pondělí 18. prosince 2017

Není jiného jména (2017)


Není jiného jména (2017)
Kázání P. Martina Fuchse v Praze 17. prosince 2017
Kázání na třetí neděli adventní
***
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.
Jeden Číňan, který se obrátil na katolickou Víru, vysvětluje názorným jazykem svou cestu k Ježíši Kristu.
„Byl jsem neopatrný a spadnul jsem do hluboké jámy. S největším úsilím jsem se pokusil z této pasti uniknout, ale nepodařilo se mi to. Svým vlastním úsilím jsem se nemohl dostat ven.“
Nakonec kolem procházel Konfucius, proslulý čínský mistr moudrosti. Řekl mi: „Můj synu, kdybys byl lépe poslušen mých lekcí, byl bys nyní v lepším postavení.“
Odpověděl jsem: „Vím to, ale to mi teď nepomůže.“
Konfucius však nehnul ani prstem a pokračoval na své cestě.
O něco později pohlédl přes okraj jámy další muž. Byl to Buddha, vůdčí mistr buddhismu.
Vážným způsobem si založil ruce a vysvětlil mi: „Můj drahý synu, když si založíš ruce a zavřeš oči, vejdeš do mírumilovného stavu úplné harmonie. To je jediný způsob, jak dosáhnout nirvány, věčného nic, rozpuštění všeho.“ Když jsem znovu pohlédl vzhůru, mistr již zmizel.
Pak se pevným krokem přiblížil proslulý prorok islámu, Mohamed. Podíval se do jámy a zavolal do ní: „Hej, nedělej takový hluk! Buď zticha! Zajisté jsi v bídné situaci. Jsi vyděšený? Neboj se! Podívej! Je to vůle Alláhova, že jsi spadl do té jámy. To si pamatuj! Kdo může vzdorovat vůli Všemohoucího Boha, Alláha? Komu je dovoleno zpochybňovat jeho rozhodnutí?“ Mohamed ke mně hovořil docela dlouho, ale nepostaral se o mě.
Nyní jsem zaslechl docela jiný hlas, ale velmi příjemný. „Můj synu!“ Když jsem se podíval vzhůru, poznal jsem tvář Ježíše Krista. Z jeho rtů nevyšla žádná výčitka. Vypadal svrchovaně a vzbuzoval důvěru. Okamžitě sešel dolů ke mně, vzal mě na ramena a přivedl mě zpět na pevnou půdu. Dal svůj život, aby zachránil můj. Proto jsem se stal katolíkem.
Drazí věřící!
Existuje pouze jediný Spasitel, Ježíš Kristus. Proto se anděl Páně zjevil svatému Josefovi ve snu a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmouti Marii, svou manželku, k sobě; neboť co se v ní počalo, jest z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť On spasí svůj lid z jeho hříchů.“ (Mt 1:20-21)
Konfucius, Buddha a Alláh nás nemohou spasit ze stavu hříchu, jsou to modly. Proto nemají co do činění s Adventem, zvláštní dobou přípravy na narození Našeho Pána, Ježíše Krista.
Ježíš je Spasitel, byl ohlášen ihned po Adamově a Evině hříchu. Byl předpovídán několika proroky. A brzy po Jeho narození se anděl zjevil pastýřům a řekl jim: „Nebojte se! Hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid: Dnes se vám narodil v městě Davidově Spasitel, to jest Kristus Pán. A toto bude vám znamením: Naleznete děťátko ovinuté plenkami a položené v jeslích.“ (Lk 2:10-12)
Později Ježíš hovořil se Samaritánkou a ona mu řekla, že ví o Mesiáši, který se nazývá Kristus, a že přijde a všechno je naučí. A Ježíš jí řekl: „Já to jsem, který mluvím s tebou.“ (Jn 4:26)
Ježíš sám sebe při několika příležitostech nazval „Synem člověka“, což je titul, který použil prorok Daniel pro přicházejícího Spasitele; například, když uzdravil ochrnulého. „Abyste však věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštěti hřích“ – dí ochrnulému –„tobě pravím: Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“ (Mk. 2:10-11)
Farizeové přesně věděli, že Syn člověka je Mesiáš.
A když stál Ježíš před veleknězem, Kaifáš mu řekl: „Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám pověděl, jsi-li ty Mesiáš, Syn Boží?“ Dí mu Ježíš: „Sám jsi to řekl.“ (Mt. 26:63)
Ježíš je náš Spasitel. Je jedinou cestou do nebe. Neexistuje žádná jiná cesta. Výslovně to učil: „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci, leda skrze mne.“ (Jn 14:6-7)
Později to bylo i vyznáním apoštolů: „...neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, v němž bychom mohli býti spaseni.“ (Sk 4:12) „Extra ecclesiam non est salus – Mimo Církev, mimo Ježíše Krista, není spásy.“
To je velmi závažná skutečnost, kterou Ježíš přikázal hlásat po celém světě. Proto to byla a musí stále být nauka katolické Církve.
„JHS – Jesus hominum salvatorem – Ježíš je Vykupitel lidí“ je někdy napsáno na oltářích. Aniž bychom odsuzovali lidi jiných náboženství, kteří nemají dostatečné poznání, ale jakožto katolíci, musíme odmítnout falešná náboženství a mylné filozofie.
Od Druhého vatikánského koncilu jsou katolické kostely stále více užívány pro protestantské, buddhistické a muslimské obřady. Již v roce 1965 byla katedrála v Kolíně dána muslimům, aby zde zakončili svůj postní měsíc ramadán, v roce 1986 bylo buddhistům dovoleno použít chrám svatého Petra v Assisi a před pár týdny bylo protestantům dovoleno použít katedrálu v Bruselu k oslavě 500. výročí Lutherovy reformy.
Byl to velmi statečný čin od mladých lidí, kteří se v tu chvíli modlili růženec v této katedrále. Dokonce i s rizikem, že budou odvedeni policií.
Katolické kostely patří katolíkům a musí být používány pro katolické zvěstování [Víry] a katolické svátosti.
Jestliže katoličtí věřící nebudou mít žádná katolická kázání v katolickém kostele, a jestliže tam nebudou moct přijímat katolické svátosti, pak je zbytečné do takového katolického kostela chodit.
V květnu 2010 bylo paní Kässmannové, protestantské duchovní, dovoleno kázat v mnichovské katedrále, v největším katolickém kostele v Mnichově. Řekla: „Pilulka pro kontrolu porodnosti je darem od Boha.“ To je logický důsledek toho, když se nekatolíkům dovolí kázat v katolických kostelech.
Drazí věřící!
Žijeme v bláznivé době! Musíme si udržet katolickou Víru, musíme vyznávat katolickou Víru a hlásat katolickou Víru! Náš Spasitel leží v jesličkách.
Děkujme Mu za Jeho příchod, za Jeho milosti! Připravme se na Vánoce tím, že se budeme modlit a číst Písmo svaté, tím, že budeme činit oběti a vykonáme dobrou zpověď.
Během Adventu často potkáváme tři osoby, které nám pomohou se připravit na Vánoce: proroka Izajáše, posledního proroka Starého zákona, svatého Jana Křtitele a Naší Paní s Jejím Neposkvrněným srdcem. Prorok Izajáš posiluje naši víru, když čteme jeho proroctví o Spasiteli (jeho spisy jsou nazývány pátým Evangeliem, protože žádný prorok ve Starém zákoně nepsal tak často, tolik a tak přesně o životě přicházejícího Vykupitele), svatý Jan nám se svým pokáním pomáhá konat mnoho obětí a Naše Paní se za nás bude modlit, abychom získali čisté srdce tím, že vykonáme dobrou zpověď!
Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.
Překlad: D. Grof