Komentář Eleison DC – Past se uzavírá? (2019)
(600)
12. ledna
2019
PAST SE UZAVÍRÁ?
A tak se Církev a svět dobelhali do dalšího kalendářního roku se vším
směřujícím ke třetí světové válce, která má vymazat lidstvo z tváře země.
A tyto „Komentáře“ dosáhly svého šestistého vydání, i když se zdá, že to bylo
teprve včera, kdy slavily své pětisté vydání. Svět se točí splašeným tempem –
v latině „volvitur orbis“ – ale Všemohoucí Bůh v plnosti vládne a
Jeho Kříž je pevně zasazen a ani se nehne – „stat crux“. [Jde o narážku na
heslo: „Stat Crux, dum volvitur orbis.“ – „Kříž stojí, i když se svět kymácí.“
– pozn. překl.] Bůh dává Svým nepřátelům velký stupeň svobody jednat jako Jeho
metla na bezbožnou generaci, toto trestání je však pro její dobro, aby se
oddělily ovce od kozlů, a aby se zabránilo ovcím sklouzávat do pekla. A ať si
Jeho nepřátelé nemyslí, že Ho přelstí – použil Asyřany, aby potrestal
Izraelity, běda však Asyřanům, jestli si mysleli, že mohou uniknout Jeho
spravedlnosti! – Izajáš X, zvláště verš 15 – Bůh se nenechá vysmívat.
V samém jádru problémů světa je však bezprecedentní problém katolické
Církve. Církev závisí na své hierarchii biskupů a kněží, bylo tedy logické, že
jestli Bůh pro Svou Církev plánoval, aby před koncem světa upadla (Lk XVIII, 8),
pak bude tato hierarchie v onom pádu zapojena a byl jím Druhý vatikánský
koncil (1962-1965). Doba, kdy byli silní, trvala od protireformace na počátku
16. století po čtyři skvělá století katolicismu, po tomto odporu však ustoupili
a nahradili Boží katolickou Církev svou vlastní Novocírkví neboli koncilní
církví. V 70. letech 20. století stále ještě existovalo u katolíků dost
víry, aby to umožňovalo seriózní pokračování tohoto odporu, jemuž arcibiskup
Lefebvre a jeho Bratrstvo sv. Pia X. poskytlo vedení, ale po dalších 40 letech
jeho nástupci toto úsilí vzdali a pak byli katolíci opuštění více než kdy
jindy.
Dnes se zdá, že život z nich stále vyprchává. Je iluzí jednat či
reagovat jako bychom stále byli v 70. letech. „Volvitur orbis“. Svět se
pohnul a s ním i Církev. Extrémní podmínky si žádají extrémní opatření.
Jak se dříve prosperující katolická instituce jedna za druhou pomalu mění na
klam, katolíci se pomalu mění na chodící duchy svých dřívějších já, a zdá se,
jako by s tím skoro nic nemohli udělat. Řečnění ani pěkná slova nejsou
odpovědí. Pěkná slova jsou obnošená a řečnění je plané. Katolíci závisí na své
hierarchii a jejich hierarchie je bita. Pastýř je bit a ovce se rozprchly, a
nemá smysl je obracet k bitému Pastýři. Je pryč!
Poslední zpráva nebo zvěst – tato konfigurace je proměnlivá podle veřejné
reakce – říká, že římská subkongregace Ecclesia
Dei (ED), založená Římem ihned po svěceních v Bratrstvu v roce
1988, aby se dostala ke katolíkům, jež byli v pokušení následovat
arcibiskupa Lefebvra namísto Říma, má být znovu pohlcena Kongregací pro nauku Víry
(KNV). Toto znovupohlcení mělo být patrně ohlášeno 20. prosince, ale snad si to
Řím rozmyslel. Zatímco mohou být současní vůdci Bratrstva až příliš šťastní, že
se zbaví zvláštního dosahu ED a ukončí své vlastní „schizma“ (jak to chápou)
tím, že přejdou plně pod normální KNV, může stále ještě existovat dost katolíků
dost katolických, aby chtěli, aby Řím učinil alespoň ještě nějaké gesto ve
prospěch Tradice. ED je však již dávno podvodem. Řím i vůdci Bratrstva chtějí,
aby římská past sklapla…
Co tedy udělají katolíci, kteří mají Víru a chtějí si ji udržet? Za prvé si
udělají inventuru. Církevní budova v Římě byla stmelena
dvěstěpadesátiletými zásluhami krve mučedníků, krve prýštící rudě, včetně krve
mnoha mladých dívek. Kde jsou dnes potenciální mučedníci? Všemohoucí Bůh je
přesycen katolíky po staletí slábnoucími ve Víře a přivádí zpět lvy, aby
vytvořil nějaké zasloužilé kandidáty pro nebe. Za druhé, přepásejme proto svá
bedra, buďme mužní, jako to učinila ona děvčata (beze stopy feminismu), a
pokořme se před Moudrostí a Spravedlností Boží. Za třetí, pamatujme si, že
mnozí v současnosti poslední mohou být brzy první a naopak. A za čtvrté
vždy: „Bděte a modlete se, bděte a modlete se, patnáct tajemství [sv. růžence]
každý den.“
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof