte předem smíření s tím, jestli se to ukáže být nedostupným přepychem. Církev právě nyní pochoduje pouští s přídělem posledních zásob. Lidstvo již nemá právo, jaké mívalo, na velké množství dobrých představených, kteří vědí, jak dát dohromady a udržet v rovnováze náboženskou komunitu. Bůh docela dobře může takové představené vytvořit z lidských trosek, bohužel však nebude nakloněn k tomu, aby tak činil, když by náš poslední stav byl jen horší než náš první! My všichni dnes jsme více či méně dezintegrované bytosti, plody stovek let liberalismu. Jak vytvoříte integrální společenství z dezintegrovaných členů? A pod dezintegrovaným papežem? Lidsky vzato je to těžký úkol!
Mějte proto bezmeznou důvěru v Boha, Jemuž chcete sloužit a v Nejsvětější Srdce Ježíšovo, nikdy se však nenechte zklamat lidmi a nikdy nebuďte překvapení, jestliže On na váš bianko šek napíše, že byste Mu měli dávat něco jiného, než jste očekávali. Pokud je to možné, zdržte se kritizování duchovních, kteří mají všichni potíže v Církvi, která je prakticky bez vedení. Naopak mějte velký soucit se všemi oběťmi, kleriky i laiky, bezbožného 21. století, protože nikdy předtím svět nebyl až takovým „slzavým údolím“. Následujte Prozřetelnost, protože Bůh pro vás mohl předvídat řeholní dům, kde budete moct naplnit povolání, které ve vás mohl inspirovat. Jen nebe ví, jak náš svět potřebuje vaše modlitby a pobožnost k Bohu, jímž opovrhuje!
Mějte tedy odvahu, modlete se svatý růženec každý den, alespoň pět tajemství, nejlépe však patnáct, je-li to možné. A Naše Paní se o vás postará a přivede vás, ať už jakýmkoliv způsobem, ke Svému Božímu Synu.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof