Ke
„kanonickému uznání tolerance“ ad tempus (2014)
Ze zpravodaje
dominikánů z Avrillé č. 87, 13. května 2014
Ve vydání Le Rocher,
zpravodaje Švýcarského distriktu FSSPX, (č. 88) z dubna-května, biskup
Fellay na otázku o případné dohodě s Římem odpověděl: „Právě teď [tj. pod
papežem Františkem] by to bylo nerozumné.“ Plně souhlasíme. Také si myslíme, že
by to bylo nerozumné stejně jako pod papeži Janem Pavlem II. a Benediktem XVI.
Stačí jen zapřemýšlet nad všemi těmi, jež dohodu s koncilní církví
uzavřeli, a kteří všichni bez výjimky zradili boj za víru.
Nicméně navzdory těmto
poznámkám biskup Fellay seminaristům v Zaitzkofenu v Německu zároveň
oznámil, že kdyby sám Řím souhlasil s uznáním Bratrstva, nechápe, proč by
to měl odmítnout. Jeden z [jeho] asistentů krátce poté o této zprávě
s nadšením informoval představené řeholních komunit a vysvětlil jim, že
toto uznání by bylo ad tempus (dočasně). Autorita Bratrstva potvrdila, že
biskup Fellay doufá obdržet uznání tolerance.
Vydání časopisu Angelus
z dubna 2014 již připravuje půdu pro věřící:
„Pro Bratrstvo je
nerealistické čekat, až se Římané plně naukově obrátí, aby se mohlo vydat do
jejich rukou... FSSPX si tak dlouho udržovalo odstup od Říma, že riskuje, že
ztratí katolický smysl hierarchie, poslušnosti a autority.“
I když nechápeme, jak
by „kanonické uznání“ nebylo šílené, kdežto „dohoda“ s Římem by byla,
vedou nás tato tvrzení a tato nová perspektiva k několika úvahám:
-
Když jde o víru, není postupné obrácení
možné, na rozdíl od toho, co se děje, když jde pouze o mravy. Člověk buď víru
má, nebo nemá. Popření jediné pravdy stačí k tomu, aby ztratil celou
katolickou víru. Jediným řešením jak se přiblížit Římu, je čekat na jeho úplné
obrácení.
-
Udržovat si svůj odstup od
modernistického a odpadlického Říma je jediná cesta, jak si udržet svou víru
neporušenou. To zahrnuje i víru v Petrův primát. Není tedy třeba se vůbec
obávat: neztratili jsme smysl hierarchie a autority.
-
Kanonické uznání ad tempus by zaručovalo
pouze podmínečnost, kdy je člověk „svobodný“, dokud se dobře chová...Řím nebude
tolerovat útoky na kroky papeže, ani to, aby se veřejně říkalo, že lidé nesmí
navštěvovat novou „mši“, to, že Jan Pavel II. není světcem atd. Když P. de
Cacqueray napsal vynikající text proti Assisi IV (česky zde),
kardinál Levada řekl biskupovi Fellaymu, že je to nepřijatelné, a výsledkem
bylo, že Generální dům pak zůstal mlčet a nevydal jediné oficiální prohlášení
proti tomuto pohoršlivému setkání. Kanonické uznání by nevyhnutelně bylo
odsouzením k mlčení, jak beze stínu pochybnosti prokázala historie
společenství Ecclesia Dei (český souhrn například zde).
Jakmile se kněz opováží porušit mlčení a zaútočí na mnohá pohoršení
modernistického Říma, bude nemilosrdně sankcionován Generálním domem [FSSPX],
který učiní vše, co je v jeho silách, aby si udržel „oficiální uznání“, po
kterém se tolik touží a nakonec se dostane.
Nezapomeňme na dohodu
zaručenou klášteru Le Barroux. Toto tehdy tvrdili:
„Podepsali jsme tuto
dohodu pod dvěma podmínkami:
-
že tím nebude znevážena osoba
arcibiskupa Lefebvra;
-
že po nás nebude vyžadována žádná
nauková či kanonická obdoba [této praktické dohody], a že nebude uvaleno žádné
mlčení na naše protimodernistické kázání.“ (1)
Le Barroux teď obhajuje
náboženskou svobodu a ekumenismus a tito mniši, jsou-li mimo klášter,
pravidelně koncelebrují novou mši. Ti, kteří se pokusili vzdorovat, byli
vyhozeni. Není to jasné?
Někteří namítají, že
„dokud nebylo nic podepsáno, není se čeho bát“. Nikoliv, protože touha po
získání uznání od Říma již začala ochromovat boj Víry za spásu duší! Aby nebyly
uraženy autority, kritika současných pohoršení se stala stále výjimečnější.(2)
Věřící budou mít ducha „Ecclesia Dei“ ještě před tím, než bude cokoliv
podepsáno.
Poznámky:
1. Dom Gérard ve
vydání časopisu Présent z 18. srpna 1988.
2. Přinejlepším stále
vidíme nějakou kritiku Druhého vatikánského koncilu, současné autority [Církve]
jsou však zpochybňovány stále výjimečněji. Například protestní dopis proti
nedávným „kanonizacím“ byl ve skutečnosti kritikou Druhého vatikánského
koncilu. Otázka osobní odpovědnosti papeže Františka se neřešila.
Zdroj:
Archbishop Lefebvre Forums
Překlad:
D. Grof