Skrze
ně svítí slunce (2015)
Kázání P. Martina Fuchse
v Praze 15. listopadu 2015
Jedna matka navštívila
vesnický kostel se svým malým synem Petrem a odpovídala na jeho otázky o
gotických oknech, skrze něž svítilo slunce: „Mami,“ zeptal se, „kdo je tohle?“
– „To je Ambrož, světec,“ odpověděla. – „A tohle?“ – „To je svatá Alžběta.
Pomáhala chudým a nemocným lidem.“ – „A tohle?“ – „To je svatý Petr, první
papež, který je také svatý.“ A takto pokračovali od okna k oknu.
O několik dní později
se učitel zeptal dětí: „Jakým člověkem je světec?“ Petřík odpověděl: „Světec je
člověk, skrze nějž svítí slunce.“
Jaká vynikající
odpověď! Světec je člověk, skrze nějž svítí Boží světlo, člověk, který opravdu
následoval Krista.
Jaký
je pojem světce v katolické Církvi?
Světec je katolík,
jehož jméno je vepsáno (zaznamenáno) na seznamu Božích přátel kvůli jeho
heroickým ctnostem a zázrakům, které Bůh po světcově smrti učinil pro jeho
oslavu. Protože je světec příkladem a odkazuje na pravou Církev, musí být
katolíkem. Protestanti a anglikáni nemohou být svatořečeni.
V Písmu svatém
jsou křesťané často nazýváni světci. Svatý Pavel například ve svých listech
říká: „Všichni svatí tě zdraví.“ (2 Kor 13:12) a o sobě: „Mně, nejmenšímu ze
všech svatých...“ (Ef 3:8).
Dogmaticky řečeno, všichni
křesťané, kteří jsou ve stavu posvěcující milosti, jsou nazýváni svatými.
Proces svatořečení se otevírá v diecézi, v níž křesťan zemřel
v pověsti svatosti. Když je proces otevřen, zesnulý je nazýván „sluhou
Božím“.
Světci musí mít Božské
i mravní ctnosti v heroickém stupni. Zvláštní pozornost se věnuje
profesním ctnostem (zda soudce vynášel spravedlivé soudy, zda byl mnich
poslušný, zda byl biskup věrný katolické nauce atd.).
Když je toto šetření
úspěšně dokončeno, sluha Boží může být nazýván „Ctihodným“.
V současnosti se
musely stát alespoň dva zázraky na přímluvu tohoto světce od jeho smrti před
tím, než může být proces svatořečení otevřen. Zázraky, jež světec vykonal během
svého života, budou zaznamenány, ale dle Písma svatého nepostačují: „Mnozí mi
řeknou v onen den: ´Pane, Pane, copak jsme v tvém jménu neprorokovali
a v tvém jménu nevymítali zlé duchy a v tvém jménu nečinili mnoho
zázraků?´ A tehdy jim prohlásím: Nikdy jsem vás neznal, pryč ode mne, pachatelé
nepravosti!“ (Mt 7:22)
Po přešetření ctností a
prozkoumání jednoho zázraku bude sluha Boží blahořečen. Když je blahořečen,
může být v omezené míře veřejně uctíván na obrazech, relikviích a
v modlitbách.
O něco později, když se
udál druhý zázrak, přistoupí papež ke svatořečení. Sluha Boží pak může být
uctíván na obrazech, relikviích a v modlitbách na celém světě.
Kristus nás vyzývá,
abychom jej napodobovali a světci si to během svého života uvědomovali.
Existují však některé věci, které nesmíme napodobovat:
- Světci spáchali hříchy svou vlastní vinou, ale litovali jich! Tyto hříchy nesmíme napodobovat.
Kristus pokáral svatého
Petra, když nepřijímal utrpení Vykupitele.
Pokáral svatého Tomáše
za jeho nevíru a stejně tak i bratry Jana a Jakuba za jejich přílišnou
horlivost. (Lk 9:55)
Svatý Hieronymus
pokáral svatou Pavlínu pro její zatvrzelost při vnějším umrtvování.
Svatá Marie Magdalena a
také svatá Marie Egyptská žily před svým obrácením po léta jako prostitutky.
- Světci byli v omylu a hřešili bez viny.
Někteří světci Starého
zákona byli v omylu týkajícím se manželství a měli několik manželek
najednou: Abrahám měl dvě manželky, Jakub čtyři, David dvě a Šalamoun takřka
nepočítaně manželek.
Noe se opil, protože
ještě neznal účinky vína (Gen 9:21)
David věřil, že by mohl
v případě potřeby lhát (1 Král. 1:21).
Svatý Řehoř z Nyssy
byl v omylu ohledně věčnosti pekla.
Kněz jménem Hyppolit
žil v Antiochii. Po nějakou dobu byl pomýlený schizmatem novaciánů, ale
osvícen Boží milostí se vrátil k jednotě Církve a později vytrpěl
mučednictví pro svou víru.
Svatý Tomáš Akvinský se
mýlil ohledně Neposkvrněného početí.
Svatý Cyprián se mýlil
ohledně platnosti křtu nevěřících. Věřil, že je tento křest neplatný.
V době, kdy byli
tři papeži, sv. Vincenc Ferrerský a svatý Petr Lucemburský následovali špatného
papeže.
Svatý farář arský a svatý
Alois se příliš tvrdě postili, aby utrpěli újmu na těle.
Věroučné omyly se však
týkaly věcí, které v té době ještě nebyly dogmatizovány nebo jež byly
světci revokovány.
- Světci měli zvláštní přirozené vlohy nebo (lidské) slabosti.
Svatý Leopold Mandić
koktal.
Svatý Filip Neri byl
známý pro svou bystrost.
- Světci byli obdařeni výjimečnými tělesnými a duševními schopnostmi.
Svatý Don Bosco byl
řemeslný génius.
Svatý Tomáš Akvinský
byl schopen diktovat třem pisatelům zároveň.
- Světci byli disponováni výjimečnými milostmi a charismatem.
Svatý František
Xaverský měl vlohy pro jazyky.
Svatý František
z Assisi měl stigmata.
Svatý otec Pio se mohl
dívat do srdcí a měl dar bilokace.
Svatý Řehoř divotvůrce
mohl přemisťovat hory díky své víře.
Také povolání a
obrácení byla často doprovázena neobvyklými událostmi. Samuel slyšel hlas. (1
Král 3:1). Jonáš byl mořskou bouří vhozen do oceánu, když jej Bůh podruhé
povolal. (Jonáš 1-4), Šavel byl shozen z koně (Sk 9:4).
- Příležitostně světci činili něco, co porušovalo (odporovalo) křesťanské povinnosti nebo prozíravosti obecně, když si nemohli být jistí, že byli povoláni Bohem:
Abrahám chtěl obětovat
svého syna na hoře Moria.
Někteří světci hledali
mučednictví.
Jiní světci se vzdálili
od Církve a svátostí tak, že se uchýlili na osamělá místa.
Svatý bratr Klaus
opustil svou ženu a svých deset dětí a vedl kající život na osamělém místě.
Svatá Markéta z Cortony
si poškrábala svou tvář a kráčela městem se smyčkou na krku, aby pokořila sebe
sama.
Můžeme jen následovat
příkladu světců činěním věcí, které dělali jako světci. Světci jsou drahocenným
doplňkem Kristova příkladu, jeho, který nemohl žít ve všech společenských
postaveních, všech profesích a v každé situaci.
Nicméně Ježíš skrze
svou Božskou i lidskou dokonalost vždy zůstává nedostižným ideálem.
Církev říká: „Je dobré
a prospěšné vzývat světce a prosit je o jejich modlitby, jejich podporu a
jejich pomoc, abychom získali požehnání od Boha skrze Jeho Syna Ježíše Krista,
Našeho Pána, který je naším jediným Vykupitelem a Spasitelem.“ DH 1821
Sama Církev tak činí ve
mši svaté, v breviáři v početných modlitbách.
Studujme legendy
světců. Modleme se modlitby světců. Čtěme jejich spisy a kázání. Amen.
Překlad: D. Grof