Největší
zázrak (2018)
Kázání P. Martina Fuchse
v Praze 8. dubna 2018
Neděle 1. po
Velikonocích
***
Nejstarší a největší
svátek v Církvi jsou Velikonoce, svátek Vzkříšení Našeho Pána. Ježíš
Kristus nám dal největší důkaz Svého Božství. Mnohé z Jeho zázraků byly
také vykonány proroky a svatými, ale nikoliv jejich vlastní vzkříšení.
Zamysleme se nad některými z těchto zázraků:
Kristus rozmnožil
chleba a ryby na poušti (Jn 6:1). Něco podobného učinil Eliáš a Eliseus. Eliáš
rozmnožil mouku a olej vdovy ze Sarepty (3 Kr. 17:8-16) a Eliseus učinil totéž
s olejem jedné ženy (4 Kr. 4:1-7). Také v životě sv. Jana Boska,
v životě Jana Vianney a sv. Pavla od Kříže nalézáme rozmnožení chleba a
pšenice.
Kristus vyléčil
malomocné (Mt. 8:1-4); totéž učinil Eliseus s Námanem (2 Kr. 5:1-15).
Kristus oživil mrtvé,
Svého přítele Lazara, mladého muže z Naimu a Jairovu dceru (Jn 11:4, Lk
7:11, 8:55). Eliáš učinil totéž (2 Kr. 4:25-38). Římské martyrologium nám říká,
že svatý Martin oživil tři mrtvé. Vzkříšení, kteří byli oživeni Ježíšem Kristem,
všichni později zemřeli. Dokonce i Henoch a Eliáš, kteří byli vytrženi do nebe
bez toho, že by zemřeli, se vrátí před Posledním soudem a pak zemřou jako
mučedníci.
Kristus viděl do srdcí
(Jn 4:17). Svatý Jan Vianney, nazývaný farářem arským, Crescentia
z Kaufbeurenu, a také Otec Pio mohli vidět do srdcí lidí.
Kristus mohl kráčet po
moři (Jn 6:16-21). A na svátek svatého Rajmunda z Peňafortu se Církev
modlí: „Ó Bože, který jsi vyvolil blahoslaveného Rajmunda, aby byl vynikajícím
zprostředkovatelem svátosti pokání, a zázračně jsi jej převedl přes mořské
vlny, dej, ať na jeho přímluvu můžeme nést ctihodné plody pokání a dosáhneme
věčnou spásu: skrze Našeho Pána…“ (23. ledna)
Kristus mohl předvídat
budoucnost, Petrovo zapření (Mt 26:35), Jidášovu zradu (Mt 26:21). Totéž činili
proroci a svatí; např. Mojžíš ohlásil trest faraónovi; Eliáš prorokoval sucho a
déšť a sv. Filip Neri znal jména budoucích papežů dokonce před jejich zvolením.
Kristus mohl
osvobozovat lidi od ďábla (Mt 9:32, Mk 1:21). Totéž činil svatý Benedikt,
blahoslavený Bonaventura z Barcelony nebo Nicholas Wolff
z Rippertschwandu ve Švýcarsku.
Kristus žil spolu
s divokými zvířaty (Mk 1:13). Daniel byl uvržen do jámy lvové, ale nebyl
jimi zraněn (Dan l 6:16).
Svatý Jeroným žil se
lvem a také v životopise svatého Gerasima můžeme číst: „V té době chodil tento
světec nahoru a dolu po březích Jordánu v rozjímání Božských tajemství. Náhle
k němu přišel lev. Kulhal na třech nohách a žalostně řval. Toto zvíře mělo
ve své tlapě ostrý trn. Jeho tlapa napuchla a ve zraněné části se nahromadilo
mnoho hnisu, což způsobilo lvovi velkou bolest. Když byl tento svatý opat
blízko lva, zvíře zvedlo svou nohu, jako by ji chtělo tomuto světci ukázat a
požádat jej o pomoc. Svatý opat si sedl, vzal do svých rukou lví tlapu, se vší
opatrností vytáhnul trn, z rány vymačkal hnis a vyčistil ji nejlépe, jak
mohl. Ovinul jeho tlapu látkou a řekl lvovi, aby ve jménu Božím odešel. Lev
však nechtěl opustit svého dobrodince, ale jako pes jej následoval kamkoliv
šel.
Jestliže někteří svatí
mohli sdělovat obsah a vykládat sny druhých jako Josef a Daniel ve Starém
zákoně nebo dostávali pokyny ve snu jako svatý Josef a mudrcové z Východu
v Novém zákoně, a my o Spasiteli nečteme, že by měl takové dary, je to
proto, že je nepotřeboval. Jako Syn člověka měl stálé nazírání Boha. Věděl vše,
tajemství, mystéria, skryté věci.
Když kladl otázky,
nebylo to proto, že by cokoliv nevěděl, ale z řečnických důvodů, jako se
ptá učitel ve škole. A tak se ptal: „Kolik chlebů máte?“ (Mk 6:38); „Kam jste
jej (Lazara) pohřbili?“ (Jn 11:35)
Spasitel však vykonal
některé zázraky výslovně, aby prokázal Své Božství, což není případ proroků ve
Starém zákoně a svatých v Novém zákoně.
Oni prokazovali své
poslání konáním zázraků a činili je v Božím jménu.
Ježíš Kristus odpouštěl
hříchy a potvrzoval tuto moc zázrakem. „A hle přinášeli k němu ochrnulého,
ležícího na loži. Ježíš vida jejich víru, řekl ochrnulému: ´Buď dobré mysli,
synu, odpouštějí se ti tvé hříchy.´ A tu si někteří ze zákoníků pomyslili“
´Rouhá se!´ Ale Ježíš, znaje jejich smýšlení, řekl: ´Proč smýšlíte zlé věci
v svém srdci? Co je snáze říci: „Odpouštějí se ti tvé hříchy,“ či rci:
„Vstaň a choď?“ Abyste však věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštěti
hříchy – tedy dí ochrnulému – vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“
Při vzkříšení Lazara
Ježíš pozvedl oči vzhůru a řekl: „Otče, děkuji ti, že jsi mě vyslyšel. Já jsem
věděl, že mě vždycky vyslyšíš, avšak kvůli zástupu, který stojí kolem, jsem to
řekl, aby uvěřili, že Ty jsi mě poslal.“ (Jn 11:42)
Ježíš Kristus také
konal zázraky ve Svém jménu. Poručil větru a moři, aby se utišili (Mt 8:26);
zatímco apoštolové konali zázraky ve jménu Ježíše: „Pane, Pane, copak jsme
v tvém jménu neprorokovali a v tvém jménu nevymýtali zlé duchy a
v tvém jménu nečinili mnoho zázraků?“ (Mt 7:22)
Ale zázrakem, který
překonal všechny ostatní zázraky, byl zázrak Vzkříšení. On jej ohlásil
několikrát a v následujícím období jej do Svého Nanebevzetí mnohokrát potvrdil
početnými zjeveními.
„Od té chvíle počal
Ježíš svým učedníkům naznačovati, že musí jíti do Jerusalema a mnoho vytrpěti
od starších a zákoníků i velekněží a býti zabit a třetího dne vstáti
z mrtvých.“ (Mt 16:21, 17:22, 20:17)
Ježíš Svým Vzkříšením
přemohl hřích, smrt a ďábla. Máme všechny důvody být šťastní, můžeme si být
jistí, že budeme vzkříšení Synem člověka. Amen.
Překlad: D. Grof