středa 21. listopadu 2018

Satan ve Vatikánu (2018)

 
Satan ve Vatikánu (2018)
24. října 2018
Přepis přednášky Michaela Vorise.
Jsem Michael Voris a přicházím k vám z Vatikánu, kde se objevují protichůdné zprávy o potenciálně výbušném svazku dokumentů starém šest let, na nějž se však do nynějška z velké části zapomnělo. Tento svazek dokumentů, který má 300 stran, se datuje zpět do posledních měsíců pontifikátu papeže Benedikta XVI., a podává z rozličných zdrojů zprávy, jež nyní obíhají v různých koutech města.
Protichůdné zprávy o jeho znepokojivém obsahu, jak se zdá, závisí na nejistotě ohledně toho, že někteří viděli jeho možné upravené verze, zatímco druzí viděli originál. K tomu vyvstávají otázky, zda nebyl původní svazek jen podkladem pro možný svazek obsahující mnohem průkaznější informace.
To, co vám můžeme říct je: Za prvé, [web] Church Militant zprávu ověřil z více zdrojů; a za druhé, tyto zdroje, které trvají na pravosti informací, se nikdy nemýlily v ničem jiném, na co nás předtím upozorňovaly. Takže, původní svazek byl sestaven hned po tzv. „VatiLeaks“, kdy se jednalo o krádež a zpřístupnění různých soukromých dokumentů papeže Benedikta italským novinářům.
Svatý Otec nařídil vyšetření této krádeže, ale různé mediální zprávy informovaly, že to, co začalo jako vyšetřování jedné oblasti, se rychle odklonilo do zcela nepředvídané oblasti: homosexuality v rámci hierarchie zde ve Vatikánu.
Tři kardinálové-vyšetřovatelé nakonec sestavili svá zjištění do svazku a představili jej papeži Benediktu XVI. jen několik měsíců před jeho překvapivým odchodem na odpočinek v únoru 2013.
Navzdory machinacím obklopujícím tento svazek a zvěstem o jeho obscénních detailech a o rozličných prelátech a kardinálech, kteří v něm jsou jmenováni, unikl pozornosti většiny lidí a stal se málo známým, když Benedikt odešel na odpočinek a novinovým titulkům začalo vévodit následné zvolení Františka.
Přesto dalších šest let lidé zde v Římě i jinde jevili jistý tichý zájem o to, co se s ním stalo. A nyní zde mohou být některé odpovědi.
Podle hodnověrných zdrojů na něj autority narazily na drogové homosexuální party v horním patře Kongregace pro nauku Víry v březnu loňského roku – 2017. Byl to byt P. Luigiho Capozziho. Papež mu tento byt poskytl na naléhání homosexualistického kardinála Francesca Coccopalmeria.
Zprávy říkají, že když tato party probíhala, byl přítomen samotný Coccopalmerio, ale bylo mu dovoleno odejít dřív, než začalo zatýkání a během šťáry. Autority zabavily tento svazek při prohlídce bytu a aut.
Odtud pochází zprávy, že povědomí o tomto svazku začalo pomalu narůstat a začalo kolovat po Římě, a podle zasvěcenců, s nimiž [web] Church Militant komunikuje, tento svazek a/nebo další dokumenty obsahují hrozivé a znepokojující informace, přičemž je mnoho lidí nervózních, aby nebyly zveřejněny.
Od příjezdu do Říma se [web] Church Militant dozvěděl o onom svazku více, ačkoliv jsme jej nečetli.
Někteří z těch, kteří jej spatřili, nám říkají, že informace v něm nejsou jen o homosexualitě v rámci římského a vatikánského kléru, ale také o satanských rituálech, což, pokud by to byla pravda, by bylo víc než výbušné.
V této věci věrní katolíci zde v Římě i v jiných místech spekulují a tiše diskutují, že zlo, jež, jak se zdá, ovládlo tolik úrovní Církve, je mimo obvyklá lidská selhání hříchu a zlého úsudku, a že se zde zdá být u podstaty něco přímo ďábelského.  
A skutečně, arcibiskup Viganó hovoří o přímém díle a přítomnosti ďábelského ve všem tom, co se v současnosti děje v Církvi. Viganó však není sám při poukazování na ono ďábelské.
Po několik posledních desetiletí se hodně debatuje například o prohlášeních P. Malachiho Martina, že se zde v Římě odehrávaly satanské rituály, zahrnující různé členy hierarchie.
Kontroverzní římský exorcista Gabriele Amorth – který zemřel před dvěma lety – veřejně varoval před velice reálnou přítomností ďábelského v Římě a ve Vatikánu.
K tomu vám početní duchovní soukromě řeknou, že mezi těmito neblahými činiteli, kteří působí v hierarchii, jsou různí svobodní zednáři – někteří v extrémně vlivných pozicích, jež jsou na první pohled skrytí.
Některé aspekty svobodného zednářství jsou dlouho spojovány se satanismem, takže vztahy mezi aktivními homosexuály, svobodnými zednáři a satanskými praktikami by se zde v Římě neměly stát až takovým překvapením.
Svobodní zednáři dlouho usilují o zničení katolické Církve a infiltrování kléru a hierarchie mravně zkaženými agenty – včetně aktivních homosexuálů – to je známá taktika používaná svobodnými zednáři i komunisty, jak o tom svědčila bývalá členka komunistické strany Bella Doddová.
Když se tedy začne velký počet těchto veřejných záležitostí střetávat, oživují tuto šeptandu, která docela dobře může být pravdivá. Například berla, kterou nesl papež František při zahajovací mši na synodě mládeže, velice připomínala wiccanskou hůl používanou čarodějnicemi; nebo lze poukázat na to, co vypadalo jako kříž „gay hrdosti“, který měl na jednom ze setkání.
 
