Komentář Eleison CCCLXXXV – Žijící papeži (2014)
(385)
29. listopadu
2014
ŽIJÍCÍ PAPEŽI
29. ledna
1949 papež Pius XII. pronesl následující poznámky o důležitosti papeže: „Kdyby se jednoho dne – řečeno čistě
hypoteticky – měl materiální Řím zhroutit; kdyby tato vatikánská bazilika,
symbol jediné a vítězné katolické Církve měla pod svými ruinami pohřbít
historické poklady a posvátné hrobky, které obklopuje, ani tehdy by Církev
nebyla nijak zničena nebo zlomena. Kristův slib Petrovi by stále platil,
papežství by trvalo navždy, stejně jako Církev, jedna a nezničitelná, založená
na tehdy žijícím papeži.“
Protože jsou
tato slova klasickou naukou Církve (bylo doplněno jen podtržení) spočívající na
vlastních slovech Našeho Pána (Mt. XVI, 16-18), pak je jen malým zázrakem,
jestliže již od roku 1962, kdy se žijící papeži stali koncilními, jsou miliony
a miliony katolíků hnáni k tomu stát se stejně tak koncilními a
liberálními. Jedinou cestou ven z tohoto problému, kterou sedesvakantisté
vidí, je popření toho, že koncilní papeži jsou vůbec papeži, což se může zdát
být rozumné, většině katolíků se však zdá být ještě rozumnější, že Církev
ustavená Bohem, aby spočívala na žijícím papeži, nemohla poslední půl století
(1962-2014) existovat bez něj.
Je snadné
chápat, jak úpadek křesťanské civilizace od vrcholného středověku vedl
k současné zkaženosti žijících papežů. Je snadné chápat, jak Bůh mohl
dovolit tuto děsivou zkaženost, aby potrestal ten děsivý úpadek. Méně snadné je
pochopit, jak Církev může stále žít, když žijící papeži, na nichž je založena,
jsou přesvědčeni, že liberalismus, válka proti Bohu, je katolický. Vlastními
slovy Našeho Pána: Nemůže dobrý strom
nésti špatné ovoce, ani špatný strom nésti dobré ovoce. (Mt. VII, 18)
Ale strom
napůl dobrý, napůl špatný může nést ovoce napůl dobré, napůl špatné. Celkově
vzato je směs dobrého a špatného špatná, to však neznamená, že vzato část po
části jsou dobré části této směsi stejně špatné jako její špatné části.
Rakovina v játrech mě zabije, to však neznamená, že mám rakovinu
v plicích. Žádný žijící duchovní, o nic více než jakýkoliv živý člověk,
není úplně dobrý nebo úplně špatný. My všichni jsme proměnlivá směs až do dne,
kdy umřeme. Mohl tedy vůbec kdy existovat žijící papež, jehož ovoce bylo zcela
zlé? Jedinou odpovědí může být „ne“. V tom případě katolická Církev
posledních 50 let mohla zpola žít z napůl dobrého ovoce koncilních papežů,
s polovičním životem, který Bůh dopustil k očištění své Církve, ale u
nějž by nikdy nedopustil zajít tak daleko, aby zabil jeho Církev.
A tak
například Pavel VI. plakal z nedostatku povolání. Benedikt XVI. toužil po
Tradici. Dokonce i papež František jistě zamýšlí přivést lidi k Bohu, když
stahuje Boha dolů k lidem. Koncilní papeži se tedy strašlivě mýlí ve svých
idejích a jsou fatálně dvojznační ve Víře, kde mají být naprosto jednoznační. Církev
pod nimi umírala a umírá, ale kterékoliv části v nich jsou ještě dobré, ty
umožnily, aby Církev pokračovala, a oni jsou potřeba jako živé hlavy, aby
pokračovalo tělo živé Církve, jak řekl Pius XII. Nebojme se tedy, že jim bude
dovoleno zlikvidovat Církev, ale co se nás týká, zuby nehty bojujme proti
jejich liberalismu a modleme se za jejich návrat ke katolickému zdravému
rozumu, protože je potřebujeme pro život naší Církve.
Kyrie
Eleison
Zdroj: http://www.dinoscopus.org
Překlad: D. Grof