Povstání
Cristeros: utajený příběh (2012)
Historik hodnotí film a
vysvětluje, co se v Mexiku ve 20. letech stalo
Kathleen Naab
MEXICO CITY, 30. května
2012 (Zenit.org) – Jestliže se člověk zeptá mladého Mexičana na základní fakta
ohledně povstání Cristeros [nazývaného
též Cristiada – pozn. překl.] – čím bylo a kdy se událo – je úplně možné, že se
v odpovědi setká s prázdným zíráním. Ačkoliv se jedná o jednu
z nejdůležitějších kapitol Mexika ve 20. století, je povstání z velké
části utajené.
Film „For Greater
Glory“ (Pro větší slávu), který se v USA začíná vysílat v pátek a od
doby svého uvedení v dubnu si v Mexiku získal velký úspěch, má za cíl
napravit tuto nespravedlnost a uvést toto povstání a tyto hrdiny ve známost.
Film „For Greater
Glory“ (ve španělštině pod názvem „Cristiada“) je historicky v zásadě
přesný, říká historik Ruben Quezada, který sepsal k filmu doprovodnou
knihu: „For Greater Glory: The True Story of Cristiada“ (Pro větší slávu:
pravdivý příběh Cristiady). Doprovodný svazek tiskne Ignatius Press a bude
v angličtině a španělštině vydán 15. června.
ZENIT požádal Quezadu o
obecný přehled historie povstání Cristeros a některých hrdinů konfliktu –
hrdinů v očích společnosti i Církve.
ZENIT: Ani film, ani
rozhovor se ZENITEM nedostačuje k vysvětlení všech historických
spletitostí tak komplexní epochy. Můžete nám přesto podat stručný přehled o povstání
Cristeros?
Quezada: Povstání
Cristeros je kapitolou mexické historie 20. let 20. století, kdy tisíce
katolíků odpověděly na tuto zásadní otázku [náboženské svobody] svými životy.
Prezident Plutarco Calles zahájil přímý útok na katolickou Církev za použití
článků z mexické ústavy, jež v oné době podnítily toto povstání proti
mexické vládě. Původní vzpoura byla rozpoutána pronásledováním římských
katolíků a zákazem jejich veřejných náboženských úkonů.
Zde jsou dvě důležitá
data, na něž je třeba poukázat.
Pronásledování začalo
1. srpna 1926, kdy vláda znovu uzákonila trestní zákoník a přinutila díky svým
novým antiklerikálním zákonům uzavřít všechny katolické kostely po celé zemi.
První koordinované povstání za náboženskou svobodu se však neudálo do 1. ledna
1927.
Až do poloviny června
1929, kdy bylo oficiálně podepsáno příměří, nenastal konec povstání Cristeros.
ZENIT: Je „For Greater
Glory“ historicky přesným filmem?
Quezada: Kromě určité
„umělecké licence“ je film v zásadě přesný.
ZENIT: Film nepřímo
poukazuje na jistý rozpor mezi postojem Vatikánu týkajícího se náboženského
pronásledování a postojem bojovníků Cristeros. Můžete to vysvětlit?
Quezada: Když měl útisk
začít, Vatikán poskytnul dovolení – o nějž žádali mexičtí biskupové –
pozastavit jakékoliv katolické náboženské obřady, aby se vyvarovali konfliktů.
Vedle toho Svatý stolec napsal dopisy vládě požadující zrušení Callesových
zákonů. Vláda každou žádost ignorovala. Jak se válka zintenzivňovala, Řím
nadále zachovával přímou komunikaci s prezidentem Callesem, aby jej žádal
o shovívavost. Nejenže však nebyli vatikánští představitelé [v Mexiku] bráni
v potaz, vláda přerušila diplomatické vztahy. Nakonec papež Pius XI.
sepsal oběžný dopis ke kléru a věřícím v Mexiku, aby jim dodal odvahu a
naději během tohoto pronásledování. Opravdu nezbývalo o moc víc, co by mohl
Svatý stolec udělat. 18. listopadu 1926 poslal papež encykliku Iniquis
Afflictisque (o pronásledování Církve v Mexiku), aby nabídl modlitby a
útěchu v této obtížné době.
ZENIT: Některé postavy
z filmu byly ve skutečném životě blahořečenými či světci. Kteří to jsou a
jaký je jejich příběh?
Quezada: Anacleto
González Flores (představovaný hercem Eduardem Vérasteguim z Bella) se
narodil 13. července 1888 v Tepatitlánu v Jaliscu v Mexiku.
