Komentář Eleison DXL – Jak rozlišovat? - I (2017)

 

Komentář Eleison DXL – Jak rozlišovat? - I (2017)

(540)

18. listopadu 2017

 JAK ROZLIŠOVAT? – I

Jeden mladý muž s dobrým myšlením se ptá na dobrou otázku ohledně krize v Církvi a na další dobrou otázku ohledně krize v Bratrstvu sv. Pia X. Takto Joseph koncipuje svou první otázku:

Na jednu stranu byla koncilní krize jednou z řady krizí postihujících Církev, jako jsou protestantismus, liberalismus a revoluce, a dvě světové války, a proto si na koncilu prorazily cestu omyly, které byly před Druhým vatikánským koncilem Církví jasně odsouzeny. A po koncilu jeho novotám aplaudovali tradiční nepřátelé Církve, jako jsou svobodní zednáři a socialisté, přičemž misijní duch Církve byl zřetelně uhašen. Na druhou stranu jsou ideje tohoto koncilu dílem vysoce inteligentních a údajně katolických duchovních, a člověk nemůže stále říkat, že papež není papežem, nebo že většina modernistických biskupů je neplatně vysvěcena. Může tudíž člověk říct, že koncilní krize zahrnuje zastíněné oblasti, které stále znesnadňují vidět jasně? A jestliže nemůžeme dojít jednoznačných závěrů, můžeme si být jistí, že se přidržujeme pravé Víry?

Nejlepší odpověď pochází od Našeho Pána samotného, když pronáší Kázání na hoře (Mt. VII, 15-20) – „Po ovoci jejich poznáte je.“ Náš Pán zjevně věděl, že budou existovat stálé útoky na Jeho Církev s opakovanými pokusy ďábla zasévat zmatení do myšlení Jeho následovníků. Zmatení, které následovalo na Druhém vatikánském koncilu, není typově odlišné od předešlých krizí v dějinách Církve, i když je toto zmatení skrze odpadnutí duchovních na Druhém vatikánském koncilu dnes bezprecedentní v rozsahu – nikdy předtím nebylo velké množství katolických pastýřů tak ztraceno, a tudíž i katolické ovce.

Nicméně, aby člověk nalezl cestu ze zmatení, platí stále stejný neomylný princip: činy hovoří hlasitěji než slova, a ovoce činů člověka jsou nejjistějším průvodcem toho, jaký je a co opravdu zamýšlí. Zvláště v případě modernismu může člověk klamat sám sebe, pokud jde o to, co chce nebo zamýšlí, protože nikdo není tak hluboce odpoután od reality jako modernista. „Konec světa bude charakterizován lidmi konajícími zlo, zatímco si budou myslet, že konají dobro,“ řekl P. Faber v polovině 19. století. Ve 21. století stojíme na špatném konci tohoto procesu, který trval staletí, kdy lidstvo klame samo sebe, když se odvrátilo od Boha. Zanechal by tedy Bůh Své ovce bezbranné vůči takovým bezprecedentním vlkům v rouše beránčím, jakými jsou modernisté? Ne, protože soudit po ovoci je něco, co může činit kdokoliv s minimem zdravého rozumu a s dobrou vůlí.

Proto, Josephe, si všímáte, že autority dnešní Církve jsou vysoce inteligentní muži a údajně katolíci, a docela rozumně se domníváte, že jsou platnými autoritami Církve, protože, i když víte, že jejich ovoce je tak málo katolické, že to nutí mnoho katolíků zpochybňovat onu platnost, kdo jiný navzdory tomu existuje, kdo je oprávněn hovořit a jednat za univerzální Církev? Zároveň však pozorujete, že jejich ideje jsou v linii se závažnými protikatolickými omyly minulosti, a že jim nyní aplaudují tradiční nepřátelé Církve, jako jsou svobodní zednáři. Argumenty na jedné i na druhé straně. Pochyby a stíny. Jak vyřešíte toto zmatení?

Odpověď: svým vlastním detailním postřehem, že misijní duch od Druhého vatikánského koncilu vymizel z Církve. Zde je ovoce. Koncil hlásal ekumenismus (Unitatis Redintegratio), náboženskou svobodu (Dignitatis Humanae) a relativní přijatelnost falešných náboženství jako jsou hinduismus, islám a judaismus (Nostra Aetate) – jak by se katolický misijní duch po koncilu nezhroutil? A cožpak se od Druhého vatikánského koncilu nespočet klášterů, seminářů, konventů, diecézí a farností také nevyprázdnil a neuzavřel? Otevřeli se někde nové? Ano, pod vedením jediného katolického biskupa na světě, který od počátku otevřeně zavrhoval koncil a všechna jeho díla, arcibiskupa Lefebvra. Zde bylo přesně takové ovoce přesně takových katolických zásad věrně aplikovaných navzdory Druhému vatikánskému koncilu. Josephe, už se nemusíte dívat detailněji.

Kyrie Eleison

Zdroj: The St. Marcel Initiative

Překlad: D. Grof