Vatikán měl samozřejmě pro to všechno rychlé vysvětlení tváří tvář explozi, kterou sociální média nejlépe shrnula jako – co to u čerta všechno je?
Ale sama skutečnost, že Vatikán musel předkládat vysvětlení toho, co vypadalo dokonce jako symboly čarodějnictví, magie a sodomie zdobící osobu papeže, – přinejmenším – ukazuje Vatikán, který je zcela mimo, a v myslích mnoha lidí je ještě něčím mnohem mnohem horším.
Navíc, jak bylo zmíněno, svobodné zednářství je zapřisáhlým nepřítelem katolické Církve a bylo oficiálně a veřejně odsouzeno více papeži než kterákoliv jednotlivá záležitost v dějinách Církve – dokonce i nedávno za papeže Benedikta XVI.
Přesto si František od chvíle, kdy se stal papežem, vysloužil veřejnou chválu – oficiální pochvaly – při ne méně než šedesáti příležitostech ze strany zednářských lóží po celém světě. A Vatikán selhal v tom, aby odmítl kteroukoliv z nich.
Toto spojení mezi svobodným zednářstvím, homosexualitou, satanismem a politickým socialismem jednoduše podněcuje uvěřitelnost zpráv o onom svazku a pozdějších dokumentech, které jej detailně rozvíjejí. Jestliže se tento svazek nebo dodatečné doprovodné dokumenty vynoří a vynesou jej na světlo, potenciální dopad by měl dramatický účinek na papeže a jeho papežství, protože František tento svazek obdržel od papeže Benedikta XVI. poté, co byl zvolen, a podle některých zdrojů ve skutečnosti některé jednotlivce, kteří jsou v onom svazku jmenováni, povýšil.
Jestli je toto pravda a všechno to vyjde na světlo, mohlo by to mít dopad na to, že to způsobí pád celého Františkova pontifikátu, když budou noviny po celém světě vykřikovat nejsenzačnější titulky vůbec kdy spojované s Církví.
To vše se děje na pozadí narůstajícího napadání papežova zjevného přijímání homosexuality; finančních skandálů zahrnujících Papežskou nadaci s pochybnou transakcí za 25 milionů dolarů prosazenou homosexuálním dravcem Theodorem McCarrickem, jehož kariéra byla obnovena Františkem; oznámení přinejmenším dvou federálních vyšetřování ve Spojených státech a obvinění, že když byl arcibiskupem Buenos Aires, chránil kněze-[sexuální] dravce.
Jestli jsou zprávy o svazku nebo jiných dokumentech pravdivé a unikly, a jestli svazek odhaluje, že různí preláti zde ve Vatikánu jsou buď zapojeni v satanských rituálech, nebo jsou navíc k aktivní homosexualitě i tajnými svobodnými zednáři, a papež František to věděl, je těžké si představit, jak by on a jeho oblíbenci mohli přežít.
Řím je vždy plný zvěstí a zvěstí o zvěstech. Zdroje však [webu] Church Militant říkají, že obsah této je solidní a spolehlivý, a že pokračuje pokus o ututlání toho všeho. Například některé vatikánské zdroje nedávno přišly s tím, že zcela popřely dřívější aktuální zprávy z LifeSiteNews, že se tato drogová gay party vůbec kdy odehrála, tím méně pak, že by došlo na zatčení a zabavení důkazů.
Church Militant si však potvrdil u zdrojů zde v Římě, že se tato událost opravdu stala. Problém v Římě při pátrání po čemkoliv je však naprostý nedostatek transparentnosti a institucionální utajování, v němž je vše zahaleno.
Proto jsou svědectví arcibiskupa Vigana – nyní naprosto ověřená a potvrzená – tak neuvěřitelně výbušná a odhalující. Strhla onen závoj utajení a dala lidem nahlédnout za scénu toho, jak sexuální a finanční korupce může divoce fungovat v takovémto ovzduší malé odpovědnosti a transparentnosti.
Například takřka každý, koho se zeptáte na McCarricka – s výjimkou mnoha kardinálů, kteří lžou, jak když tiskne – vám řekne, že slyšel „zvěsti“ o McCarrickovi. Tyto zvěsti se potvrdily, ale zlým bylo dovoleno pokračovat kvůli této obvyklé římské atmosféře podvádění a utajování.
Budeme tento příběh dál sledovat a přineseme vám, co víme, jakmile se dozvíme víc.

Překlad: D. Grof