Velmi se věnoval
společenským a náboženským aktivitám a byl nadšeným členem Katolického sdružení
mladých Mexičanů (ACJM). Vyučoval katechismus, věnoval se práci pro charitu a
psal články a knihy v křesťanském duchu. V roce 1922 se oženil
s Maríou Concepción Guerro a měli dvě děti.
V roce 1926 se
situace v Mexiku zhoršila a Anacleto, který doposud obhajoval pasivní
nenásilný odpor, se přidal k Národní lize na obranu náboženské svobody,
když se dozvěděl o vraždě čtyř členů ACJM. V lednu 1927 se gerilový boj
rozšířil po Jaliscu a Anacleto psal a ze svých mnoha úkrytů rozesílal zpravodaj
a studoval vojenskou strategii. Tento mladý muž byl zajat 1. dubna 1927
v domově rodiny Vargase Gonzáleze spolu se třemi Vargasovými bratry.
Vzali jej do Fort
Colorada, kde jeho mučení zahrnovalo to, že byl pověšen za palce rukou, dokud
se mu prsty nevykloubily, i to, že mu rozřezali chodidla. Odmítal však věznitelům
sdělit jakékoliv informace. Anacleto González Flores byl odsouzen k smrti
a zastřelili jej ve stejný den 1. dubna 1927 spolu s bratry Vargase
Gonzáleze a s Luisem Padillou Gómezem.
Je důležité zde
poznamenat, že Anacleto González Flores spolu s Miguelem Gómezem Lozou oba
obdrželi cenu „Pro Ecclesia Et Pontifice“ za svou vynikající službu katolické
Církvi.
Miguel Gómez Loza (hrál
jej herec Raúl Mendez) se narodil 11. srpna 1888 v Tepatitlánu
v Jaliscu v Mexiku. Od raného věku silně miloval Boha a měl velkou úctu
k blahoslavené Panně Marii. Když mu bylo 26 let, vstoupil na univerzitu
v Morelos, kde získal titul práv a nakonec si jako advokát otevřel
kancelář v Arandas (stát Jalisco). V roce 1915 se stal členem ACJM a
v roce 1919 založil národní shromáždění katolických dělníků, aby sjednotil
průmyslové dělníky, zaměstnance v obchodu a zemědělské pracovníky.
Neúnavně také pracoval na obranu práv chudých lidí, což způsobilo, že byl 59
krát zatčen za organizování protestů proti vládě. V roce 1922 se Miguel
oženil s Maríou Guadalupe Sánchez Barragán a měli tři děti. V roce
1927 se přidal k „Národní lize na obranu náboženské svobody“, věřil však
v nenásilí při odporu proti pronásledování.
Po smrti Anacleta byl
katolíky jmenován za guvernéra Jalisco a snažil se všemi prostředky, které měl
k dispozici, bránit svobodu a spravedlnost. V březnu 1928 žil na
ranči poblíž Atotonilco v Jaliscu. 21. března objevily federální síly,
které jej naháněly, místo jeho pobytu. Téhož dne byl zastřelen popravčí četou.
José Sanchez del Rio
(hrál jej herec Mauricio Kuri) byl mladý voják – Cristero, který se připojil
k povstání na obranu náboženské svobody. Byl zděšen, když viděl útoky na
kněze a znesvěcování kostelů ve svém domovském městečku Sahuayo v Michoacanu.
Když v roce 1926 vypuklo povstání Cristeros, jeho bratři se přidali
k silám vzbouřenců, jeho matka mu však [kvůli mladistvému věku] nedovolila
se účastnit. Generál vzbouřenců, Prudencio Mendoza, také jeho odvedení
zamítnul. Nakonec generál povolil a dovolil Josému, aby se stal vlajkonošem
vojska. Byl znám jako jeden z nejmladších členů hnutí Cristeros. Víme o
hrůzných událostech po jeho zatčení, které vyšly najevo po neúspěšné snaze
vlády zlomit Josého odhodlání 1. února 1928: „Odřezali mu spodek chodidel a
nutili jej jít kolem města ke hřbitovu. Občas jej také sekli mačetou až krvácel
z několika ran. Brečel a sténal bolestí, ale neustoupil. Čas od času jej
zastavili a řekli: Když zakřičíš Smrt Kristu Králi, ušetříme tvůj život. José
pouze vykřikl: Nikdy se nevzdám. Viva Cristo Rey! [Ať žije Kristus Král!]. Když
došli na místo popravy, několikrát jej bodli bajonety. Zakřičel jen ještě
hlasitěji: Viva Cristo Rey! Velitel tak zuřil, že vytáhnul pistoli a střelil
blahoslaveného Josého Sancheze del Rio do hlavy.
Máme seznam kněží a
laiků, kteří byli blahořečeni a svatořečeni pro toto pronásledování v Mexiku.
Sv. Agustín
Caloca
Sv. Atilano Cruz
Alvarado
Sv. Cristobal
Magallanes
Sv. David Galván
Bermudes
Sv. David Roldán
Lara
Sv. David Uribe
Velasco
Sv. Jenaro Sánchez
Delgadillo
Sv. Jesús Méndez
Montoya
Sv. José Isabel Flores
Varela
Sv. José Maria Robles
Hurtado (kněz)*
Sv. Jóven Salvador Lara
Puente
Sv. Julio Álvarez
Mendoza
Sv. Justino Orona
Madrigal
Sv. Luis Batiz Sáinz (kněz)*
Sv. Manuel
Morales
Sv. Margarito Flores
García
Sv. Mateo Correa
Magallanes (kněz)*
Sv. Miguel De La Mora (kněz)*
Sv. Pedro de Jesús
Maldonado Lucero (kněz)*
Sv. Pedro Esqueda
Ramírez
Sv. Rodrigo Aguilar
Alemán (kněz)*
Sv. Román Adame
Rosales
Sv. Sabas Reyes
Salazar
Sv. Tranquilino
Ubiarco
Sv. Toribio Romo
González
Bl. Anacleto González
Flores
Bl. Andrés Solá Molist
(kněz)*
Bl. Ángel Darío Acosta
Zurita (kněz)
Bl. Ezequiel Huerta
Gutiérrez
Bl. Jorge Vargas
González
Bl. José Sánchez del
Río
Bl. José Trinidad
Rangel Montaño (kněz) *
Bl. Leonardo Pérez
Larios *
Bl. Luis Magaña
Servín
Bl. Luis Padilla
Gómez
Bl. Miguel Gómez
Loza
Bl. Mateo Elías del
Socorro Nieves (kněz)
Bl. Miguel Agustin Pro
Juárez (kněz)
Bl. Ramón Vargas
González
Bl. Salvador Huerta
Gutiérrez
* označuje člena Kolumbových
rytířů
Naše webová stránka www.VivaCristoRey.com bude mít
dokumentaci k životu každého z nich spolu s novou knihou „For
Greater Glory“. Je to oficiální doprovodná kniha k tomuto filmu
publikovaná v angličtině a španělštině nakladatelstvím Ignatius Press. Měl
jsem tu čest ji jako odborník na povstání Cristeros napsat. Kniha také obsahuje
předmluvu arcibiskupa Josého Gomeze z Los Angeles a úvod od Eduarda
Verástegui a je v ní také esej od nejvyššího rytíře Kolumbových rytířů
Carla Andersona.
ZENIT: Povstání Cristeros
je stránka dějinám takřka ztracená, dokonce i pro mladé Mexičany, kteří se o ní
ve škole neučí. Jak je to možné?
Quezada: Ještě do 80.
let bylo obtížné sehnat jedinou knihu, která by zmiňovala cokoliv podstatného o
Cristiadě. Pokud byla zmíněna, nebylo to obvykle více než jedna věta
v životopise prezidenta Callese. Školský systém nezahrnuje Cristiadu jako
část historie, aby o ní budoucí generace brzy ztratily jakékoliv povědomí.
Ale dokonce i dnes je
důležité upozornit na zásadní rozdíl mezi oficiální verzí státu a katolickým
chápáním událostí. Mexická vládá zobrazuje Cristiadu jako vzpouru, protože
Cristeros se „bouřili“ proti prosazování Calessových zákonů. Vzpoura je však
stěží vyhovující termín pro popis pokusu obnovit obyčeje dodržované staletí
před Mexickou revolucí. Katolíci vnímají Cristiadu jako odezvu, třebaže
násilnou, na nespravedlivé pronásledování, protože katolíci byli pronásledováni
nespravedlivými zákony, které potlačovaly jejich náboženskou svobodu.
Dnes existuje větší
svoboda tisku a konečně se objevuje velké množství neznámých příběhů o
Cristiadě – svědectví a obrazy, které bylo po mnoho let nelegální tisknout či
publikovat. Existují doslova tisíce svědectví, která vycházejí na světlo, a jež
odkrývají podnětnou historii, která byla po desetiletí skryta pod temným stínem
strachu a popírání.
Zdroj:
ZENIT
Překlad:
D. Grof