Potřebujeme kněze, aby propagovali
fatimské poselství (2016)
P. Nicholas Gruner
Poznámka Fatima Crusader: Následující výňatky byly převzaty z televizního programu
k tématu Fatimského kněžského hnutí. Slova otce Grunera jsou jako vždy
nadčasová.
***
Jestliže
chceme, aby nás Kristus miloval, měli bychom přijmout duchovní mateřství, které
Kristus dává Blahoslavené Panně Marii nad námi, a to tak, že pokud chceme být
milovanými učedníky – a my všichni bychom měli být milovanými učedníky – pak
bychom měli přijmout Kristovu vůli, aby se Ona stala naší duchovní Matkou.
Blahoslavená
Panna Maria přišla s poselstvím pro Církev ve Fatimě. Svatý Tomáš nám
říká, že Bůh posílá proroky nebo posly ke každé generaci, aby připomněl
věřícím, co musí učinit, aby spasili své duše. Takže proroctvím a prorokem naší
doby par excellence je Naše Paní
Fatimská a Její poselství je tedy poselstvím pro naši dobu.
Bohužel až
do nynějška nám slova Naší Paní nebo přesněji slova sestry Lucie říkají: „Naše
Paní je velice smutná, protože nikdo nevěnuje pozornost Jejímu poselství.“
Sestra Lucie poukazuje na to, že většina lidí mu nevěnovala dost pozornosti:
„Ani špatní, ani dobří.“
To řekla
před více než padesáti lety, ale je to dokonce ještě pravdivější dnes než to
bylo v roce 1957. To, co potřebujeme, jsou kněží, kteří budou propagovat fatimské poselství.
Já propaguji
fatimské poselství a jsem si jistý, že bych to mohl dělat lépe, ale dokonce i
kdybych to dělal dokonale, nemyslím si, že by to stačilo. Jsem jen jeden kněz. Byl
jsem schopen udělat velké množství práce v této oblasti, jen si však
představte, kdyby zde bylo sto kněží, každý se svým vlastním malým fatimským
apoštolátem. Jsme úspěšní díky milosti Boží a jistě i díky pomoci našich přátel
a stoupenců.
Zvýšili jsme
počet obětovaných růženců o několik milionů. Kdyby jej každý kněz mohl zvýšit o
milion růženců, měli bychom stovky milionů růženců obětovaných za vyplnění
požadavku Naší Paní.
To by jistě
mělo ohromný dopad na to, aby se provedlo zasvěcení Ruska, a to ani nezmiňuji,
kdybychom měli více kněží, kteří by pomáhali dostat tam více knih, letáků a
brožurek. A i když jsme přeložili některé z našich materiálů do šesti
jazyků, stále existuje mnoho jiných míst, jež těmito jazyky nedosáhneme – ale s pomocí
více kněží bychom mohli.
Sestavili jsme
příručku, jež formuluje některé dosti specifické zásady pro kněze, kterých se
mají ve Fatimském kněžském hnutí
držet. Není to jen: „Vyrazte a hlásejte Fatimu – na shledanou později.“
Znát, předávat a hájit dogmata Víry
Můžete se
zeptat: „Co to má co dělat s Fatimou?“ Nu, především na začátku třetího
poselství, ve slovech Naší Paní, se říká: „V Portugalsku bude dogma Víry vždy
zachováno,“ což, jak dobře víte, nepřímo říká, že ve všech ostatních částech
světa dogma Víry nebude zachováno.
Sama Naše
Paní říká: „Podívej, zachování dogmatu Víry je důležité!“ A proč je důležité?
Protože Náš Pán říká: „Až přijde Syn člověka na konci času, nalezne ještě víru
na zemi?“ Dogmata jsou tím, co stručně shrnuje učení Krista, řekněme, ve velmi
precizním jazyce a jeho dogmatické terminologii. Neexistuje pak žádné mylné
chápání.
Když máte
podepsat smlouvu, máte velmi precizní jazyk. Podepíšete ji a v takovém
případě pak říkáte: „Nyní obě strany přesně vědí, co každá podepisuje a
s čím souhlasí.“ A to dělá dogmatická teologie. V podstatě bere
výrazy Písma svatého a další obecné části těchto výrazů a sestavuje je do
formulací, které mají pouze jeden
smysl.
Zjevně všichni
pochopí tohle: Ráno vstanete a požádáte o kávu. Nepožádali jste o čaj,
nepožádali jste o vejce, požádali jste o kávu. Víte, o co jste požádali. Když
to tedy můžeme dělat ve svém každodenním životě od chvíle, kdy jsme vstali, až
do chvíle, kdy jdeme spát, můžeme to také udělat v nejdůležitější věci,
kterou ve svém životě děláme – v našem vztahu k Bohu. Jestliže to
tedy můžeme dělat v naších vztazích s druhými a když spolu mluvíme,
jistě to můžeme udělat i když mluvíme k Bohu. Proto jsou nauka a dogma pro
fatimské poselství podstatné – protože Naše Paní přišla varovat před útokem na
dogma.
Je klíčové, aby kněží, kteří se podílí na tomto
Fatimském kněžském hnutí, neustále propagovali nauku řádného učitelského úřadu
Církve, která platí po staletí – [nauku] že je Maria Prostřednicí všech
milostí.
Tam je
nauka. Mnoho kněží a jistě i mnozí věřící nevědí, že je to dogma, protože
nebylo formálně definováno. Existují však dva způsoby, jakými je dogma
neomylné. Jeden je skrze formální slavnostní definici, která se nazývá
prohlášení papeže ex cathedra. Ale
toto je jedno z dogmat, které takto nebylo vyučováno.
Avšak na
Prvním vatikánském koncilu – a od koncilu v roce 1870 – se zdůrazňuje, že
existují dogmata vyučovaná neomylně řádným a univerzálním učitelským úřadem
Církve. To znamená to, co Církev vždy učila všude ve všech dobách. Papež Lev
XIII. říká: „Všechny milosti k nám přicházejí od Boha Otce skrze posvěcené
Lidství Ježíše Krista skrze ruce Blahoslavené Panny Marie a k nám skrze
Církev.“
Někteří
katolíci mají potíž přijmout, že Boží milost k nám přichází skrze Marii
jakožto Prostřednici. Když se však nad tím chvíli zamyslí – zamyslí se ohledně
spásy lidstva – určitě pochází od Ježíše Krista, byla však, když o tom hovoříme
chronologicky, prvně svěřena Blahoslavené Panně Marii, aby nás Kristus spasil.
On musel prolít Svou Krev. Jak se říká v Písmu svatém, není spásy bez prolití
krve. Není vykoupení hříchu bez prolití krve.
Kristus nám
tedy dává spásu skrze prolití Své Krve; odkud však dostal Svou Krev? Dostal
Svou Krev, protože se stal člověkem. Jako Bůh nemohl prolít Svou Krev, takže
Druhá osoba Blahoslavené Trojice Boží se stala člověkem. Jak se stala člověkem?
Gabriel Archanděl pro Ježíše požádal o souhlas Blahoslavenou Pannu Marii, aby
byla Jeho Matkou.
Je doslova
jedním tělem s Pannou Marií. Byl Jejím tělem a krví. Faktem je, že také
musel být z Adamova těla. Vidíte, že Adam a Eva jsou tělesně otcem a
matkou celého lidstva. A tak, když se stal Synem Panny Marie, stal se i Synem
Adama. Adam zhřešil, a proto vykoupení musí být skrze Adamova Syna.
S ohledem na to, jak bere naši svobodnou vůli, by se tedy nestal
člověkem Blahoslavené Panny, aniž by Ona řekla: „Ano“.
Ona musela
říct „ano“ před tím, než se stal člověkem. Celá spása tedy byla svěřena Jí a
čekalo se, až řekne: „Ano“. Kristus k nám přišel pouze skrze Marii
samotnou Boží Vůlí.
Proto je
tedy patřičné, že nyní, když Kristus vstoupil na nebesa a na Církev sestoupil
Duch Svatý, poslal nám On Ducha Svatého s milostmi, jež nám Bůh dává, také
skrze Marii.
Je to jen
díky milosti Boží, milosti Boží, kterou pro nás získal Kristus a zvláště skrze
Svou oběť na Kříži – je to jen skrze Krista – že máme milost. Ale jen skrze
Marii máme Krista, a Kristus pro nás mohl získat tuto milost.
Náš Pán na
Kříži řekl Janovi, učedníkovi, kterého velice miloval: „Hle, tvá Matka.“ Řekl
to nejen Janovi, ale celému lidstvu. A tak, chceme-li, aby nás Kristus miloval,
měli bychom přijmout duchovní mateřství, které Kristus dává Blahoslavené Panně
Marii nad námi skrze samu skutečnost, že jestliže máme být milovaným učedníkem
– a my bychom všichni měli být milovanými učedníky – pak bychom měli přijmout
Kristovu Vůli, že Ona se stane naší duchovní Matkou.
I koncil ve
skutečnosti poukazuje na to, že Ona je naší Matkou, protože Ona nás rodí do
života posvěcující milosti; a slovo, které je užito v latině, je generavit. Zjistil jsem, že toto slovo
není vytvořeno z ničeho; pochází z evangelia sv. Jana 3:3, kde se
říká: „Nenarodí-li se kdo znova z vody a z Ducha Svatého...“ Člověk se
znovu rodí skrze svůj křest, když je pokřtěn knězem. Znovu se rodí z vody
a Ducha Svatého. V tutéž chvíli jej Maria rodí do života posvěcující
milosti. Což je poněkud obtížné vysvětlit.
Jiný pohled,
jak se na to podívat je, že lidé nás vždy žádají, abychom se za ně modlili. Kdo
lepší by se za nás měl modlit, než sama Matka Boží? Dokonce i Luther hovořil o
Panně Marii jako o Matce Boží. Efeský koncil v roce 431 definoval, že
Maria je skutečně Matka Boží.
To nás vede
k fatimskému poselství. Mariino zprostředkování je nedílnou součástí
fatimského poselství, což je zřejmé, protože Ona přichází na zem a říká, že
duše budou spaseny a na zemi bude mír, jestliže Rusko bude zasvěceno Jejímu
Neposkvrněnému Srdci. Bůh sám nám tedy posílá poselství, že Církvi a celému
lidstvu poskytne tyto výjimečné milosti pouze, jestliže budeme ctít Jeho Matku.
Existují konkrétní způsoby předávání fatimského poselství
Částí tohoto
hnutí je, že každý kněz by měl propagovat, jakkoliv může, detaily fatimského
poselství, proroctví, která činí, přísliby, které nabízí, a varování ohledně
omylů, o nichž nám říká.
Co je
především povoláním kněze? Kněz s lidmi řeší věci týkající se Boha. Myslím
si, že svatý Pavel o nich mluví jako o svého druhu velvyslancích Boha u lidí.
Jeho záměrem je a má se snažit o to, aby spasil duše. Je tedy Boží
Prozřetelností, že každý kněz komunikuje s někým dalším. Dokonce i kněz
poustevník pravděpodobně musí strávit část svého života prostě modlitbou za
hříšníky, i když jich příliš mnoho nepotkává, pokud vůbec nějaké potkává.
Skutečností však je, že většina kněží komunikuje s lidmi. Ve světě
existuje 405 tisíc katolických kněží a jedna miliarda věřících. Takže na
jednoho kněze připadá průměrně 2470 lidí.
Slyšel jsem
tuto otázku: „Jsem jen farní kněz. Mám všechny ty povinnosti. Jak mám najít čas
organizovat fatimský apoštolát?“ Ve farnosti vždy existují nějací lidé, kteří
mají více času a jsou ochotní pomoci. Mohl by se zeptat: „Vy přicházíte na mši
každý den. Mohl byste vést růženec patnáct minut před začátkem mše?“
Pokaždé,
když se Naše Paní zjevila ve Fatimě, řekla: „Modlete se růženec.“ „Mohly byste
se, Mé drahé děti, modlit růženec?“ „Modlete se růženec každý den.“ Takže kněz
může sehnat ve své farnosti deset lidí, kteří přichází na mši každý den, nebo
sto, nebo kolik jich je, aby mu pomohli s vedením růžence. Může také tutéž
nebo jinou osobu požádat: „Proč nezačít růženec ve vaší čtvrti?“ A ti lidé by
to mohli dělat například s intencí zasvěcení Ruska. Kněz také může sloužit
mše za zasvěcení Ruska a odtajnění třetího tajemství; nebo může sloužit mši
s intencí za vítězství Blahoslavené Panny Marie, nebo za mír ve světě.
Náš Pán
řekl: „Mnoho se modlete za Svatého Otce, aby jej [zasvěcení] provedl.“ Můžeme
se tedy modlit za Svatého Otce. Kněz by také mohl založit farní skupinu oddanou
šíření povědomí o fatimském poselství a tomu, aby se žilo.
Sestra Lucie
nám řekla, že bychom neměli čekat na papeže. Nečekejte na biskupy až vydají
příkazy v této oblasti. Musíme jednat sami. Musíme se napravit sami.
Musíme zachránit sebe a lidi na své cestě. Neřekla však: „Nečekejte na kněze.“
Kněží jsou v podstatě v předních liniích tohoto boje.
To, co chci
říct, je, že jestliže kněz nebude iniciovat toto hnutí, aby přiměl vedení
Církve udělat to, co fatimské poselství požaduje, kdo to udělá? Jestliže
[kněží] v tomto selžou, nestane se to.
Jsme blízko
stému výročí od chvíle, kdy se Naše Paní zjevila ve Fatimě, a čas vyprší.
Situace ve světě se zhoršuje. Naše Paní řekla: „Budou-li Mé požadavky splněny,
Rusko se obrátí a bude mír.“ Ale varovala: „Pokud Mé požadavky NEBUDOU splněny,
pak budou vyhlazeny celé národy.“ Je to tedy v tuto chvíli na knězích,
jako to ve skutečnosti bylo vždy.
Událost ve
Fatimě je zajisté pravdivým příběhem a povzbuzuje mnoho lidí, aby byli oddáni
Naší Paní a aby byli oddáni Našemu Pánu prostě tím, že si pamatují mateřská
gesta Naší Paní, a také Její mateřský vztah s dětmi, když s nimi
hovořila ve Fatimě. Je to však víc než jen příběh, je to víc než jen něco, co
má povzbudit vaši zbožnost. Je to prorocké poselství celosvětové důležitosti.
V sázce
je nejen samotná existence národů, ale také svoboda celého světa. Sestra Lucie
nám říká, že: „Rusko bude nástrojem trestu, zvoleným nebem k potrestání
celého světa za jeho hříchy, jestliže předem nedosáhneme obrácení tohoto
ubohého národa.“ Ale jediným způsobem, jak dosáhnout toto obrácení, je skrze
zasvěcení Ruska. Fatimské kněžské hnutí je iniciativou z Fatimského centra
k podpoře větší poslušnosti k fatimskému poselství mezi katolickými
kněžími světa.
Toto hnutí
však není jen pro kněze, laici se mohou také účastnit – ne tím, že se stanou,
jak bychom mohli říct, „členy s členským průkazem“ – ale prostě tím, že
budou ve svých životech plnit pět základních bodů Fatimského kněžského hnutí.
- Naprosté
zastávání dogmat Víry, jak byla neomylně definována učitelským úřadem
Církve;
- Věřit a
hlásat neměnnou nauku řádného a mimořádného učitelského úřadu Církve o
zvláštní roli Naší Paní jakožto Prostřednice všech milostí;
- Chápat
a propagovat úplné fatimské poselství;
- Pevně
usilovat o skutečné zasvěcení Ruska jmenovitě při veřejném obřadu vedeném
papežem a všemi biskupy světa v poslušnosti k Naší Paní Fatimské
a Jejímu Božskému Synu;
- Žít
fatimské poselství ve svém každodenním životě a propagovat jej slovem i
příkladem.
Aby se
dosáhlo zasvěcení Ruska, musí se kněží mnohem více zapojit. Povzbuzujte své
farní kněze, aby se připojili k Fatimskému kněžskému hnutí.
Napište nám a
požádejte nás o více informací. Rádi vám je pošleme.
Bůh vám
žehnej. Modlete se růženec každý den.
***
Více
informací na info@fatima.org.
Zdroj: Fatima Crusader
Překlad: D.
Grof