Komentář Eleison DCCXXI – Beethovenových 250 let (2021)
(721)
8. května 2021
BEETHOVENOVÝCH 250 LET
Proč mají filmy takový vliv na lidi? Protože dokonce i katolíci mají lidskou přirozenost a lidská přirozenost potřebuje hudbu, příběhy a obrázky. A filmy kombinuji všechny tři tyto věci. Proto, když byl na počátku 20. století vytvořen Hollywood, nepřátelé Boha přikročili k akci, aby se ujistili, že jej budou kontrolovat z důvodu velkého vlivu na myšlení a srdce lidí, o němž věděli lépe než přátele Boha. Dalo by se dokonce říct, že tito nepřátelé Hollywood vytvořili. Ať si v každém případě katoličtí rodiče uvědomí, jak důležité je vědět a řídit to, jakou hudbu jejich děti poslouchají, a naprosto doma zakázat hudbu džungle.
Je to těžký úkol, protože od chvíle, kdy děti vystrčí paty z domu, budou se setkávat s všepohlcující kulturou džungle a především tlakem džungle ze strany svých vrstevníků. Děti musí stát na svých vlastních nohách. Rodiče musí dávat dobrý příklad a sami neposlouchat hudbu, která je neuspořádaná, nemá formu ani mravní hodnoty. Prvními dveřmi, kterými ďábel často vejde do duše dětí, je špatná hudba, a další úpadek následuje. Cožpak katoličtí rodiče z užitku, jaký Matka Církev má ze slušné hudby při mši nemohou odhadnout, jak moc užitku bude ďábel z hudby mít, když nikdo nebude stát na stráži u vstupu do duší jejich dětí? Hudba je jedinečným jazykem duše a má na životy lidí jedinečný vliv.
16. prosince bylo 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena, což připomíná hodnotu a důležitost dobré hudby. Milovníci hudby budou nyní okamžitě protestovat, že jeho hudba je často příliš bouřlivá a že oni sami dávají přednost dřívějším skladatelům z klidnějších dob. Dobře. A pokud mají opravdu cit pro dřívější skladatele, ať v každém případě svým dětem předají to, co sami mají. Velkou výhodou Beethovena však je, že v čase (1770–1827) překlenul Francouzskou revoluci (1789–1794), takže se narodil v době ancien régime, starého způsobu života, ale žil svůj dospělý život v revoluční době a svá poslední léta po Vídeňském kongresu (1815), kdy se Evropa pokoušela zkrotit uvolněné revoluční síly. Stejně jako v Beethovenově hudbě se však tyto síly sotva podařilo zkrotit, naopak od té doby formují svět stále víc, takže nespočet mladých dnes nemá žádný zájem o hudbu starší, než je Beethoven, zatímco v tomto mistrovi z Bonnu mohou jasně vycítit svůj vlastní narůstající chaos.
Přesto není Beethovenova hudba v žádném případě pouze nebo primárně chaotická. Ještě má v sobě starý řád, který byl při jeho formování, a to umožňuje tomuto mohutnému hudebnímu intelektu utvářet a kontrolovat vášnivé pocity, což je důvod, proč je Beethovenova architektonická vášeň nebo vášnivá architektura [hudby] tak jedinečná. Obecně řečeno, mistrovská díla jeho dospělosti vyjadřují více citu, než to činil kterýkoliv z klidnějších skladatelů před ním, i přesto, že vyjadřují více řádu, než to činí divočejší skladatelé, kteří přišli po něm. Stejně jako lze říct, že Shakespeare, který překlenoval středověk a moderní dobu, dluží za své postavení světového umělce tomu, že zkombinoval středověkou teologii a moderní psychologii, tak i Beethovenova velikost může být připsána tomu, že zkombinoval hlavu z 18. století a srdce z 19. století.
Napsal mnoho druhů hudby, zejména jednu operu, dvě mše, pět klavírních koncertů, devět symfonií, deset houslových sonát, sedmnáct smyčcových kvartetů a třicet dva klavírních sonát, ale nejpopulárnějších a nejznámějších ze všech je nepochybně jeho devět symfonií, kdy dal úplný orchestr a svoboda invence nejúplnější průchod jeho géniu. Neznalému uchu mohou znít všechny symfonie stejně, ale čím více je člověk pozná, tím obtížnější je říct, které dvě jsou si navzájem podobné. Natolik jsou odlišné. Psané slovo neumí říct to, co říká hudba, může se jen pokusit to popsat. Přesto se v jiném vydání těchto „Komentářů“ pokusíme tyto symfonie popsat. Není možné nechat zahynout nedostižnou kulturu bílých evropských mužů! Nese s sebou Boha.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof