Komentář Eleison DXXXV – Putin hovoří (2017)

 

Komentář Eleison DXXXV – Putin hovoří (2017)

(535)

14. října 2017

 PUTIN HOVOŘÍ

Když se ve světě kolem nás vše převrací vzhůru nohama, nemělo by nás překvapit, když zjistíme, že papež hovoří jako komunistický politik, a vůdce Ruska hovoří jako katolický papež. A tak byl jeden čtenář těchto „Komentářů“ překvapen, když viděl, jak se (5. srpna) zmiňují o „Svaté Rusi“, když je to od roku 1917 Rusko, které šíří své omyly ve světě. Ale „Svatá Rus“ je vyjádření, které jde mnohem dál než do 20. století. Odkazuje na přirozenou náklonnost ruského lidu k náboženství. Jestliže byl od roku 1917 do roku 1989 odrazovým můstkem mezinárodního komunismu, je to jen proto, že mu sloužil s náboženským zápalem, protože [komunismus] byl – a stále je – mesianismem materialismu, hlavním židovským náhražkovým náboženstvím pro post-křesťany (kteří mohou vinit jen sami sebe).

Sedmdesát dva let komunismu však Rusům způsobilo tolik utrpení, že se poučili, a nalézají nyní cestu zpět k Bohu, a obrat jejich národa k Bohu jim od Něj za svého vůdce vysloužil pravého státníka, který je nadějí mnoha dobrých duší po celém světě. Někteří odborníci na proradnost nového světového řadu Vladimíru Putinovi stále nedůvěřují, což je pochopitelné, ale jak říkají Američané, jestliže mluví, chodí a kváká jako stoupenec Krista, pak selský rozum říká, že je stoupencem Krista. Přečtěte si zde verzi (převzatou z video titulků) jeho proslovu před rokem v Rusku a sami pro sebe posuďte, jestli jeho vize světa není křesťanská:

Další výzva pro ruskou národní identitu je spojena s procesy, které pozorujeme vně Ruska. Ty zahrnují zahraniční politiku, morálku a jiné aspekty. Vidíme, že mnoho euroatlantických států se vydalo cestou popírání nebo odmítání svých křesťanských kořenů, jež formují základ západní civilizace. V těchto zemích se základ mravů a jakékoliv tradiční identity popírá – národní, náboženská, kulturní a dokonce i genderová identita se popírá nebo relativizuje. Politici tam rodinu s mnoha dětmi berou jako právně rovnocennou k homosexuálnímu partnerství – víra v Boha je rovnocenná víře v Satana. Excesy a zveličování „politické korektnosti“ v těchto zemích vedou k serióznímu zvažování legitimizace politických stran, které podporují pedofilní propagandu.

Lidé v evropských státech se ve skutečnosti stydí za svou náboženskou příslušnost a dokonce se o ní bojí mluvit. Křesťanské svátky a oslavy jsou odstraňovány nebo se jim dávají neutrální jména, jako by se za ony křesťanské svátky styděli. Takto je hlubší mravní hodnota těchto oslav ukrývána ze zorného pole. A tyto země se snaží vnutit tento model jiným zemím. Jsem hluboce přesvědčen, že takto žít povede přímo k tomu, že kultura bude degradována a vrácena do primitivního stavu. A to demografickou a morální krizi Západu ještě prohlubuje. Dnes takřka všechny země Západu nemohou reprodukčně přežít, dokonce ani s přílivem populace skrze imigraci. Jaký by zde mohl být jasnější důkaz o morální krizi na Západě, než tato neschopnost se reprodukovat?

Bez morálních hodnot, jež jsou zakořeněny v křesťanství a jiných světových náboženstvích, bez pravidel a morálních hodnot, jež byly formovány a rozvíjeny po tisíce let, lidé nevyhnutelně ztrácejí svou lidskou důstojnost. Pokud jde o nás, myslíme si, že je správné a přirozené hájit tyto morální hodnoty pocházející z křesťanství. Musíme respektovat právo na sebeurčení všech menšin, ale stejně tak nemohou a nesmí být jakékoliv pochyby o právech většiny.

Zároveň, když pozorujeme tento úpadek na národní úrovni na Západě, pozorujeme na mezinárodní úrovni pokus unifikovat svět v souladu s unipolárním modelem, relativizovat a odstranit instituce mezinárodního práva a národní suverenity. V takovém unipolárním unifikovaném světě neexistuje žádné místo pro svrchované státy, protože takový svět vyžaduje pouze vazaly. Z historické perspektivy by takový unipolární svět znamenal vzdát se své vlastní identity a Bohem stvořené rozmanitosti.

Kyrie Eleison

Zdroj: The St. Marcel Initiative

Překlad: D. Grof