Komentář Eleison DL – Mozart v Broadstairs (2018)
(550)
27. ledna
2018
MOZART V BROADSTAIRS
Mezi 18h v pátek večer 23.
února a polednem v neděli 25. února se bude v Domě Královny mučedníků
v Broadstairs konat skromný hudební víkend prezentující výlučně hudbu
proslulého rakouského skladatele konce 18. století, Wolfganga Amadea Mozarta
(1756-1791). Proč hudba, když se stejný čas a úsilí mohlo strávit něčím více
přímo náboženským? A proč konkrétně Mozart?
Proč hudba? Protože hudba je darem
Boha světu, který stvořil, vyjádřením harmonie uprostřed Jeho vesmíru, jíž
všechny živoucí členové tohoto vesmíru odpovídají, nejen andělé a lidé, ale
svým vlastním způsobem dokonce i zvířata a rostliny. Pokud jde o rostliny,
výzkumníci v Coloradu v USA jednou vytvořili čtyři krabice
s identickým světlem, vzduchem, vlhkostí, půdou a rostlinami ve všech
čtyřech, a do tří z nich zavedli gregoriánský chorál či klasickou hudbu
nebo rock, zatímco čtvrtou ponechali v tichu. S rockem rostlina
vyrostla, ale chřadla, s chorálem vzkvétala, s klasickou hudbou a
tichem byl výsledek něčím mezi. Co se týká zvířat, mnozí chovatelé krav
zavádějí do svých kravských stání v době dojení klidnou hudbu, aby zvýšili
dojivost, stejně jako supermarkety zavádějí klidnou hudbu, aby zvýšili nákupy
ze strany zákazníků. Překvapivé? Stvořil nás Bůh a ne my sami sebe (Ž IC, 3),
jsme Jeho stvoření s harmonickou rolí, kterou nám naplánoval, abychom ji
hráli v Jeho vesmíru jako celku.
Pro lidi je hudba vrcholným Bohem
daným jazykem přístupu k této Boží harmonii, dokonce, i když jako Brahms, člověk
nevěří v žádného Boha. Hudba je proto lidem přirozená a má na ně velký
dobrý či špatný mravní vliv. Jako se Matka Církev uchyluje k chorálu a
polyfonii, aby pozvedala duše k nebi, tak ďábel používá rock a všechny
druhy moderní hudby, aby uvrhl duše do pekla. „Řekni mi, jaká je tvoje hudba, a
já ti řeknu, kdo jsi,“ říká rčení. Skoro každý člověk má v sobě nějakou
hudbu, a běda tomu, kdo nemá – Shakespeare říká (Kupec benátský V, 1) –
„Muž,
v němžto není hudby, nepohnut
jenž bývá
sladkých zvuků snoubením,
jest schopen zrady, svodů, loupeže…
…nechtěj mu důvěřiti. – Hudbu slyš!“
[Český překlad: Josef Jiří Kolár,
1859]
Řeklo by se, že člověk, který
v sobě nemá žádnou hudbu, je nedůvěryhodný, protože je v nesouladu
s Bohem.
A moderní svět je v nesouladu s Bohem,
což odpovídá ubohému zvuku, který se dnes tak často vydává za hudbu, který však
přesto lidé milují, protože hudba je člověku tak přirozená a jde tak hluboko do
jeho duše. A tento ošklivý hluk je tím, co je v duši bezpočtu lidí kolem
nás, a skrze ně to může mít dopad na nás a odvádět nás od Boha, jestliže je to
necháme dělat. Tato otázka je nakonec náboženská. Cokoliv hluboce lidského má
vztah k Bohu a hudba je jistě hluboce lidská.
Na druhou stranu Mozart patřil do
mnohem duševně zdravějšího světa, než je ten náš, a jeho hudba odpovídá
zvláštní chvíli harmonie a rovnováhy mezi starým řádem a moderním citovým
vzrušením. Mozart je hudebníkem hudebníků. Zde je několik svědectví od slavných
hudebníků – Čajkovskij řekl: „Nacházím útěchu a klid v Mozartově hudbě.
V ní vyjadřuje onu radost života, jež byla částí jeho zdravého a
blahodárného temperamentu.“ Schubert řekl: „Jaký obraz lepšího světa jsi nám
dal, ó Mozarte!“ Gounod řekl: „Mozarte, štědré nebe ti dalo vše, půvab a sílu,
hojnost i umírněnost, dokonalou rovnováhu.“ Brahms řekl: „Je skutečným
potěšením vidět hudbu tak jasnou a spontánní, vyjádřenou s odpovídající
lehkostí a půvabem.“
Mozart napsal všechny druhy hudby,
ale vynikající jsou jeho opery a klavírní koncerty. V Broadstairs nemůžeme
zvládnout opery, ale John Sullivan, který zde zahrál polovinu Beethovenových
sonát v roce 2016, může snadno zvládnout podobný počin s Mozartovými
klavírními koncerty a sonátami. Dejte nám vědět, jestli plánujete přijet,
abychom měli představu o počtech. Nekupují se žádné lístky. Mozart je
k nezaplacení!
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof