▼

sobota 17. prosince 2016

Komentář Eleison CDXCII – Rozlišujte, rozeznávejte (2016)


Komentář Eleison CDXCII – Rozlišujte, rozeznávejte (2016)
(492)
17. prosince 2016
ROZLIŠUJTE, ROZEZNÁVEJTE
Jestliže se má věřit zjevně závažnému důkazu, že se v rámci Novus Ordo mše (NOM) dějí zázraky – a takové zázraky se dokonce mohou stávat často, jeden z posledních se zdá pocházet z Božího hodu vánočního z roku 2013 z Legnice, která je také v Polsku (http://www.garabandal.org/News/Adoration_of_the_Blessed_Sacrament.shtml) – pak se skutečně někteří z nás musí znovu zamyslet. Takto to formuluje jeden čtenář: „Bůh si nemůže protiřečit, takže jeho zázraky nemohou protiřečit nauce jeho Církve. NOM se však odchyluje od základní nauky o mši. Tyto zázraky jsou tudíž buďto falešné, nebo je NOM od Boha. Jaké je v takovém případě ospravedlnění toho, že tradicionalisté lnou k Tradici? Protože je-li NOM v nitru Novocírkve potvrzován zázraky, pak je i Novocírkev potvrzována Bohem a novopapeži, a já je musím uposlechnout. Nemohu si vybírat, že ne?“ Ano, můžete, a nejen můžete, ale musíte, abyste splnil svou absolutní povinnost udržet si Víru.
Je tomu tak proto, že jiným jménem pro „vybírání si“ je „rozlišování“. Všichni z nás musí celý den rozlišovat. To je zdravý rozum a je to to, co sv. Tomáš Akvinský dělá od počátku do konce své podivuhodné Summa Theologiae. Podívejme se blíže na argument našeho přítele.
Základním jádrem sporu je NOM. NOM je mešní ritus, kniha mající stovky, ne-li tisíce stran, a obsahující mnoho věcí. Z katolického pohledu je tento ritus jako celek nesporně špatný, protože radikálně mění pojetí mše od toho, že je [mše] smírnou obětí zaměřenou na Boha, k tomu, že je to pokrm společenství zaměřený na člověka. Protože většina katolíků prožívá své náboženství navštěvováním mše, pak když se jako takové změní její pojetí, fakticky se změní i jejich náboženství. Proto je NOM hlavním ničitelem pravé Církve a hlavním motorem Novocírkve. Proto je NOM jako celek nejen špatný, ale skutečně velmi špatný.
To však neznamená, že všechny jeho části, jakožto části, jsou špatné. Jakožto části jsou některé ještě katolické, protože takovými musely být, aby, když byl NOM v roce 1969 zaveden, oklamaly kněze, že se zásadně neliší od tridentského ritu mše, zvláště v konsekraci. Jinak by jej odmítli, a nemohl by odvést svou práci při ničení Církve. NOM je tedy, pokud jde o jeho části, částečně dobrý a částečně špatný, zatímco jako celek je to dvojznačné, záludné, podvodné dílo.
Avšak pokud jde o lidi „čistému je vše čisté“ (Tit. I,15), a tak nevinným duším, které si ještě nejsou vědomé jeho vnitřního nebezpečí pro Víru, může skrze svou konsekraci a dobré části ještě poskytovat milost a duchovní potravu, zvláště když jsou méně potlačené díky knězi, který tyto dvojznačnosti, nakolik je to možné, činí katolickými. A pokud jde o Boha, ten „píše rovně i na křivých řádcích“, jak říká přísloví, takže špatné části NOM mu nemusí bránit činit zázraky u katolických částí, aby sytil nevinné a varoval provinilé.
Proto je NOM na jednu stranu jako celek velmi špatný a tradicionalisté jsou naprosto nezbytní pro Církev, aby svědčili o jeho špatnosti a aby učinili dostupnou pravou mši pro chvíli, kdy se duše probudí ohledně špatnosti NOM, což ony v různém čase a s různou rychlostí činí, a aby si takové duše mohly zachovat Víru a přečkat krizi. Na druhou stranu je NOM v [některých] částech ještě dostatečně dobrý, aby sytil nevinné duše a aby umožnil Bohu dělat zázraky, také pro nasycení duší nebo aby je varoval. Bůh tedy tímto nepotvrzuje ani NOM jako celek, ani Novocírkev jako celek, ani novopapeže celkově, ale spoléhá na mě, že použiju mozek a Víru, které mi dal, abych rozlišoval dobré od zlého. On ve svém nádherném nebi nechce žádné nemyslící roboty!
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof