Satan ve Vatikánu (2018)
24. října
2018
Přepis přednášky Michaela Vorise.
Jsem Michael
Voris a přicházím k vám z Vatikánu, kde se objevují protichůdné
zprávy o potenciálně výbušném svazku dokumentů starém šest let, na nějž se však
do nynějška z velké části zapomnělo. Tento svazek dokumentů, který má 300
stran, se datuje zpět do posledních měsíců pontifikátu papeže Benedikta XVI., a
podává z rozličných zdrojů zprávy, jež nyní obíhají v různých koutech
města.
Protichůdné
zprávy o jeho znepokojivém obsahu, jak se zdá, závisí na nejistotě ohledně toho,
že někteří viděli jeho možné upravené verze, zatímco druzí viděli originál.
K tomu vyvstávají otázky, zda nebyl původní svazek jen podkladem pro možný
svazek obsahující mnohem průkaznější informace.
To, co vám
můžeme říct je: Za prvé, [web] Church
Militant zprávu ověřil z více zdrojů; a za druhé, tyto zdroje, které trvají
na pravosti informací, se nikdy nemýlily v ničem jiném, na co nás předtím
upozorňovaly. Takže, původní svazek byl sestaven hned po tzv. „VatiLeaks“, kdy
se jednalo o krádež a zpřístupnění různých soukromých dokumentů papeže
Benedikta italským novinářům.
Svatý Otec
nařídil vyšetření této krádeže, ale různé mediální zprávy informovaly, že to,
co začalo jako vyšetřování jedné oblasti, se rychle odklonilo do zcela
nepředvídané oblasti: homosexuality v rámci hierarchie zde ve Vatikánu.
Tři
kardinálové-vyšetřovatelé nakonec sestavili svá zjištění do svazku a
představili jej papeži Benediktu XVI. jen několik měsíců před jeho překvapivým
odchodem na odpočinek v únoru 2013.
Navzdory
machinacím obklopujícím tento svazek a zvěstem o jeho obscénních detailech a o
rozličných prelátech a kardinálech, kteří v něm jsou jmenováni, unikl
pozornosti většiny lidí a stal se málo známým, když Benedikt odešel na
odpočinek a novinovým titulkům začalo vévodit následné zvolení Františka.
Přesto
dalších šest let lidé zde v Římě i jinde jevili jistý tichý zájem o to, co
se s ním stalo. A nyní zde mohou být některé odpovědi.
Podle
hodnověrných zdrojů na něj autority narazily na drogové homosexuální party
v horním patře Kongregace pro nauku Víry v březnu loňského roku –
2017. Byl to byt P. Luigiho Capozziho. Papež mu tento byt poskytl na naléhání
homosexualistického kardinála Francesca Coccopalmeria.
Zprávy
říkají, že když tato party probíhala, byl přítomen samotný Coccopalmerio, ale
bylo mu dovoleno odejít dřív, než začalo zatýkání a během šťáry. Autority
zabavily tento svazek při prohlídce bytu a aut.
Odtud
pochází zprávy, že povědomí o tomto svazku začalo pomalu narůstat a začalo
kolovat po Římě, a podle zasvěcenců, s nimiž [web] Church Militant komunikuje, tento svazek a/nebo další dokumenty
obsahují hrozivé a znepokojující informace, přičemž je mnoho lidí nervózních,
aby nebyly zveřejněny.
Od příjezdu
do Říma se [web] Church Militant dozvěděl o onom svazku více, ačkoliv jsme jej nečetli.
Někteří
z těch, kteří jej spatřili, nám říkají, že informace v něm nejsou jen o homosexualitě v rámci římského a
vatikánského kléru, ale také o satanských rituálech, což, pokud by to byla
pravda, by bylo víc než výbušné.
V této
věci věrní katolíci zde v Římě i v jiných místech spekulují a tiše
diskutují, že zlo, jež, jak se zdá, ovládlo tolik úrovní Církve, je mimo
obvyklá lidská selhání hříchu a zlého úsudku, a že se zde zdá být u podstaty
něco přímo ďábelského.
A skutečně,
arcibiskup Viganó hovoří o přímém díle a přítomnosti ďábelského ve všem tom, co
se v současnosti děje v Církvi. Viganó však není sám při poukazování
na ono ďábelské.
Po několik
posledních desetiletí se hodně debatuje například o prohlášeních P. Malachiho
Martina, že se zde v Římě odehrávaly satanské rituály, zahrnující různé
členy hierarchie.
Kontroverzní
římský exorcista Gabriele Amorth – který zemřel před dvěma lety – veřejně
varoval před velice reálnou přítomností ďábelského v Římě a ve Vatikánu.
K tomu
vám početní duchovní soukromě řeknou, že mezi těmito neblahými činiteli, kteří
působí v hierarchii, jsou různí svobodní zednáři – někteří v extrémně
vlivných pozicích, jež jsou na první pohled skrytí.
Některé
aspekty svobodného zednářství jsou dlouho spojovány se satanismem, takže vztahy
mezi aktivními homosexuály, svobodnými zednáři a satanskými praktikami by se
zde v Římě neměly stát až takovým překvapením.
Svobodní
zednáři dlouho usilují o zničení katolické Církve a infiltrování kléru a
hierarchie mravně zkaženými agenty – včetně aktivních homosexuálů – to je známá
taktika používaná svobodnými zednáři i komunisty, jak o tom svědčila bývalá
členka komunistické strany Bella Doddová.
Když se tedy
začne velký počet těchto veřejných záležitostí střetávat, oživují tuto
šeptandu, která docela dobře může být pravdivá. Například berla, kterou nesl
papež František při zahajovací mši na synodě mládeže, velice připomínala
wiccanskou hůl používanou čarodějnicemi; nebo lze poukázat na to, co vypadalo
jako kříž „gay hrdosti“, který měl na jednom ze setkání.
Vatikán měl
samozřejmě pro to všechno rychlé vysvětlení tváří tvář explozi, kterou sociální
média nejlépe shrnula jako – co to u čerta
všechno je?
Ale sama
skutečnost, že Vatikán musel předkládat vysvětlení toho, co vypadalo dokonce jako
symboly čarodějnictví, magie a sodomie zdobící osobu papeže, – přinejmenším – ukazuje Vatikán, který je
zcela mimo, a v myslích mnoha lidí je ještě něčím mnohem mnohem horším.
Navíc, jak
bylo zmíněno, svobodné zednářství je zapřisáhlým nepřítelem katolické Církve a
bylo oficiálně a veřejně odsouzeno více papeži než kterákoliv jednotlivá záležitost
v dějinách Církve – dokonce i nedávno za papeže Benedikta XVI.
Přesto si
František od chvíle, kdy se stal papežem, vysloužil veřejnou chválu – oficiální
pochvaly – při ne méně než šedesáti příležitostech ze strany zednářských lóží
po celém světě. A Vatikán selhal v tom, aby odmítl kteroukoliv
z nich.
Toto spojení
mezi svobodným zednářstvím, homosexualitou, satanismem a politickým socialismem
jednoduše podněcuje uvěřitelnost zpráv o onom svazku a pozdějších dokumentech,
které jej detailně rozvíjejí. Jestliže se tento svazek nebo dodatečné doprovodné
dokumenty vynoří a vynesou jej na světlo, potenciální dopad by měl dramatický
účinek na papeže a jeho papežství, protože František tento svazek obdržel od
papeže Benedikta XVI. poté, co byl zvolen, a podle některých zdrojů ve
skutečnosti některé jednotlivce, kteří jsou v onom svazku jmenováni,
povýšil.
Jestli je toto pravda a všechno to vyjde na
světlo, mohlo by to mít dopad na to, že to způsobí pád celého Františkova
pontifikátu, když budou noviny po celém světě vykřikovat nejsenzačnější titulky
vůbec kdy spojované s Církví.
To vše se
děje na pozadí narůstajícího napadání papežova zjevného přijímání homosexuality;
finančních skandálů zahrnujících Papežskou nadaci s pochybnou transakcí za
25 milionů dolarů prosazenou homosexuálním dravcem Theodorem McCarrickem, jehož
kariéra byla obnovena Františkem; oznámení přinejmenším dvou federálních
vyšetřování ve Spojených státech a obvinění, že když byl arcibiskupem Buenos
Aires, chránil kněze-[sexuální] dravce.
Jestli jsou
zprávy o svazku nebo jiných dokumentech pravdivé a unikly, a jestli svazek
odhaluje, že různí preláti zde ve Vatikánu jsou buď zapojeni v satanských
rituálech, nebo jsou navíc k aktivní homosexualitě i tajnými svobodnými
zednáři, a papež František to věděl, je těžké si představit, jak by on a jeho
oblíbenci mohli přežít.
Řím je vždy
plný zvěstí a zvěstí o zvěstech. Zdroje však [webu] Church Militant říkají, že obsah této je solidní a spolehlivý, a že
pokračuje pokus o ututlání toho všeho. Například některé vatikánské zdroje
nedávno přišly s tím, že zcela popřely dřívější aktuální zprávy z LifeSiteNews, že se tato drogová gay
party vůbec kdy odehrála, tím méně pak, že by došlo na zatčení a zabavení
důkazů.
Church Militant si však potvrdil u zdrojů zde
v Římě, že se tato událost opravdu
stala. Problém v Římě při pátrání po čemkoliv je však naprostý nedostatek transparentnosti
a institucionální utajování, v němž je vše zahaleno.
Proto jsou
svědectví arcibiskupa Vigana – nyní naprosto ověřená a potvrzená – tak
neuvěřitelně výbušná a odhalující. Strhla onen závoj utajení a dala lidem
nahlédnout za scénu toho, jak sexuální a finanční korupce může divoce fungovat
v takovémto ovzduší malé odpovědnosti a transparentnosti.
Například
takřka každý, koho se zeptáte na McCarricka – s výjimkou mnoha kardinálů, kteří
lžou, jak když tiskne – vám řekne, že slyšel „zvěsti“ o McCarrickovi. Tyto
zvěsti se potvrdily, ale zlým bylo dovoleno pokračovat kvůli této obvyklé
římské atmosféře podvádění a utajování.
Budeme tento
příběh dál sledovat a přineseme vám, co víme, jakmile se dozvíme víc.
Zdroj: Church
Militant
Překlad: D. Grof