Komentář Eleison DX – Církevní prognózy (2017)
(510)
22. dubna
2017
CÍRKEVNÍ PROGNÓZY
Jak se dalo očekávat, nenastala
žádná malá čtenářská reakce na portrét „pomalu upadajícího“ Bratrstva sv. Pia
X., jak byl prezentován ve dvou nedávných vydáních těchto „Komentářů“. Reakce
ukazuje, že ne všichni katolíci jsou slepí či nemyslící. Zde se zamýšlejí dva
čtenáři, jeden o blízké budoucnosti Bratrstva, druhý o vzdálenější budoucnosti
Církve. Zde je první:
„Destabilizace,
zmatení a změkčení v myšlení kněží a laiků Bratrstva bude bohužel
pokračovat, a pro mnohé se stane dokonce ještě bolestnějším, protože současné
vedení Bratrstva setrvá a bude přímo pokračovat ve hře, kterou se
semikonzervativci rozehrálo. Vysvěcení „naléhavě potřebných“ (biskup Tissier)
biskupů, nebude zmiňováno. A když se volbě vrcholných představitelů Bratrstva
na generální kapitule, která by normálně měla nastat v červenci 2018, již
nelze vyhnout, současní vůdci Bratrstva předem učiní vše, co je v jejich
moci, aby se ujistili, že jejich snaha o uznání ze strany Říma bude pokračovat
bez přerušení.“
V závislosti na tom, kolik
modliteb se odříká za záchranu pevnosti pravé Víry zbudované arcibiskupem
Lefebvrem, může Všemohoucí Bůh zázračně zasáhnout, aby ji zachránil, ale lidsky
řečeno by člověk řekl, že rozklad příliš pokročil na to, aby byla zachráněna. A
tak celosvětový apoštolát Bratrstva naléhavě potřebuje nějaké nové a mladší
biskupy, jak však mají být vybráni, aby sloužili pravé protikoncilní Víře, aniž
by si znepřátelili koncilní Římany, kteří jediní mohou Bratrstvu dát uznání, o
nějž tak zoufale usiluje vedení Bratrstva v Menzingenu? Arcibiskup
Lefebvre v roce 1988 řekl, že tato snaha by byla pro Bratrstvo „Operací
sebevražda“, ale odkdy se vytrvale bojující liberálové vzdali? Tažení za jejich
báječný nový světový pořádek je jejich skutečným náboženstvím; zapomeňte na
katolicismus.
Druhý čtenář se domnívá, že
sebevražda Bratrstva je hotová věc a dívá se dále do budoucnosti Víry bez
Bratrstva, více z Božího pohledu.
„Mlčení
přicházející v současnosti z Écônu a týkající se “regularizace“, je
ohlušující. Zdálo by se, že dohoda je ve skutečnosti “fait accompli“.
V tom případě můžeme svou pozornost nyní obrátit k dlouhé cestě
zotavení a péče, kterou budou tradičně katoličtí běženci jistě potřebovat.
Obnovu řádu z chaosu a záchranný člun, jehož se lze chytit, když
potápějící se loď Říma podtlakem stahuje ty, kteří jsou slabí ve víře, na dno
moře. Zmenšuje se Víra nebo se jen očišťuje od těch, kteří jsou nevěrní? Bůh
nám pomáhej!“
Když myslíme na budoucnost Církve
dnes, mějme na paměti, že situace je tak dramatická, že „všechny sázky jsou
uzavřeny“, což znamená, že [ji] nikdo nezná, protože, jestliže se Bratrstvo,
které pro pravou Víru 40 let fungovalo jako bójka, skutečně potápí, co potom
koncilnímu Římu zabraňuje, aby stáhnul ty, kteří jsou slabí ve víře, na dno
moře? Bůh je však Bůh a může zasáhnout v kterékoliv chvíli a různými
způsoby, aby přerušil překotné směřování Své Církve ke zničení. Nicméně se
lidský pesimismus tohoto čtenáře zdá právě teď dobře odůvodněný.
Méně snadno pochopitelný je jeho
optimismus pro budoucnost obnovení řádu a spuštění záchranného člunu, jestliže
papež zůstane koncilní. Protože jestliže existuje nějaká lekce, která by se
měla vyvodit z historie „Odporu“ od roku 2012, je to krajní obtížnost
založení katolického díla bez schválení ze strany toho, co se přinejmenším jeví
být oficiální Církví. Katolická Pravda je nesmírně silná sama o sobě, ale bez
podpory a ochrany katolické autority, která je autoritou Našeho Pána, zůstává Pravda
velmi zranitelná. Například v rámci autority se může kněz snadno podřídit
věci, s níž nesouhlasí, ale vně jakéhokoliv takového rámce může snadno
rozporovat moudrost nejrozumnějších věcí.
Trpělivost. Tento problém je
neřešitelný. Modleme se a čekejme na Všemohoucího Boha, aby nás všechny ohromil
Svým řešením!
Kyrie
Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof