Komentář Eleison CDXXXVI – Novus Ordo Missae I (2015)
(436)
21. listopadu
2015
NOVUS ORDO MISSAE I
„Fakta jsou svéhlavá
věc“ je proslulý citát druhého prezidenta Spojených států Johna Adamse
(1735-1826), „a ať jsou naše přání, naše sklony nebo příkazy našich tužeb
jakékoliv, nemohou změnit stav skutečností a důkazů.“ Pokud jde o nový mešní
řád zavedený v celé církvi latinského obřadu Pavlem VI. v roce 1969,
existují některá „svéhlavá“ fakta náchylná k znepokojování „přání a
sklonů“ katolíků lnoucích ke katolické Tradici. Nechme po sobě jdoucí vydání
těchto „Komentářů“ nejprve prezentovat některá tato fakta, za druhé se
podívejme, jak se dají vysvětlit s ohledem na katastrofální roli, kterou
NOM v posledních 46 letech sehrál při napomáhání katolíkům ztratit Víru, a
za třetí uvažme, jaké závěry musí rozumný katolík vyvodit. Nejprve některá
fakta:
18. srpna
1996 končil ve farním kostele Sv. Marie v centru Buenos Aires v Argentině
P. Alejandro Pezet podávání Svatého přijímání (na nové mši, samozřejmě), když
mu jedna žena řekla o odložené Hostii vzadu v kostele. Nějaký farník,
který přijal na ruku, ji musel upustit na své cestě z kostela a nechal ji
tam, když byla příliš ušpiněná, aby ji konzumoval [sebranou] ze země. P. Pezet
ji sebral, správně ji vložil do nádoby s vodou a umístil ji do
svatostánku, kde by se během několika dní normálně rozpustila a mohl by se jí
patřičně zbavit. Když však 26. srpna otevřel svatostánek, jaké bylo jeho
překvapení, když zjistil, že se Hostie změnila na krvavou hmotu. Fotky pořízené
o jedenáct dní později na příkaz biskupa Bergoglia ukázaly, že se značně
zvětšila. Tři roky byla tajně držena ve svatostánku, ale v roce 1999
tehdejší arcibiskup Bergoglio rozhodl provést vědeckou analýzu. 15. října 1999
dovolil za přítomnosti svědků Dr. Ricardu Castañonovi,
neuro-psycho fyziologovi schváleném Římem, aby odebral vzorek pro testování.
Dr. Castañon
vzal vzorek nejprve do forenzní laboratoře v San Franciscu, která
rozpoznala lidskou DNA. Jistý Dr. Lawrenc objevil bílé globule. Jistý Dr. Ardonidoli
v Itálii se domníval, že je to pravděpodobně srdeční tkáň. Jeden
australský profesor, John Walker, rozpoznal svalovou tkáň s neporušenými
bílými globulemi. Aby Dr. Castañon odstranil všechny pochyby,
uchýlil se k renomovanému kardiologovi a forenznímu patologovi
z univerzity Columbia z New Yorku, Dr. Federicu Zugibemu, aniž by mu řekl,
odkud vzorek pochází.
Cituje
se, že když se Dr. Zugibe podíval do mikroskopu, řekl: „Mohu vám říct přesně,
co to je. Je to část svalu, jenž se nachází na stěně levé srdeční komory, který
nutí srdce bít a dává tělu jeho život. Ve tkáni jsou promíchány bílé krvinky,
což mi za prvé říká, že srdce bylo živé ve chvíli, kdy byl vzorek odebrán,
protože bílé krvinky hynou vně živého organismu, a za druhé, že bílé krvinky
jdou na pomoc zranění, takže toto srdce trpělo. Tuto věc vídám u pacientů,
kteří byli biti do hrudníku.“ Když byl dotázán, jak dlouho by tyto krvinky
zůstaly naživu, kdyby pocházely ze vzorku uchovaném ve vodě, Dr. Zugibe
odpověděl, že by přestaly existovat během několika minut.
Když
byl arcibiskup Lefebvre v červnu 1976 na pokraji svěcení první velké
skupiny kněží FSSPX navzdory nesouhlasu Říma, přišel za ním jeden římský
oficiální činitel, aby mu slíbil ukončení všech problémů s Římem, jestliže
by odsloužil jeden NOM. Z principu, z věroučných důvodů, odmítnul.
Jak tedy mohl Všemohoucí Bůh učinit eucharistické zázraky u této a pro tuto
novou mši? Přečtěte si zde příští týden navrhovanou odpověď.
Kyrie
Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof