Komentář Eleison CDXXX – Pozitivní rady (2015)
(430)
10. října
2015
POZITIVNÍ RADY
Američané
mají rčení „přemýšlet vně krabice“. To znamená přemýšlet jinak, než člověk
obvykle přemýšlí. Existoval-li kdy čas „přemýšlet jinak než obvykle“, pak je to
nyní. Po šest nebo sedm století se lidstvo odvrací od Boha ve vývoji, který si
svobodně zvolilo a do nějž Bůh nezasahuje, aby jej zastavil, jak by snadno mohl
učinit, protože [Bůh] nám nedává svobodnou vůli, aby si ji znovu vzal. Také,
když nyní dovoluje, aby tento vývoj v naší vlastní době dosáhnul svého
logického závěru, musí doufat, že jak se krize prohlubuje a tlaky rostou, bude
čím dál více duší puzeno k tomu, aby přemýšlely jinak, než obvykle činí ve
svém materialismu, a tím, že to budou činit, dostanou se zpět na cestu do nebe.
Jak se
vyvine několik příštích let, zůstává Božím tajemstvím, zvláště termíny. Zdá se
však vysoce pravděpodobné, že předměstské a městské oblasti, kde žije většina
z nás, budou vážně destabilizovány, zaprvé proto, že tyto oblasti jsou
z velké části pohrouženy v materialismu a šťastně žijí bez Boha, což
musí přivolat jeho hněv, a zadruhé proto, že tyto oblasti jsou vnitřně
nestabilní, protože jsou odděleny od přírody a jsou umělé, závisející, pokud
jde o jídlo a přežití, stále více na křehkém systému supermarketů, pokud jde o
jakýkoliv klid a pořádek, na policejních silách, které mají podstav, pokud jde
o informace a komunikace, na zranitelných satelitech internetu, pokud jde o
střechu nad hlavou, na ničemných bankách.
Ve
skutečnosti teprve až krize opravdu udeří, doopravdy si uvědomíme, jak křehké
bylo naše okolí, které se zdálo tak přirozené jako příroda. Proto jistě dává
smysl pro obživu a přežití nakoupit do zásoby jídlo a vodu; pro informace a
poučení si pořídit rádio na baterky (s baterkami); pro zákon a pořádek se
předzásobit nějakými hmotnými prostředky sebeobrany, a navázat kontakt se svými bezprostředními
sousedy, jakkoliv málo si je člověk vybral, protože v nouzi skutečně
poznáš přátelé; a pro střechu nad hlavou, dostat se co nejrychleji, co nejdříve
z dluhu a ze spárů bankéřů, ačkoliv tady v tom již čas pokročil.
Jeden
katolický čtenář jde dál a navrhuje, aby se katolíci v dané oblasti
sdružili a vytvořili katolické útočiště, materiální i duchovni, jako
neviditelné z venku, kde však bude panovat radost z Víry uvnitř. Zdá
se to jako zvláštní myšlenka. Je to určitě „jiný než obvyklý způsob myšlení“.
Závisí to na počtu katolíků žijících blízko sebe, kteří sdílejí stejný pocit
naléhavosti, pokud jde o bezprostředně hrozící události. Je to však idea, jejíž
čas může teprve přijít. Nějaký „student“ by mohl dobře využít svůj čas na
„univerzitě“ tak, že by zpracoval dizertaci o tom, jak si katolíci udrželi Víru
za brutální komunistické represe. Globalismus ještě není fyzicky brutální, ale
to jej může učinit o to nebezpečnějším pro duše.
A nakonec
jeden kněz dává pár klasických návrhů duchovních prostředků, jež se mají potkat
se současnými duchovními potřebami, které jsou dost naléhavé dokonce i bez
vážných události, jež bezprostředně hrozí. Plných patnáct tajemství růžence
každý den má nebeskou záruku své účinnosti. Dvacetičtyřhodinový půst o chlebě a
vodě může dosáhnout zázraky. Tělesné dílo milosrdenství, např. skutečné almužny
skutečnému žebrákovi (což je obtížnější než vypsat šek) přitahuje milost. Totéž
činí duchovní dílo milosrdenství, jakým je předání katolického letáku nebo
zázračné medailky nekatolíkovi. Naprosté zdržení se internetu na jeden nebo
několik dní může zabrzdit zvyky plýtvání časem a může namísto toho vytvořit půl
hodiny, která je k dispozici pro rozjímání o Utrpení Našeho Pána, který jen
čeká a touží, abychom využili toho všeho, co vytrpěl.
Kyrie
Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof